Všímáte si po naší krásné vlasti četných cedulek s nápisy typu „financováno z prostředků EU“? Pokud ne, je to škoda. Republika je jimi doslova obsypaná. Ano, vybudované či zrekonstruované dopravní komunikace, kanalizace, kulturní památky, školy, výzkumná centra, vytvořená pracovní místa a mnoho jiného. To všechno jsou materiální výhody našeho členství v EU. Těch nemateriálních je snad ještě mnohem víc. Patříme prostě do elitního klubu. Bylo by fajn si to už konečně uvědomit. A být na to hrdý!
A přece se dnes najdou mnozí, kteří do tohoto klubu patřit nechtějí. A prosazují i u nás „odchod po anglicku“ – jak hlásá slogan jedné z politických stran, v jejímž čele stojí muž, který ještě donedávna spojoval svou tvář s jistým „Úsvitem přímé demokracie“.
Současný chaos kolem tzv. brexitu je výmluvný. Nejde o prostý a okamžitý akt, jímž se všechno zázračně vyřeší, jak si naivní politici typu Nigela Farage či Borise Johnsona mysleli. Ukazuje se, že je to komplikovaný proces, který nikomu nepřináší větší užitek oproti současnému stavu.
