Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Schillerová: Česko si podpisem fiskálního paktu žádné ústupky nevyjedná, protože EU není jeho smluvní stranou

Schillerová: Česko si podpisem fiskálního paktu žádné ústupky nevyjedná, protože EU není jeho smluvní stranou

Přistoupením k takzvanému fiskálnímu paktu si Česká republika nemůže vyjednat nějaký ústupek nebo výhodu v EU, například v případě migračních kvót, protože EU není jeho smluvní stranou. Poslancům to připrojednávání tohoto dokumentu řekla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO). Poslanci dnes opět úvodní kolo debaty stejně jako ve čtvrtek nedokončili.

Poslanec ODS Jan Skopeček ve čtvrtek vznesl v rozpravě dotaz, za co vyměnil premiér Andrej Babiš (ANO) svůj souhlas s tímto paktem, a co za jeho přijetí Česko na evropské úrovni získá.

Ministryně uvedla, že smlouva stojí mimo právní rámec EU. Proto nezakládá ani neposiluje pravomoci unie nebo Evropské komise vůči Česku. „Nejde o to, že to mají všichni, ale jde o to, nezůstat před zavřenými dveřmi, mít možnost jednat aktivně,“ apelovala na poslance. Zdůraznila, že EU není smluvní stranou paktu a ten jí nedává právo koordinovat hospodářskou politiku smluvních stran. „Fiskální pakt nemá nic společného se vstupem do eurozóny,“ řekla v reakci na vystoupení kritiků dokumentu s oficiálním názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii.

Skopeček však řekl, že eurozóna počítá s tím, že se fiskální pakt stane součástí evropského politického rámce. Proto podle něj vláda s jeho přijetím pospíchá, protože později by už to měla s jeho přijímáním ve Sněmovně těžší. Vláda si přeje do eurozóny vstoupit, jenom se to bojí svým voličům sdělit, uvedl. Schillerová uvedla, že existuje návrh na přenesení paktu do evropské legislativy, podle ní však zásadně rozlišuje mezi členy a nečleny eurozóny. Pro nečleny by byl závazný až v okamžiku vstupu do eurozóny.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že klub jeho strany bude hlasovat pro přistoupení k paktu. Bude však podle jeho slov hlasovat s velkou lítostí, protože vláda má ve zvyku předkládat jenom něco, aby to dobře vypadalo, ale aby ji to ve skutečnosti k ničemu nezavazovalo. Podle něj jde o formu bez jakéhokoli významu.

Poslanec SPD Karel Krejza navrhoval zamítnutí paktu. Řekl mimo jiné, že když Česko k ničemu nezavazuje, nevidí důvod přidávat do právního řádu další směrnice nebo zákony, které nic neřeší.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské státy EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv. Smluvními stranami smlouvy jsou nyní všechny členské státy EU s výjimkou České republiky a Velké Británie, jejíž voliči přede dvěma lety rozhodli, že Británie unii opustí.

Vláda schválila přistoupení k paktu letos v polovině února, musí to ale stvrdit Parlament. Podle názoru poslankyně ANO a bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové bude pro schválení ve Sněmovně zapotřebí prosté většiny poslanců, nikoli 101 poslanců.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1