Stranu Merkelové čeká ve volbách výprask. Voliči utíkají k AfD, CDU její nástup podcenila | info.cz

Články odjinud

Stranu Merkelové čeká ve volbách výprask. Voliči utíkají k AfD, CDU její nástup podcenila

Už za čtyři týdny se ve dvou východoněmeckých zemích – Sasku a Braniborsku – odehrají důležité volby do zemských sněmů a unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové už delší dobu tuší, že to pro ni nedopadne zrovna dobře. Preference pravicové Alternativy pro Německo rostou a podle nejnovějšího průzkumu společnosti Emnid pro Bild am Sonntag by mohla být vítězem. Ať už budou výsledky jakékoli, znovu se ukazuje, že se východ země ani třicet let po znovusjednocení nedokáže se západem vyrovnat. Volba AfD je tak pro řadu voličů výrazem jejich nespokojenosti a přeneseně i vizitkou vládních sil.

Podle průzkumu Sonntagtrends, který vyšel přesně čtyři týdny před volbami v Sasku a Braniborsku, by pravicovou AfD na východě Německa volilo 23 procent lidí, CDU 22 procent, třetí by skončila krajně levicová Die Linke, čtvrtí Zelení a až pátá sociální demokracie (SPD) s 11 procenty. Na západě země by však volby dopadly úplně jinak – první místo by s 27 procenty obsadila CDU, druhé Zelení s 25 procenty, třetí SPD a AfD by skončila čtvrtá.

Nejnovější průzkum ukazuje, jak moc je Německo rozdělené – ani třicet let po pádu Berlínské zdi, který předznamenal znovusjednocení země v roce 1990, se německá politika nedokáže vyrovnat s hlubokými společenskými a ekonomickými rozdíly. Právě neúspěšné snahy o překonání těchto příkopů se spolu s dalšími faktory – včetně migrační krize, odklonu od uhlí či dopadů protiruských sankcí na východoněmecký průmysl – zásadním způsobem promítnou do saských a braniborských voleb, které se uskuteční v neděli 1. září.

Pokud by se předvolební odhady zveřejněné deníkem Bild potvrdily, CDU Angely Merkelové by v těchto zemích poprvé přišla o volební prvenství. „To by mohlo znamenat nejen zhroucení její křehké koalice, ale i změnu politického prostředí, kterému od druhé světové války dominovaly dvě strany,“ komentuje výsledky průzkumu agentura Bloomberg.

Přestože se tedy východoněmecké volby v českém kontextu mohou zdát jako marginálie, jejich dopady ovlivní politiku v celém Německu. Vzpomeňme si ale na loňské hlasování o novém složení zemského sněmu v Hesensku – jen pár dní po propadu CDU v tomto hlasování Merkelová oznámila, že nebude kandidovat na post předsedkyně strany. De facto tak přenechala křeslo své nástupkyni Annegret Krampové-Karrenbauerové, o jejímž nástupu do funkce následně rozhodl prosincový sjezd CDU.

AfD jako forma protestu

Pokud Křesťanskodemokratická unie v září přijde o své prvenství ve prospěch AfD, završí tak pokles volebních preferencí, které lze v zemích bývalé NDR sledovat minimálně posledních deset let. Například v Sasku získala CDU ještě v roce 2014 přes 39 procent hlasů, o pět let dřív víc než 40 procent a v roce 2004 41 procent. V devadesátých letech zde ale křesťanští demokraté pohodlně dosáhli i na absolutní většinu a koaličního partnera vůbec nepotřebovali.

Proč voliči na východě Německa začali CDU postupně opouštět? „Část veřejnosti ve východoněmeckých zemích má pocit, že sjednocení ve výsledku nenaplnilo její očekávání. V porovnání se západem země je tam rozdíl v platech, ale i reprezentaci těchto zemí ve státní správě a celostátní politice. Zastoupení „západu“ je skutečně desetinásobně větší než v případě zemí východních. To jsou věci, které vyvolávají velkou nevoli,“ říká pro INFO.CZ odborník na Německo z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimír Handl.

Že západ táhne východní část země za sebou, dokládá i nedávná studie prestižního Institutu pro ekonomický výzkum v Halle (IWH) zveřejněná letos na jaře. Ta například ukazuje, že 93 procent největších firem v Německu sídlí právě na západě a pokud už se na východě najdou společnosti podobné velikosti, jsou o 20 procent méně produktivní, než jejich západní protějšky. V průměru o 20 procent nižší jsou také mzdy, které obyvatelé východoněmeckých regionů pobírají.

Frustrovaní východoněmečtí voliči tak mají mnohdy pocit, že jsou v porovnání se západem odsouváni na druhou kolej a část začala přecházet k pravicové Alternativě pro Německo, z níž se postupně stala hlavní protestní strana. Významný nárůst preferencí AfD získala hlavně po propuknutí uprchlické krize, kdy naplno využila strachu lidí z příchodu statisíců běženců – v první řadě právě v zemích bývalé NDR, ve kterých společnost není kulturní či etnické diverzitě tak otevřená

„Jde o spojení socioekonomických, politicky reprezentačních či identitárních otázek, které z východního Německa vytvářejí zvláštní kulturní prostředí. A pokud do tohoto prostředí přijde politický aktér s jasným, jednoduchým, protestním a do určité míry rozzlobeným odporem vůči obecné politické linii, která je definovaná spíše západními politiky, má značnou šanci na podporu,“ vysvětluje úspěch AfD Handl.

Podle něj Křesťanskodemokratická unie, která byla po znovusjednocení na východě velmi úspěšnou stranou, řadu věcí zanedbala. „Je do určité míry paradox, že takto úspěšný aktér ztrácí podporu. Faktem ale je, že CDU a její vlády neuměly některé věci dotáhnout tak, aby v tomto regionu zajistily pocit rovnosti se západem,“ říká Handl a dodává, že situace využila právě AfD, která se snaží lidi přesvědčit, že dokáže tamní poměry zlepšit – část veřejnosti tomu skutečně věří nebo to bere jako formu protestu a zároveň možnost, jak dát politikům najevo nespokojenost.

Podle analytika však hraje roli ještě jedna důležitá věc, a to že CDU podcenila prvek pravicových extremistů v zemi. „Ještě v roce 2017 saský premiér Stanislaw Tillich prohlašoval, že Sasko nemá problém s pravicovým radikalismem, o několik měsíců později ale musel odstoupit, protože se samozřejmě ukázalo, že tam ten problém je,“ říká Handl s tím, že se východní části Německa začaly posouvat doprava, CDU se tomu ale neuměla bránit – to je také jeden z důvodů, proč musí dnes řešit odliv voličů k AfD, která nyní vyhlíží velké vítězství.

S jakým výsledkem volby v Sasku a Braniborsku pro pravicové hnutí skončí, se uvidí až začátkem září, oslavu úspěchu však straně může pokazit procedurální chyba, kvůli které možná AfD v Sasku nebude mít dostatek poslanců. AfD totiž na jarním nominačním sjezdu nestihla zvolit všechny kandidáty, rozhodla proto, že kandidátní listinu doplní na sjezdu příštím. Podle německého volebního zákona ale volba kandidátů musí proběhnout na jednom sjezdu, aby byli všichni zvoleni za stejných podmínek. Volební komise proto straně uznala jen část kandidátní listiny. Na ní však figuruje jen 18 zástupců AfD, která by podle průzkumů mohla získat i kolem 30 křesel. Ústavní soud stále může verdikt komise zvrátit. Rozhodnout má v polovině srpna, tedy pouhé dva týdny před volbami.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud