Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svědectví totalitních režimů a studentský summit. Víme, které české neziskovky získaly prestižní cenu

Svědectví totalitních režimů a studentský summit. Víme, které české neziskovky získaly prestižní cenu

Evropský parlament každoročně oceňuje lidi a sdružení nebo organizace, které usilují o vzájemné porozumění v Evropské unii. Cenu Evropského občana si letos za Česko odnesla organizace Post Bellum a projekt Pražský studentský summit. Slavnostní udílení se konalo dnes v Praze.

Co letos oba oceněné projekty spojuje, je orientace na mladé lidi a vzdělávání. Cenu Evropského občana si z Evropského domu v Praze odnesla nezisková organizace Post Bellum. Ta vznikla v roce 2001 a známá je mimo jiné díky unikátnímu projektu Paměť národa, který objevuje a uchovává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století.

Rozsáhlejší veřejně přístupný archiv mluvené historie v Evropě neexistuje. Jedná se o sbírku osobních svědectví z období druhé světové války a totalitních režimů nacismu a komunismu v audio či audiovizuální podobě doplněnou dalšími materiály –  fotografiemi, deníky a jinými archiváliemi.

Důležitou součástí je zprostředkovávání tohoto svědectví veřejnosti. U žáků i studentů podporuje zájem o moderní dějiny i o vlastní kořeny prostřednictvím zážitkových workshopů i rozsáhlého vzdělávacího projektu Příběhy našich sousedů.

Organizaci Post Bellum na Cenu Evropského občana nominovala europoslankyně Michaela Šojdrová (EPP). „Post Bellum nám pomáhá pochopit naši historii, a také naše společné evropské kořeny. Propojuje minulost se současností a varuje před zapomněním. Každé zaznamenané svědectví je obranou lidskosti, lidské důstojnosti a solidarity,“ vysvětlila svůj důvod pro nominaci.

Speciál INFO.CZ k srpnu 1968

Cena pro ty, co se snaží a pracují na sobě

Druhým oceněným projektem je Pražský studentský summit, který celoročně pořádá Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Jedná se o projekt, který mladým lidem dává možnost rozšiřovat si znalosti a schopnosti v nejrůznějších oblastech. Podle organizátorů navíc dlouhodobě vede studenty k většímu zapojení se v občanské společnosti, kultivuje jejich projev a zlepšuje orientaci v mezinárodním politickém dění.

Hlavní vzdělávací metodou Pražského studentského summitu je simulace činnosti mezinárodních organizací – středoškoláci si zkoušejí realitu Organizace spojených národů (OSN) a Severoatlantické aliance (NATO) a vysokoškoláci Evropskou unii. V posledních ročnících probíhá také simulace Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo rozšířené Visegrádské čtyřky.

Pražský studentský summit na Cenu Evropského občana nominoval europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP). „Podle mě má obrovský smysl podporovat mladé, zvláště ty, kteří se snaží, pracují na sobě a zajímají se o dění okolo sebe. Nominovat proto Pražský studentský summit pro mě bylo ctí i jasnou volbou,“ uvedl.

Ocenění pro Pražský studentský summit z rukou europoslance převzala ředitelka AMO Vlaďka Mušálková spolu se zástupcem hlavního koordinátora Pražského studentského summitu Františkem Novotným. Cenu pro Post Bellum na pódiu převzal ředitel a zakladatel organizace Mikuláš Kroupa.

Ocenění každoročně uděluje Kancelář Ceny evropského občana, složená z místopředsedů Evropského parlamentu, jeho bývalých předsedů a dalších významných osobností. Právo navrhovat kandidáty mají poslanci Evropského parlamentu. Každý poslanec může předložit jeden návrh a národní poroty pak seřadí nominace podle preferenčního pořadí. V české porotě letos zasedli Martina Dlabajová (ALDE), Kateřina Konečná (GUE/NGL), Miroslav Poche (S&D), Jiří Pospíšil (EPP), Pavel Svoboda (EPP), Jaromír Štětina (EPP) a Evžen Tošenovský (ECR).

Cenou evropského občana ocenil v letošním roce Evropský parlament celkem 50 občanů a organizací z 26 členských států EU.

V loňském roce získali ocenění za Českou republiku dva nominovaní: humanitární organizace Charita ČR a mobilní hospic Strom života.

 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1