Válka nervů jde do dalšího kola. Jak jsou rozdány karty v bruselské hře o trůny? | info.cz

Články odjinud

Válka nervů jde do dalšího kola. Jak jsou rozdány karty v bruselské hře o trůny?

V Bruselu startuje další kolo mimořádného summitu, který byl kvůli krachu jednání včera po poledni přerušen. Unijní lídři, kteří ze setkání odcházeli značně rozladěni, tak mají další šanci vyřešit složitý rébus, podle něhož budou na dalších pět let obsazeny nejvyšší posty v rámci Evropské unie. Jaké varianty jsou na stole?

Summit, který byl po vyčerpávajícím 18hodinovém vyjednáváním do dnešních 11 hodin přerušen, byl pro prezidenty a premiéry již druhou příležitostí pro hledání nejslibnějších kandidátů na nejvyšší unijní posty. Tou první byl řádný summit uskutečněný 20. června, kde se německá kancléřka Angela Merkelová snažila do čela Evropské komise protlačit svého krajana Manfreda Webera – spitzenkandidáta lidovecké frakce (EPP), která v květnových eurovolbách získala nejvíce mandátů.

Weber ale přes červnový summit neprošel – nepodpořila ho ani Francie, ani další státy včetně visegrádské čtyřky, které systém spitzenkandidátů vytrvale odmítají. V následujícím týdnu se pak spekulovalo o nejrůznějších jménech, která by mohla být do čela unijních postů dosazena. Těsně před nedělním mimořádným summitem se objevila „dohoda z Ósaky“, na které ale včerejší jednání ztroskotalo.

Podle návrhu zrozeného během summitu G20 v japonské Ósace má v čele Evropské komise stanout Nizozemec a spitzenkandidát socialistů (S&D) Frans Timmermans, předsedou Evropského parlamentu by se stal Weber (EPP), šéfování Evropské rady by připadlo třetí nejsilnější liberální frakci a post vysokého představitele pro zahraniční politiku by získal zástupce EPP. 

Tento plán, který má kromě Německa a Francie podporu například Španělska a Nizozemska, u části unijních lídrů vyvolal ostré reakce – trnem v oku je jim hlavně Timmermans a to hned z několika důvodů. Proti jeho nominaci se postavila část prezidentů a premiérů, jejichž strany patří do evropské rodiny EPP – ti trvají na tom, že v čele Komise by měl s ohledem na výsledek eurovoleb stanout jejich lidovecký kandidát.

Nejhlasitěji však proti Timmermansovi brojí hlavně visegrádská čtyřka – tedy Česko, Slovenko, Polsko a Maďarsko, podle nichž se Timmermans v minulosti vyjadřoval na konto V4 nevybíravým způsobem. Zatímco premiér Babiš zmiňuje v jeho souvislosti žalobu na Česko kvůli uprchlickým kvótám, pro Polsko a Maďarsko je současný místopředseda Komise nepřijatelný hlavně kvůli kritice stavu právního státu v těchto dvou visegrádských zemích.

„Snažili jsme se kolegy přesvědčit, že koncept spitzenkandidátů není dobrý, že jméno pana Timmermanse Evropu spíše rozdělí, než spojí,“ prohlásil po přerušení summitu před novináři český premiér Andrej Babiš s tím, že post předsedy Komise je ze všech funkcí, o které se nyní v rámci unijních institucí hraje, tím nejdůležitějším. Visegrádské země však podpořila také Itálie a podle diplomatických zdrojů mají o Timmermansovi pochybnosti i státy jako Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Chorvatsko nebo Irsko.

Jak po skončení summit odhalil novinářům estonský premiér Jüri Ratas, v jednací síni je „poměrně dost zemí“, které požadují, aby personální balíček jednotlivých kandidátů lépe odrážel geografickou rovnováhu a balanc mezi velkými a malými státy. „Myslím si, že všichni moji kolegové chápou, že střední a východní Evropa také musí mít velmi silné zastoupení, ale uvidíme,“ uvedl včera Ratas podle serveru EurActiv.com.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komise

Podle vyjádření Babiše státy kritizující možnou nominaci Timmermanse do čela Komise přišly s vlastními jmény, konkrétní být ale včera nechtěl. Už před červnovým summitem se často skloňovalo jméno bývalé bulharské eurokomisařky pro rozpočet Kristaliny Georgievy, která je dnes prezidentkou Světové banky.

Podle včerejších slov několika unijních diplomatů, na které se odvolávala zahraniční média, se o Georgievě nyní hovoří jako možné šéfce Evropské rady – to však záhy popřel bulhraský premiér Bojko Borisov, podle něhož liberální frakce trvá na tom, že tento post připadne právě jim. Na Georgievu by tak „zbylo“ křeslo vysoké představitelky pro zahraniční politiku, což podle něj podporují hlavně země Visegrádu – o takový post ale bulharská kandidátka neusiluje, v takovém případě by proto raději zůstala v čele Světové Banky.

V souvislosti s pozicí šéfa unijní diplomacie se skloňuje také jméno odcházejícího belgického premiéra Charlese Michela, ale i dosavadní komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové z Dánska. Přerozdělení těchto funkcí se však bude odvíjet hlavně od rozhodnutí, kdo na následujících pět let převezme nástupnictví po Jeanu-Claudovi Junckerovi. Nad tím však stále visí otazník – nikdo nechce uhnout z pozic a už vůbec ne Visegrád, který dnes znovu potvrdil, že Timmermanse v křesle předsedy Komise nepodpoří. Andrej Babiš dnes před jednáním uvedl, že by bylo logické, kdyby se šéfem Komise stal nominant vítězné frakce – Evropské lidové strany (EPP). Zmínil ale také například i Vestagerovou.

Vše nasvědčuje tomu, že jednání to bude opět dlouhé a může se stát, že se unijní lídři nedohodnou ani dnes – případně dají zelenou jen některým jménům. V takovém případě už se v kuloárech mluví o dalším mimořádném summitu, který by se mohl konat v pondělí 15. července.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud