Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Salvini: EU musí Itálii pomoci, nebo bude Řím migraci řešit jinak

Salvini: EU musí Itálii pomoci, nebo bude Řím migraci řešit jinak

Evropská unie musí pomoci Itálii vypořádat se s příchody migrantů ze severní Afriky, v opačném případě se země bude nucena poohlédnout po jiných řešeních. Prohlásil to dnes nový italský ministr vnitra Matteo Salvini, který je zároveň šéfem protiimigrační a euroskeptické Ligy.

„Je třeba zdravého rozumu. Přistávání a přijímání stovek tisíc 'neuprchlíků' nemůže být nadále jen italský problém,“ napsal Salvini na svém twitteru. „Buď nám Evropa pomůže naši zemi zabezpečit, nebo budeme muset najít jiná řešení,“ uvedl ministr, jehož stranu označují média za krajně pravicovou.

Salvini už v neděli během návštěvy Sicílie přislíbil, že největší italský ostrov již nebude 'uprchlickým táborem Evropy'. Týden před lokálními sicilskými volbami dodal, že zastaví proud migrantů, kteří na jih Itálie míří ze severní Afriky. Kritici jeho plánům vyčítají, že jsou neproveditelné a že mohou způsobit nárůst xenofobie ve společnosti. Salvini plánuje deportovat z Itálie více než půl milionu těch přistěhovalců, kteří nemají potřebné doklady.

Itálii se v posledním roce podařilo i díky kontroverzní dohodě s Libyí snížit počty migrantů přistávajících u jejích břehů. Podstatou dohody je podpora libyjské pobřežní stráže a ochrana hranic před ilegálním pronikáním migrantů do evropských států. Podle organizací pro lidská práva jsou ale kvůli této dohodě migranti týráni, svévolně zadržováni, vydíráni a vystavováni špatným podmínkám v detenčních táborech.

Bez ohledu na zmíněnou dohodu bylo ale letos podle italských úřadů v zemi registrováno 13.500 nově příchozích migrantů. Pro italské voliče byla v březnových volbách migrace jedním z hlavních témat, kvůli čemuž Liga označovaná za krajně pravicovou stranu dosáhla nebývalého úspěchu.

Nová italská vláda vytvořená Ligou a populistickým Hnutím pěti hvězd (M5S) složila přísahu v pátek. Liga i M5S požadují po Bruselu další peníze na řešení následků migrační vlny. O migraci budou v úterý jednat ministři vnitra Evropské unie v Lucemburku, Salvini se ale podle bruselských zdrojů schůzky nezúčastní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1