Sophia měla řešit migraci ve Středomoří, unijní dokumenty ale naznačují opak | info.cz

Články odjinud

Sophia měla řešit migraci ve Středomoří, unijní dokumenty ale naznačují opak

Námořní operace Sophia byla zřízena v roce 2015 v reakci na migrační krizi a rostoucí počet tragédií ve Středozemním moři. Jejím hlavním úkolem je rozbíjení pašeráckých sítí, ale i záchrana migrantů v nouzi a od roku 2016 také trénink libyjské pobřežní stráže. Dnes se ale operace ukazuje jako nefunkční. Velkou měrou se na tom podílí nová italská vláda a především šéf Ligy Matteo Salvini, který začal lodím s migranty uzavírat italské přístavy a volá po tom, aby byla mise buď zreformována, nebo úplně zrušena. O osudu Sophie, o které se v unii debatuje už od léta, se rozhodne tento měsíc. A zatímco lidskoprávní organizace volají po jejím zachování, je na místě si položit otázku, zda má pokračování operace vůbec smysl. 

Budoucnost námořní operace, která má být hlavním nástrojem Evropské unie při rozbíjení pašeráckých organizací v Libyi, se stala horkým tématem loni v létě. V čele tažení proti Sophii se ocitl šéf Ligy Matteo Salvini, který po nastoupení do funkce italského ministra vnitra nastolil tvrdou protiimigrační politiku a začal lodím zachraňujícím běžence na moři uzavírat italské přístavy.

Salvini přitom (celkem pochopitelně) začal poukazovat na skutečnost, že drtivá většina zachráněných migrantů končí právě v Itálii a snažil se unii donutit ke změnám pravidel mise. „Lodě mezinárodních misí jako Themis a Sophia nesmí všechny plout do Itálie. Některé ano, ale ne všechny,“ řekl začátkem července v rozhovoru pro list La Veritá. Salviniho strategie dát zbytku unie nůž na krk – buď změna pravidel, nebo ukončení mise – ale tehdy nezafungovala a jednání se ocitla ve slepé uličce. To se však může brzy změnit.

Mandát má misi vypršet koncem března. O osudu operace Sophia se tak bude rozhodovat v příštích dnech a týdnech. První příležitostí k debatě o ukončení, nebo prodloužení mise bude jednání ministrů vnitra a spravedlnosti, které se uskuteční tento čtvrtek a pátek. Jistá unavenost z (ne)fungování námořní operace pro boj s pašeráky je však znát na více frontách. Například ze strany Německa, které v lednu oznámilo, že z operace dočasně stahuje svou fregatu Ausburg.

Odvolání fregaty, která pod hlavičkou Sophie operovala poblíž libyjských břehů, Berlín zdůvodnil tím, že mise už nefunguje, jak by měla. Kvůli uzavírání italských přístavů je totiž v ohrožení primární cíl mise – rozbíjení pašeráckých sítí. Berlín si stěžuje, že Fregata Ausburg musí operovat daleko od libyjských břehů, a nemůže proto shromažďovat informace o pašerácích a následně ničit jejich sítě – pokud by totiž narazila na plavidlo s migranty, má povinnost je podle mezinárodního práva zachránit a dovézt do prvního bezpečného přístavu, tedy do Itálie, která však lodě začala odmítat. Otázkou ale je, zda mise vůbec někdy „správně“ fungovala.

Operace Sophia zachraňuje, ale má chyby

Zřízení mise Sophia unijní lídři před čtyřmi lety prezentovali jako klíčový úspěch na společné cestě řešení migrační krize a kritické situace ve Středozemním moři. Neveřejné unijní dokumenty, ke kterým dostal přístup bruselský server Politico, ale svědčí o opaku. Vedoucí mise Sophia v dokumentech připouštějí, že operace byla od počátku limitována už svým mandátem. Může totiž operovat jen v mezinárodních vodách – v libyjských vodách, kde operují pašerácké sítě, už ne – a trpěla také nedostatkem vybavení a personálu. 

Interní dokumenty vydané pod hlavičkou Evropské služby pro vnější činnost podle serveru Politico ukazují, že si pracovníci operace Sophia byli dobře vědomi i dalších mezer a problémů spjatých s jejím fungováním. Zpráva, která hodnotila působení mise v roce 2016, například přiznává, že v důsledku unijní operace se cesty před Středozemní moře stávají pro migranty nebezpečnější, než byly v minulosti.

Jedním z hlavních úkolů unijní operace je totiž ničení plavidel pašeráků tak, aby je nemohli znovu použít. Poté, co ale pašeráci přišli o bytelnější dřevěné lodě, začali na moře vypouštět levnější gumové čluny, které jsou ale nebezpečnější. Migranti tak zůstávají na pospas osudu uprostřed mezinárodních vod, kde je pašeráci opustí a sami se vrátí zpět do Libye. Jedinou šancí na záchranu tak pro ně představují kolem proplouvající lodě, které mají podle mezinárodního práva povinnost plavidlům v nouzi pomoct.

Infografika: strach z migrace

Kromě toho však zprávy ukazují také to, že někteří členové libyjské pobřežní stráže, kterým Evropská unie poskytuje výcvik, peníze i vybavení, mnohdy s pašeráky sami spolupracují. O rozšíření mandátu mise o výcvik libyjské pobřežní stráže rozhodly členské státy EU v červnu roku 2016, operace Sophia se tak ale dostala do paradoxní situace. Začala totiž pomáhat těm, kteří jsou napojení na pašerácké sítě, proti kterým unie bojuje. Na to už v roce 2016 upozorňovala agentura Frontex a hovoří o tom také zpráva o fungování mise Sophia z roku 2017.

Dokazuje to mimo jiné svědectví Rabihaa Bouallega, který pracoval jako překladatel na jedné z unijních lodí – napojení na pašeráky mu prý přiznali sami členové libyjské pobřežní stráže. „Řekli mi, že mnozí z nich nedostali výplatu od vlády i osm měsíců,“ říká podle bruselského serveru překladatel, který pracoval na jedné z lodí operace Sophia zapojené do výcviku pobřežní stráže.

Podplacení libyjští pohraničníci tak místo toho, aby lodě s migranty poslali zpět ke břehům, čluny do mezinárodních vod ochotně doprovázeli. Někteří z příslušníků libyjské pobřežní stráže se navíc stali terčem sankcí uvalených Radou bezpečností OSN – za pašování a porušování lidských práv loni v červnu uvalila sankce na šest Libyjců, včetně vedoucího pobřežní stráže ve městě Závíja nedaleko Tripulisu. 

Jak s operací Sophia naložit?

Uniklé dokumenty, jejichž obsah odhaluje server Politico, ukazují na nedostatky, se kterými se operace Sophia potýká už od počátku svého fungování. Nelze jí však upřít fakt, že za čtyři roky dokázala zachránit životy 49 tisícům lidí, kteří by jinak ve Středozemním moři možná zahynuli. To však platilo dříve – dnes se ukazuje, že mise kvůli rozporům Evropy ohledně řešení migrační politiky nefunguje. Jak upozorňuje server EU Observer, od července se unijní misi podařilo z moře zachránit jen 106 migrantů.

Nejistou situaci kolem operace Sophia vyřeší příští dny, kdy evropské země rozhodnou, zda misi zruší, prodlouží nebo dokonce vyhoví Salvinimu a pravidla změní. Na tom se členské státy ale shodnou těžko. Podle odborníka na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáše Jungwirtha však dojde k jejímu prodloužení – ukončení mise by totiž odnesla v první řadě právě Itálie.

„Přijde mi, že pokud jde o misi Sophia, Salvini tak trochu blufuje. Je potřeba mít na paměti, že mise je ve své podstatě protipašerácká a má pomáhat trénovat libyjské pohraničníky, aby zabraňovali žadatelům o azyl vyplouvat z Libye směrem do Evropy. Je tedy v zájmu Itálie, aby mise zůstala zachována i nadále,“ řekl v rozhovoru pro INFO.CZ koncem ledna. Unijní lídři však dávají jasně najevo, že pokud bude Itálie chtít, Sophia se zruší – byla totiž zřízena právě na požadavek minulé italské vlády a v Římě sídlí i její velitelství. Rozhodnutí tak v konečném důsledku drží v rukou sama Itálie, potažmo Salvini.

Organizace na záchranu migrantů však bijí na poplach a upozorňují na to, že kvůli striktní italské politice už ve Středozemním moři operuje jen jedna organizace, která zachraňuje běžence před utonutím. „Důsledkem toho je, že se Středozemní moře stává jedním z nejsmrtelnějších moří na světě,“ varovala začátkem února padesátka humanitárních organizací včetně Lékařů bez hranic nebo Oxfamu, které poukazují na to, že se od ledna 2018 ve Středozemním moři utopilo nejméně 2500 žen, dětí a mužů. Situace tedy zůstává kritická i přesto, že se počet lidí přicházejících do Evropy snižuje.

„V tuto chvíli tam nepůsobí už téměř žádná jiná plavidla humanitárních organizací…Operace Sophia je tedy jedna z posledních aktivit směřujících k tomu, aby byli lidé ve Středozemním moři zachraňováni. Z tohoto důvodu vnímám možnost jejího zrušení velmi negativně,“ komentovala možné ukončení mise Sophia pro INFO.CZ ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Navzdory obavám o ukončení námořní operace je však na místě si položit otázku: Má vůbec smysl pokračovat v misi, která nefunguje, a nebylo by lepší ji skutečně ukončit? Dokud se totiž evropské vlády neshodnou na společném evropském řešení migrace, operace ani fungovat nemůže. Na jednu stranu se Itálii nelze divit, že už nechce být „uprchlickým táborem Evropy“, a chce od zbytku Evropy pomoc. Společná koordinace evropské migrační politiky však zůstává (a zřejmě na dlouhou dobu zůstane) jen zbožným přáním.

Jak píše v komentáři pro EU Observer odborník z berlínského centra pro mezinárodní mírové operace Tobias Pietz, ústředním bodem evropské migrační politiky tak zůstanou hlavně krátkodobá až střednědobá řešení a členské státy, které jsou nadále ochotné zachraňovat životy migrantů ve Středomoří – jako Španělsko, Francie, Portugalsko nebo Německo – by „měly vytvořit nové Mare Nostrum“.

Odkazuje tak na záchranný program minulé italské vlády zřízený v roce 2013, který je zpětně hodnocen jako velice úspěšný. Během jednoho roku totiž operace Mare Nostrum dokázala zachránit až 150 tisíc lidských životů, kvůli finanční a logistické náročnosti však byla mise ukončena. Nové Mare Nostrum by tak mohlo být řešením situace, pokud bude mise Sophia skutečně zrušena. „Dokud budou lidé v moři umírat anebo budou traumatizováni či zabíjeni v libyjských detenčních centrech, budeme potřebovat jasné humanitární řešení. Ignorování humanitární situace těchto lidí je ostudou Evropy,“ uzavírá Pietz svůj komentář.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud