Články odjinud

Věčně odstrkávané Bulharsko: Chce euro i Schengen, západní země EU ho ale drží zpátky

Věčně odstrkávané Bulharsko: Chce euro i Schengen, západní země EU ho ale drží zpátky

Zatímco v Česku se vedou debaty o možnosti vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie a přijetí eura se většina lidí bojí jako čert kříže, v Bulharsku je situace zcela opačná. Jihoevropská země, která do EU vstoupila teprve v roce 2007, dělá pro přijetí společné měny, co může. Navzdory neutuchajícímu úsilí jsou ale její vyhlídky na vstup do eurozóny zatím stále nejasné. Zpátky se jí snaží držet některé bohatší země EU, které o zavedení eura v Bulharsku příliš nestojí.

Kromě přijetí eura Sofie dlouhodobě usiluje také o možnost volně cestovat v rámci schengenského prostoru a na obou frontách země dělá velké pokroky, některé západoevropské země však v Bulharsku vidí riziko.

Vstup do eurozóny brzdí podle amerického serveru Bloomberg v první řadě Německo, které má po neblahých zkušenostech s řešením ekonomické krize v Řecku z přijetí eura Bulharskem strach. Německá kancléřka Angela Merkelová se sice v červnu nechala slyšet, že chce bulharský vstup do eurozóny „co nejrychleji“, praxe ale ukazuje, že jde spíš o politickou deklaraci.

„Přijmout Bulharsko jako nového člena eurozóny by neměl být problém. Z Bulharska se Řecko nestane,“ říká odborník z bruselského think-tanku Bruegel Zsolt Darvas s tím, že v Evropské unii pro některé země funguje princip dvojího standardu.

Země totiž nominální podmínky pro vstup do eurozóny už dnes splňuje. Její národní měna lev je už téměř dvě desetiletí navázaná na euro, bulharský veřejný dluh se pohybuje pod průměrem zemí platících eurem a stát vykazuje rozpočtový přebytek, který je daleko za limitem stanoveným Evropskou unií. Sofie navíc v půlce ledna oznámila, že se ještě před začátkem léta zapojí do evropského mechanismu úrokových sazeb ERM-2, v němž musí země před přijetím eura strávit nejméně dva roky.  

Navzdory všem úspěchům ale někteří odborníci varují, že Bulharsko má před sebou ještě úkoly v podobě vymýcení korupce nebo zvýšení životní úrovně tak, aby se přiblížilo bohatším zemím eurozóny. Stále totiž patří mezi nejchudší země unie.

„Potřebujeme určitý směr v tom, co bychom měli dělat,“ řekl v lednu ministr financí Vladislav Goranov. „Pokud se podíváme na čistě formální kritéria, jsme excelentní žáci,“ nezapomněl pochválit bulharské úspěchy. Ty ocenil také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

„Neřekl jsem, že Bulharsko bude automaticky dalším členem eurozóny, tato země ale jde správným směrem,“ řekl Juncker s tím, že nezaměstnanost klesá a rozpočtová situace je solidní. „Takže pokud jde o konvergenci, nastal zde skutečný pokrok,“ uvedl šéf Evropské komise a dodal, že Bulharsko ještě neudělalo dost a „naši bulharští přátelé si toho jsou vědomi“.

Bulharsko tak stále neví, na čem je. Další optimistickou, ale neurčitou proklamaci si od Junckera vyslechlo i 17. ledna. „Bulharsko bude schopné připojit se k ERM-2 a eurozóně v dohledné budoucnosti,“ uvedl Juncker.

Podobně jako pro přijetí eura však Bulharsko splňuje i všechny podmínky pro vstup do schengenského prostoru, ani zde ho však některé západoevropské státy nechtějí. Proti rozšiřování Schengenu se podle Bloombergu staví například Nizozemí nebo Francie, kterou v posledních letech otřáslo několik teroristických útoků.

Na splnění všech nezbytných kritérií začátkem roku upozornila i bulharská ministryně pro EU Liljana Pavlovová. „Cítíme, že v Evropě někdy není s některými zeměmi zacházeno stejným způsobem. A bohužel je to Bulharsko a Rumunsko. Všechna kritéria jsme splnili už před více než šesti lety,“ prohlásila na úvod bulharského předsednictví v Radě EU Pavlovová, podle níž jsou kamenem úrazu především vnitropolitické problémy dalších zemí unie. „V důsledku vnitřních problémů jiných států se s námi nezachází rovnoprávně,“ upozornila bulharská ministryně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud