Schillerová: Česko si podpisem fiskálního paktu žádné ústupky nevyjedná, protože EU není jeho smluvní stranou | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Schillerová: Česko si podpisem fiskálního paktu žádné ústupky nevyjedná, protože EU není jeho smluvní stranou

Schillerová: Česko si podpisem fiskálního paktu žádné ústupky nevyjedná, protože EU není jeho smluvní stranou

Přistoupením k takzvanému fiskálnímu paktu si Česká republika nemůže vyjednat nějaký ústupek nebo výhodu v EU, například v případě migračních kvót, protože EU není jeho smluvní stranou. Poslancům to připrojednávání tohoto dokumentu řekla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO). Poslanci dnes opět úvodní kolo debaty stejně jako ve čtvrtek nedokončili.

Poslanec ODS Jan Skopeček ve čtvrtek vznesl v rozpravě dotaz, za co vyměnil premiér Andrej Babiš (ANO) svůj souhlas s tímto paktem, a co za jeho přijetí Česko na evropské úrovni získá.

Ministryně uvedla, že smlouva stojí mimo právní rámec EU. Proto nezakládá ani neposiluje pravomoci unie nebo Evropské komise vůči Česku. „Nejde o to, že to mají všichni, ale jde o to, nezůstat před zavřenými dveřmi, mít možnost jednat aktivně,“ apelovala na poslance. Zdůraznila, že EU není smluvní stranou paktu a ten jí nedává právo koordinovat hospodářskou politiku smluvních stran. „Fiskální pakt nemá nic společného se vstupem do eurozóny,“ řekla v reakci na vystoupení kritiků dokumentu s oficiálním názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii.

Skopeček však řekl, že eurozóna počítá s tím, že se fiskální pakt stane součástí evropského politického rámce. Proto podle něj vláda s jeho přijetím pospíchá, protože později by už to měla s jeho přijímáním ve Sněmovně těžší. Vláda si přeje do eurozóny vstoupit, jenom se to bojí svým voličům sdělit, uvedl. Schillerová uvedla, že existuje návrh na přenesení paktu do evropské legislativy, podle ní však zásadně rozlišuje mezi členy a nečleny eurozóny. Pro nečleny by byl závazný až v okamžiku vstupu do eurozóny.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že klub jeho strany bude hlasovat pro přistoupení k paktu. Bude však podle jeho slov hlasovat s velkou lítostí, protože vláda má ve zvyku předkládat jenom něco, aby to dobře vypadalo, ale aby ji to ve skutečnosti k ničemu nezavazovalo. Podle něj jde o formu bez jakéhokoli významu.

Poslanec SPD Karel Krejza navrhoval zamítnutí paktu. Řekl mimo jiné, že když Česko k ničemu nezavazuje, nevidí důvod přidávat do právního řádu další směrnice nebo zákony, které nic neřeší.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské státy EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv. Smluvními stranami smlouvy jsou nyní všechny členské státy EU s výjimkou České republiky a Velké Británie, jejíž voliči přede dvěma lety rozhodli, že Británie unii opustí.

Vláda schválila přistoupení k paktu letos v polovině února, musí to ale stvrdit Parlament. Podle názoru poslankyně ANO a bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové bude pro schválení ve Sněmovně zapotřebí prosté většiny poslanců, nikoli 101 poslanců.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.