Strach z uprchlíků opadá. Imigrace se bojí především starší lidé s nižším vzděláním | info.cz

Články odjinud

Strach z uprchlíků opadá. Imigrace se bojí především starší lidé s nižším vzděláním

Strach z migrantů pomíjí. Alespoň to ukazuje výzkum takzvaného Eurobarometru, který dlouhodobě měří nálady obyvatel v jednotlivých evropských zemích. Podle získaných dat se lidé po roce 2015, kdy se Evropa stala cílem masové migrace, pomalu uklidnili a z přicházejících cizinců dnes mají strach v daleko menší míře než před třemi lety.

Výzkumníci se Evropanů ptali, jakým dvěma největším problémům musí jejich země čelit. Počet těch, kteří jako největší problém vnímají imigraci, se nyní výrazně snížil. Například v Německu se v době vrcholící uprchlické krize obávalo migrantů 76 % obyvatel, letos v březnu to dle dat z Eurobarometru bylo už 38 %. Hodnoty se tak ve sledovaných zemích vracejí do stavu, ve které byly před uprchlickou krizí v roce 2015. V listopadu 2014 se migrace obávalo 37 % Němců, v podstatě skoro stejné množství jako nyní.

Menší obavy z migrace mají i Češi

Podobné je to i v ostatních zemích, kde se projevuje trend postupného uklidňování situace. Například ve Francii se v roce 2015 obávalo migrace 22 % oslovených, nyní je to 17 %. Ve Švédsku v době nejhlubší krize vyjadřovalo obavy 53 % obyvatel, nyní 25 %. A podobný je i vývoj v Česku.

Před uprchlickou krizí v listopadu 2014 za jeden ze dvou největších problémů země označilo migraci celkem 8 % Čechů. O rok později, kdy už do Evropy ve statisícových počtech proudili uprchlíci z Blízkého východu, se migrace obávalo 47 % oslovených. V listopadu 2016 migranty jako problém vnímalo 25 % lidí a dle dat z letošního března se přistěhovalectví obává 17 % respondentů. I Češi se tak migrace obávají čím dál méně.

Jako největší problém vnímají obyvatelé Česka vzrůstající ceny a inflaci (35 % oslovených), výši důchodů (29 %) i zdraví a sociální zabezpečení (18 %). Nejméně se pak obávají nezaměstnanosti (4 %), terorismu (5 %) a situace v energetice a změn životního prostředí (8 %).

Přistěhovalectví vnímají jako problém spíše starší lidé s nižším vzděláním

Nejvíce z evropských zemí se migrace obávají právě v Německu, kde ji za hlavní problém země označilo 38 % lidí. Nejméně mají z přistěhovalců strach v Portugalsku a v Černé Hoře (v obou zemích 2 % respondentů). Může to být ale způsobeno tím, že jako důležitější vnímají jiné problémy – v Portugalsku především nezaměstnanost a vysoké ceny a v Černé Hoře nezaměstnanost, ekonomickou situaci země a kriminalitu.

Většina obyvatel Evropy tvrdí, že pro dobro společnosti je nutné, aby přistěhovalci přijali zvyky země, ve které žijí. Podle průzkumu Pew Research Center si to myslí asi tři čtvrtiny lidí. Nejdůležitější pro úspěšnou integraci je podle nich schopnost ovládat jazyk nové země a respektovat její instituce a zákony. Menšina lidí pak požaduje, aby migranti vyznávali křesťanskou víru.

Na postoje k migraci má dle výzkumníků značný vliv věk a dokončené vzdělání obyvatel. Obecně platí, že čím mladší a vzdělanější lidé jsou, tím méně se přistěhovalectví obávají. Ve Velké Británii si například 47 % obyvatel starších 50 let myslí, že imigranti zvyšují riziko terorismu. Ve věkové skupině 18 až 29 let to předpokládá 27 % oslovených. Podobné je to i s názorem, že imigranti mohou ohrozit ekonomiku, protože budou místním „krást“ pracovní příležitosti. Myslí si to především lidé, kteří mají nižší vzdělání. Například v Itálii to předpokládá 48 % respondentů s nižším vzděláním, ale o polovinu méně (24 %) lidí s vyšším vzděláním. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud