Trnitá cesta na vrchol Evropy. Nad jmenováním Ursuly von der Leyenové visí otazník | info.cz

Články odjinud

Trnitá cesta na vrchol Evropy. Nad jmenováním Ursuly von der Leyenové visí otazník

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová zažívá perné dny. Od závěrečného dne mimořádného evropského summitu, na kterém byla unijními lídry překvapivě nominována na post předsedkyně Evropské komise, uběhl týden a sedm dní zbývá i do klíčového hlasování v Evropském parlamentu, kde mají europoslanci o jejím postupu do čela nejvlivnější bruselské instituce rozhodnout. Mnozí sice v německé političce našli zalíbení, ne všichni ale s její nominací souhlasí. Ursula von der Leyenová se proto ze všech sil snaží, aby europoslance dostala na svou stranu.

Zatímco evropská média spekulují o jejích šancích, německá nominantka na post šéfky Evropské komise se od novinářů drží stranou. S veřejností komunikuje jen prostřednictvím twitterového účtu, který si zřídila krátce po své nominaci, a sledujících začalo rázem přibývat – za pár dní jich Ursula von der Leyenová nasbírala kolem 70 tisíc.

Kromě pár twitterových příspěvků však veškeré své úsilí a čas investuje do přesvědčování poslanců, kteří o osudu její nominace rozhodnou příští úterý. „Máme před sebou týden těžké práce plný politických rozhovorů,“ napsala včera na twitteru poté, co se poprvé se setkala se svým novým bruselským týmem.

Zkušená politička, která jako první žena stanula v čele německé obrany a stejné prvenství má zopakovat i v Evropské komisi, ví, že snaha přiklonit si na svou stranu dostatek poslanců nebude lehká. Do úterního plenárního zasedání ve Štrasburku jich musí získat nejméně 376 – tedy absolutní většinu Evropského parlamentu. Tu však stále nemá jistou.

„Já bych její šance, že se dostane do čela Evropské komise, odhadoval tak padesát na padesát,“ říká pro INFO.CZ vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Vít Hloušek. Pokud by pro von der Leyenovou zvedly ruku tři největší frakce v Evropském parlamentu, získala by pohodlnou většinu 444 hlasů, u velké části z nich však hrozí, že budou hlasovat proti nebo se zdrží.

To, co může von der Leyenové při hlasování zlomit vaz a možná i ukončit její politickou kariéru, je především způsob, jakým byla do čela Evropské komise nominována. Řada europoslanců totiž kritizuje, že se upustilo od takzvaného procesu spitzenkandidátů, podle něhož má být do čela Komise vyslán lídr kandidátky vítězné strany evropských voleb – vedoucí kandidáti Manfred Weber (za lidovce), ani Frans Timmermans (za socialisty) ale přes unijní lídry neprošli.

„Zákulisní výběr“ von der Leyenové proto někteří europoslanci označují za netransparentní a řada sociálních demokratů již oznámila, že pro ni za týden hlasovat nebude. „Je velká otázka, jak moc stranicky loajální budou socialističtí poslanci, kteří nominovali Franse Timmermanse. Potvrzení von der Leyenové je tedy velmi nejistá záležitost,“ dodává Hloušek, podle kterého se do rozhodování europoslanců může negativně promítnout i to, že nemá podporu mezi některými členskými státy.

Řada členských zemí totiž nese velmi nelibě fakt, že by Evropskou komisi měl vést člověk z Německa – a to přesto, že německý politik stál v čele Komise naposledy v 60. letech. „Jde hlavně o státy jižní Evropy, které mají dlouhodobě problém s tím, jakým způsobem Německo tlačilo na řešení krize v eurozóně,“ vysvětluje Hloušek.

Možný odchod von der Leyenové do čela Komise však rozděluje i vládní koalici v samotném Německu. Kromě socialistů (SPD) proti její nominaci brojí i část CDU/CSU, tedy straničtí kolegové kancléřky Angely Merkelové, kteří na tento post prosazovali Manfreda Webera.

Podle očekávání však evropští lidovci, k nimž se řadí i CDU/CSU, však von der Leyenovou v úterý zřejmě podpoří a s největší pravděpodobností se za ni postaví i liberální strany sdružené v nové europarlamentní frakci Renew Europe (Obnova Evropy či Za novou Evropu, pozn. red.). Její cesta do čela Evropské komise tak bude záviset především na tom, kolik socialistů se rozhodne utrhnout od zbytku strany a von der Leyenovou nepodpořit.

Německá politička, která seděla už ve třech vládách Angely Merkelové, pošilhává i po možné podpoře Zelených. Ti si v evropských volbách výrazně polepšili – v 751členném parlamentu získali celkem 74 mandátů – a pokud si socialisté postaví hlavu, může se von der Leyenové jejich podpora hodit. Zástupce Zelených se snažila přesvědčit během včerejšího setkání, podporu jí ale zatím nepřislíbili.

Německá spolupředsedkyně frakce Zelených Ska Kellerová sice von der Leyenovou označila za „schopnou političku“ a setkání s ní za „velice milou“ výměnu názorů, na rozhodnutí je však dle Kellerové příliš brzy. „To, že máte milé setkání, ještě neznamená, že pro někoho budete hlasovat, ne?,“ uzavřela Kellerová s tím, že bude záležet hlavně na tom, s jakým programem německá kandidátka přijde.

Zelení mají o svých vizích jasnou představu a dávají najevo, že jejich podpora von der Leyenové nebude zadarmo. Do programu požadují prosadit některé ze svých priorit, jako je skutečný závazek boje proti klimatickým změnám, zřízení záchranných operací ve Středozemním moři či revizi procesu spitzenkandidátů, který podporují a chtěli by jej prosadit pro příští obsazování nejvyšších unijních postů.

Nároky Zelených nejsou malé, jejich pozice je však do značné míry pochopitelná. Zelení totiž nestojí v čele ani jedné z unijních vlád, nemají proto zastoupení v Evropské radě. Už dříve se tak nechali slyšet, že se budou snažit o prosazení svých programových bodů právě díky silnějšímu zastoupení v Evropském parlamentu.

Pokud německá nominantka na většinu v Evropském parlamentu nedosáhne, členské země budou muset do měsíce navrhnout kandidáta jiného.

„Začali by se hledat další kandidáti – dokonce by se do hry mohla vrátit některá jména, o kterých již byla během výběrového procesu řeč a možná by se mohli vrátit i někteří spitzenkandidáti,“ odhaduje Hloušek a dodává, že primárně se bude v takovém případě jednat o obsazení postu předsedy Evropské komise, teoreticky by se však mohly otevřít i rozhovory nad zbývajícími vrcholnými pozicemi. „Výběr šéfa Evropské komise je méně jistý, než kdykoliv předtím,“ uzavírá odborník.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud