Třes Merkelové oživuje debaty o nástupnictví. Co by nastalo po jejím odchodu? | info.cz

Články odjinud

Třes Merkelové oživuje debaty o nástupnictví. Co by nastalo po jejím odchodu?

Jaký je zdravotní stav Angely Merkelové? A může neovladatelný třes, který německou kancléřku na veřejnosti postihl už potřetí během tří týdnů, předznamenávat konec její politické kariéry? Na tyto otázky dnes hledá odpověď celé Německo, přestože sama kancléřka trvá na tom, že je v pořádku a nadále „schopná podávat dobrý výkon“. Řádné parlamentní volby však největší evropskou ekonomiku čekají až v roce 2021 a mnozí se ptají, co by následovalo, pokud by Merkelová musela náhle odstoupit o něco dřív.

„Je mi dobře,“ odpověděla na dotaz jednoho z novinářů Merkelová poté, co ji ve středu znovu postihl tělesný třes, tentokrát po boku nového finského premiéra Anttiho Rinneho. Merkelová, která si bere volno ze zdravotních důvodů jen zřídkakdy, musí čelit otázkám ohledně svého zdraví stále častěji, příčiny její indispozice jsou ale stále neznámé.

Zdravotní stav Merkelové tak zaměstnává média, politiky i německou veřejnost a někteří kancléřce dokonce vyčítají, že nemá informace o svém zdraví před lidmi tajit. Tento týden vyvolala silnou odezvu slova bývalého šéf německé kontrarozvědky Hans-George Maassena, když ve čtvrtek na psal na twitter, že „zdravotní stav čelní představitelky vlády není soukromá záležitost“. „Pane Massene, měl byste se za sebe stydět,“ vzkázala mu Renate Künastová ze Zelených.

Ať už má Massen pravdu, nebo ne, podobné slovní přestřelky značí, že zdraví kancléřky je v současnosti hlavním tématem v německém veřejném prostoru. „Mutti“, jak obyvatelé Německa Angele Merkelové familiárně přezdívají, v kancléřském křesle už sedí od roku 2005 a už několikrát zopakovala, že chce současnou vládu dovést až do konce funkčního období, tedy do roku 2021. Co ale nastalo, pokud by se musela mandátu předčasně vzdát? Odpovědi na klíčové otázky zodpověděl server Bloomberg.com.

Co se stane, pokud Merkelová odstoupí?

Pokud by Merkelová náhle oznámila svou rezignaci, prezident Frank-Wakter Steinmeier by musel jmenovat úřadujícího kancléře. Ten by stál v čele vlády do té doby, než by Bundestag – tedy dolní komora parlamentu – zvolil jejího právoplatného nástupce. Dočasným náhradníkem by se pravděpodobně stal vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz z německé sociální demokracie, která spolu s CDU/CSU tvoří takzvanou „velkou koalici“.

Jak proces hledání nového kancléře probíhá?

Za nominaci vhodného kandidáta na kancléře je odpovědný v první řadě prezident, musí tak ale činit ve spolupráci s poslanci a vládnoucími stranami. Kandidát by podle pravidel měl být členem strany, která je součástí koalice, není to však podmínka – tou je hlavně zajištění víc než 50procentní podpory Bundestagu.

Pokud žádný kandidát nedosáhne na absolutní většinu do 14 dnů od první volby, hlasuje se znovu – tentokrát o kandidátovi s nejvyšším počtem hlasů. Pokud opět nedosáhne na většinu, má prezident na výběr – buď ho jmenovat kancléřem, nebo rozpustit Bundestag a vypsat nové volby. Ty se musí následně uskutečnit do 60 dnů.

Jaký ze scénářů je pravděpodobnější?

Vše by záleželo na tom, zda by Steinmeier dokázala nominovat kandidáta, který by byl přijatelný pro obě vládnoucí strany. V minulosti se jako o možném náhradníkovi mluvilo o Wolfgangu Schäublem – bývalém ministru financí za CDU, který dnes působí jako předseda Spolkového sněmu. Do funkce by se však nabízelo dosadit také Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, která od konce loňského roku vede CDU a je považována za nejpravděpodobnější nástupnici Merkelové. O této variantě však nechce sociální demokracie ani slyšet, má totiž obavy, že by tím 56leté sárské političce dali před volbami výhodu a riskovali by tak, že jim odejdou další voliči.

Hledání náhradníka, který by se kormidla ujal namísto Merkelové, se tak jeví jako velmi složitý úkol. Vztahy uvnitř vládnoucí koalice jsou totiž v natolik špatném stavu, že by nejpravděpodobnějším východiskem zřejmě skutečně staly předčasné volby.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud