Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Severoirská otázka blokuje jednání o brexitu, Britům ale žíly netrhá. Strach mají z růstu cen

Severoirská otázka blokuje jednání o brexitu, Britům ale žíly netrhá. Strach mají z růstu cen

Jednání o dohodě mezi Londýnem a Bruselem se minulý měsíc dostala do vážné krize, možný odchod Británie z Evropské unie bez jakékoliv dohody se tak stal zase o něco pravděpodobnějším scénářem. Důvodem kolapsu je dlouhodobý spor o podobě celního režimu na severoirské hranici, který je pro Spojené království a unii zcela zásadní, ani jedna ze stran proto doposud nechtěla dělat větší ústupky. Zatímco pro vyjednávání o brexitu je severoirská otázka zřejmě jediná překážka, která může celé dosavadní snažení Londýna s Bruselem poslat k ledu, samotné Brity podoba hranice zrovna nepálí. Ukazuje to aktuální průzkum serveru Politico, podle kterého mají voliči spíš strach o růst cen nebo nedostatek léků.

Přestože se čas neúprosně krátí, vyjednávání o brexitu běží dál a právě nastavení budoucího režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskem je otázka, kvůli které mohou dosavadní úspěchy rozhovorů Londýna s Bruselem skončit v koši. Zatímco Irsko s Evropskou unií v zádech bojuje za to, aby nedošlo k zvednutí takzvané tvrdé hranice, Británie v čele s premiérkou Theresou Mayovou má obavy, že pokud bude mít Severní Irsko v porovnání se zbytkem Spojeného království volnější režim, ohrozí to integritu země.

Zatímco ale nervozita vyjednavačů a lidí žijících v okolí severoirské hranice stoupá, samotným Britům nejpalčivěji otázka brexitového vyjednávání trhá žíly asi nejméně. Ukazuje to průzkum společnosti Hanbury Strategy, který si nechal zpracovat bruselský server Politico. Ten se ptal třech tisíc respondentů, jaké negativní důsledky brexitu by je přiměly k tomu, aby změnili názor, zda Británie má odejít z EU. Mezi nimi bylo i 1236 lidí, kteří v roce 2016 hlasovali pro brexit.

S průběhem jednání totiž vyplouvají na povrch negativní dopady, kterým se Spojené království po odchodu z EU zřejmě nevyhne – mezi nimi jsou například ztráta pracovním míst, nedostatek léků, ekonomická recese nebo komplikace v dopravě. Právě tyto důsledky však Brity trápí víc, než opětovné zavedení tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, které skončilo na žebříčku obav plynoucích z brexitu jako poslední.

Kvůli znovuzavedení hranice by bylo ochotno změnit názor jen 23,6 procent voličů, kteří hlasovali pro brexit. Na první místo se naopak dostaly obavy z růstu cen v obchodech, které trápí 43,2 procenta z nich, dále to je možný nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví (39 %), nedostatek léků a potravin nebo ztráta milionů pracovních míst.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Ekonomika se časem uklidní, míní Britové

Pokud jde o dlouhodobé dopady brexitu na ekonomiku, jsou Britové poměrně optimističtí. Voliči z obou táborů – pro i proti brexitu – se domnívají, že britská ekonomika pocítí negativní důsledky hlavně v následujících týdnech po brexitu (44,6 %). Rok po vystoupení podle nich budou negativní a pozitivní důsledky vyrovnané a po deseti letech pozitivní dokonce převáží – po uplynutí dekády na to vsází 48,2 lidí, naopak 26,5 procent si myslí, že budou negativní dopady brexitu trvat i nadále.

Lehce přes 40 procent lidí má také strach z odchodu bankéřů a finančníků, pro které byl Londýn dosud hlavním centrem. To se však po brexitu pravděpodobně rychle změní. Finančníky z londýnské City už k sobě láká například Francie, která by je ráda uvítala v Paříži, a nabízí jim například místo ve školách a školkách pro jejich děti. Pouze 16,6 procent Britů si přitom myslí, že odliv bankéřů bude pro Británii dobrý.

Finančníci, kteří přijížděli do Británie za prací, však nejsou jedinou skupinou, o které Spojené království po brexitu z velké části přijde. Takzvaný brexodus – tedy odliv tisíců pracovníků, kteří do Británie přišli z ostatních zemí Evropské unie – totiž postihne celou řadu ekonomických sektorů.

„Dotýká se to jak těch nejnižších vrstev společnosti, tak profesorů z Oxfordu,“ říká odbornice na Velkou Británii z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Johana Kudrnová, podle které Britové za minimální mzdu dělat nechtějí, pracovní síla jim tedy bude chybět. „Jde o práci v továrnách nebo na polích – typicky to jsou sběrači jahod, mezi kterými jsou i Češi. To Britové dělat nebudou a zemi to způsobí obrovské strukturální problémy,“ dodává s tím, že odliv pracovní síly po brexitu velmi pocítí také vysoké školy nebo zdravotnictví.

Jak by měl proces odchodu vypadat dál?

Z průzkumu zpracovaného pro server Politico také vyplývá, že tábory voličů hlasující pro a proti brexitu mají zcela odlišné pohledy na to, jak by měla britská vláda v brexitovém procesu pokračovat. Není totiž vůbec jisté, jestli britský parlament dohodu vyjednanou mezi Londýnem a Bruselem nakonec přijme. Právě britští poslanci a unijní instituce totiž budou mít při rozhodování o osudu brexitové dohody poslední slovo. Názory britských poslanců na podobu „rozvodové smlouvy“ se však výrazně liší, hrozí proto, že parlament dohodu neratifikuje.

Pokud by na tento černý scénář došlo, tábory „Leave“ a „Remain“ se nehodnou, jak by měl proces pokračovat. Podle voličů hlasujících pro brexit by mělo Spojené království prostě odejít bez dohody – myslí si to přes 60 procent z nich, jen 14 procent by upřednostnilo nové parlamentní volby. Velká část lidí, kteří si brexit nepřejí, by případnou neratifikaci dohody řešila tím, že by Británie v EU zůstala – pro takový scénář se vyslovuje 42,4 procent z nich, předčasné volby pak vidí jako ideální řešení 21,3 procent z nich.

Oba tábory se také rozcházejí v názoru, jestli by finální dohoda měla být posvěcena ještě veřejným hlasováním Britů, kteří by tak měli možnost se k dohodě vyjádřit. Pro by bylo 62 procent těch, kteří by v EU rádi zůstali, naopak voliči hlasující pro brexit druhé referendum nechtějí – podpořilo by ho jen 26 procent z nich. Druhé hlasování o brexitu však Theresa Mayová od počátku důrazně odmítá, došlo by na něj tak zřejmě pouze v případě, že by se současná vláda obměnila.

 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1