Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Strach z uprchlíků opadá. Imigrace se bojí především starší lidé s nižším vzděláním

Strach z uprchlíků opadá. Imigrace se bojí především starší lidé s nižším vzděláním

Strach z migrantů pomíjí. Alespoň to ukazuje výzkum takzvaného Eurobarometru, který dlouhodobě měří nálady obyvatel v jednotlivých evropských zemích. Podle získaných dat se lidé po roce 2015, kdy se Evropa stala cílem masové migrace, pomalu uklidnili a z přicházejících cizinců dnes mají strach v daleko menší míře než před třemi lety.

Výzkumníci se Evropanů ptali, jakým dvěma největším problémům musí jejich země čelit. Počet těch, kteří jako největší problém vnímají imigraci, se nyní výrazně snížil. Například v Německu se v době vrcholící uprchlické krize obávalo migrantů 76 % obyvatel, letos v březnu to dle dat z Eurobarometru bylo už 38 %. Hodnoty se tak ve sledovaných zemích vracejí do stavu, ve které byly před uprchlickou krizí v roce 2015. V listopadu 2014 se migrace obávalo 37 % Němců, v podstatě skoro stejné množství jako nyní.

Menší obavy z migrace mají i Češi

Podobné je to i v ostatních zemích, kde se projevuje trend postupného uklidňování situace. Například ve Francii se v roce 2015 obávalo migrace 22 % oslovených, nyní je to 17 %. Ve Švédsku v době nejhlubší krize vyjadřovalo obavy 53 % obyvatel, nyní 25 %. A podobný je i vývoj v Česku.

Před uprchlickou krizí v listopadu 2014 za jeden ze dvou největších problémů země označilo migraci celkem 8 % Čechů. O rok později, kdy už do Evropy ve statisícových počtech proudili uprchlíci z Blízkého východu, se migrace obávalo 47 % oslovených. V listopadu 2016 migranty jako problém vnímalo 25 % lidí a dle dat z letošního března se přistěhovalectví obává 17 % respondentů. I Češi se tak migrace obávají čím dál méně.

Jako největší problém vnímají obyvatelé Česka vzrůstající ceny a inflaci (35 % oslovených), výši důchodů (29 %) i zdraví a sociální zabezpečení (18 %). Nejméně se pak obávají nezaměstnanosti (4 %), terorismu (5 %) a situace v energetice a změn životního prostředí (8 %).

Přistěhovalectví vnímají jako problém spíše starší lidé s nižším vzděláním

Nejvíce z evropských zemí se migrace obávají právě v Německu, kde ji za hlavní problém země označilo 38 % lidí. Nejméně mají z přistěhovalců strach v Portugalsku a v Černé Hoře (v obou zemích 2 % respondentů). Může to být ale způsobeno tím, že jako důležitější vnímají jiné problémy – v Portugalsku především nezaměstnanost a vysoké ceny a v Černé Hoře nezaměstnanost, ekonomickou situaci země a kriminalitu.

Většina obyvatel Evropy tvrdí, že pro dobro společnosti je nutné, aby přistěhovalci přijali zvyky země, ve které žijí. Podle průzkumu Pew Research Center si to myslí asi tři čtvrtiny lidí. Nejdůležitější pro úspěšnou integraci je podle nich schopnost ovládat jazyk nové země a respektovat její instituce a zákony. Menšina lidí pak požaduje, aby migranti vyznávali křesťanskou víru.

Na postoje k migraci má dle výzkumníků značný vliv věk a dokončené vzdělání obyvatel. Obecně platí, že čím mladší a vzdělanější lidé jsou, tím méně se přistěhovalectví obávají. Ve Velké Británii si například 47 % obyvatel starších 50 let myslí, že imigranti zvyšují riziko terorismu. Ve věkové skupině 18 až 29 let to předpokládá 27 % oslovených. Podobné je to i s názorem, že imigranti mohou ohrozit ekonomiku, protože budou místním „krást“ pracovní příležitosti. Myslí si to především lidé, kteří mají nižší vzdělání. Například v Itálii to předpokládá 48 % respondentů s nižším vzděláním, ale o polovinu méně (24 %) lidí s vyšším vzděláním. 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1