Španělsko má v parlamentu poprvé krajní pravici. Uspěli i separatisté, kteří teď mohou vydírat vládu | info.cz

Články odjinud

Španělsko má v parlamentu poprvé krajní pravici. Uspěli i separatisté, kteří teď mohou vydírat vládu

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku, které se od roku 2015 potýká s  nebývalou roztříštěností politické scény, měly vyřešit patovou situaci. Výsledky hlasování ale ukázaly, že Španělsko zůstane i nadále hluboce rozdělené. Vítěze voleb – vládní socialistickou stranu premiéra Pedra Sánchéze – čekají složitá koaliční vyjednávání, do nichž promluví i evropské volby naplánované na druhou polovinu května. Do té doby bude v zemi pokračovat předvolební kampaň a na vyjednávání nebude čas, ani chuť.

„Po 11 letech socialisté vyhráli parlamentní volby ve Španělsku. Budoucnost tak dala na frak minulosti,“ prohlásil po oznámení výsledků vítěz voleb Pedro Sánchez, jehož strana obdržela 122 mandátů z celkových 350, což je o 38 křesel víc než v posledních volbách z roku 2016. Kdo naopak „prohrál“, je Lidová strana (PP). Před třemi lety byla první, v neděli však získala jen 66 mandátů, tedy skoro o polovinu méně než v roce 2016.

„To, že strana PSOE získá kolem 30 procent, bylo celkem očekávatelné. Neplatí to však pro pravicové strany. Méně hlasů, než se odhadovalo, získala jak Lidová strana, tak zejména pravicové uskupení Vox. To získalo prakticky polovinu toho, co mu přisuzovaly volební průzkumy,“ komentuje pro INFO.CZ výsledek voleb odborník na politiku zemí jižní Evropy Martin Mejstřík z Fakulty sociálních věd UK.

Sánchez, který se dostal k moci loni v červnu poté, co byla kvůli korupčním skandálům vládě lidoveckého premiéra Mariana Rajoye vyslovena nedůvěra, může být spokojený. Vyhráno ale nemá. Parlament totiž zůstává i nadále velmi roztříštěný, sestavování vlády tak pro něj bude velmi složité.

Třetí nejsilnější stranou se po volbách stala liberální strana Ciudadanos, která získala 57 křesel. S tou by měl Sáchez pohodlnou většinu, jednání s jejím lídrem Albertem Riverou proto nevyloučil. Strana Ciudadanos, která v kampani volala po ukončení vlády levice, ale jednání se Sánchezem od počátku rázně odmítá. Spolupráce se PSOE by naopak nevadila protestní levici Unidas Podemos, která získala 42 křesel a má k socialistům ideově nejblíž.

Jak ale upozorňuje Mejstřík, menšinová koalice socialistů za podpory Podemosu, která je u moci dnes, ve volbách nezískala dost hlasů. Sánchez by tak k utvoření většiny potřeboval podporu menších regionálních stran. „Varianta, o které se hovoří nejčastěji, je taková, že by socialisty podpořily menší regionální strany včetně těch katalánských. To by však znamenalo kompromis a řadu ústupků těmto menším stranám,“ dodává odborník.

Mezi těmito menšími stranami figurují kromě katalánských separatistů také baskičtí nacionalisté, kteří výměnou za podporu vlády mohou socialisty začít vydírat. Právě strany prosazující katalánskou nezávislost loni pomohly dostat Sánecheze k moci výměnou za rozhovory o další autonomii regionu, staly se však zároveň důvodem, proč se předčasné volby vůbec konaly. Poté, co byl v únoru zahájen soudní proces s katalánskými lídry odpovědnými za pokus o odtržení regionu, totiž separatističtí zákonodárci odmítli podpořit rozpočet na rok 2019 a donutili tím premiéra Sáncheze k vypsání nových voleb.

Růst krajní pravice postoj vůči EU neohrozí

Přestože favoritem voleb byli od počátku socialisté, největší pozornost se soustředí především na nárůst krajně pravicové strany Vox. Ta ještě v roce 2016 nezískala jediný mandát, v prosincových regionálních volbách v Andalusii však nečekaně posílila a nemalé zisky jí předpovídaly i průzkumy zveřejněné před nedělním hlasováním. S celkovým počtem 24 křesel Vox nakonec skončila pátá.

„Budeme bojovat ještě tvrději. Tohle je jen začátek,“ prohlásil po ohlášení výsledku voleb šéf Voxu Santiago Abascal, jehož straně pomohl k vzestupu nárůst nelegální migrace ze Severní Afriky, která trápí především obyvatelstvo na jihu Španělska.

Kromě toho jí část voličů přilákala i vlekoucí se katalánská krize, která začala před rokem a půl snahou regionu vyhlásit nezávislost, dodnes se ji nepodařilo zcela vyřešit. Voliči vidí, že si tradiční strany nevědí se situací v Katalánsku rady, uchylují se proto k radikálnějším uskupením. Řady lidí, kteří dřív volili například Lidovou stranu, která nyní ve volbách pohořela, svůj hlasovací lístek hodila právě Voxu. Úspěch krajní pravice je přitom v této jihoevropské zemi něco zcela neobvyklého.

Španělsko, kde jsou dodnes zakořeněny hořké vzpomínky na diktaturu Francisca Franka, bylo dlouhou dobu označováno za zemi, která je vůči krajně pravicovému populismu imunní. Od pádu Francova režimu se zde u moci střídali lidovci se socialisty, a pokud lidé tíhli k nějakému extrému, byla to krajní levice. Andaluské a dnes i parlamentní volby však ukazují, že se Španělé – přesněji řečeno část Španělů – už ultrapravice tolik nebojí.

Má si tedy Španělsko zvykat na novou politickou sílu, která bude lákat stále více lidí? Podle Mejstříka je něco takového těžké předem odhadovat. „Určitě budou v parlamentu velmi hlasití, ale jestli přežijí toto počáteční období, je těžké posuzovat. Vox znamená určitou formou protestu a posílení ultrapravicových myšlenek a dá se ale předpokládat, že pokud by pokračovala levicová vláda, mohla by tato strana sílit, protože už dřív kritizovala jejich myšlenky a hlásila se k tradicím. Ale těžko předjímat, jak se to bude dál vyvíjet,“ říká odborník.

Jak ale varuje komentátor německé televize Deutsche Welle Bernd Riegert, evropské státy jako Polsko, Maďarsko nebo Rakousko ukázaly, že „bahno krajní pravice má potenciál se zvětšovat“ a může případně vést i ze zrodu hlavního politického hnutí v zemi. „Tento trend není nic nového a nedělní volby slouží jako důkaz toho, že dostihl i Španělsko,“ píše pro DW a dodává, že pokud Vox bude potřebovat nového nepřítele, může se snadno zaměřit na „byrokraty v Bruselu“.

Změna kladného postoje Španělů vůči Evropské unii však podle Mejstříka ve Španělsku nehrozí. „Myslím, že volby obecně ukázaly, že Španělé jsou proevropští a chtějí zůstat v jádru Evropské unie. Vox byla jediná otevřeně protievropská strana, všechny ostatní, které ve volbách kandidovaly a získaly také drtivou většinu hlasů, jsou však velmi proevropské. Takže si myslím, že Španělsko – na rozdíl od Itálie, Francie a dalších zemí – dalo naopak velmi jasně najevo, že jeho obyvatelé jsou v Evropské unii spokojeni,“ říká pro INFO.CZ.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud