Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Věčně odstrkávané Bulharsko: Chce euro i Schengen, západní země EU ho ale drží zpátky

Věčně odstrkávané Bulharsko: Chce euro i Schengen, západní země EU ho ale drží zpátky

Zatímco v Česku se vedou debaty o možnosti vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie a přijetí eura se většina lidí bojí jako čert kříže, v Bulharsku je situace zcela opačná. Jihoevropská země, která do EU vstoupila teprve v roce 2007, dělá pro přijetí společné měny, co může. Navzdory neutuchajícímu úsilí jsou ale její vyhlídky na vstup do eurozóny zatím stále nejasné. Zpátky se jí snaží držet některé bohatší země EU, které o zavedení eura v Bulharsku příliš nestojí.

Kromě přijetí eura Sofie dlouhodobě usiluje také o možnost volně cestovat v rámci schengenského prostoru a na obou frontách země dělá velké pokroky, některé západoevropské země však v Bulharsku vidí riziko.

Vstup do eurozóny brzdí podle amerického serveru Bloomberg v první řadě Německo, které má po neblahých zkušenostech s řešením ekonomické krize v Řecku z přijetí eura Bulharskem strach. Německá kancléřka Angela Merkelová se sice v červnu nechala slyšet, že chce bulharský vstup do eurozóny „co nejrychleji“, praxe ale ukazuje, že jde spíš o politickou deklaraci.

„Přijmout Bulharsko jako nového člena eurozóny by neměl být problém. Z Bulharska se Řecko nestane,“ říká odborník z bruselského think-tanku Bruegel Zsolt Darvas s tím, že v Evropské unii pro některé země funguje princip dvojího standardu.

Země totiž nominální podmínky pro vstup do eurozóny už dnes splňuje. Její národní měna lev je už téměř dvě desetiletí navázaná na euro, bulharský veřejný dluh se pohybuje pod průměrem zemí platících eurem a stát vykazuje rozpočtový přebytek, který je daleko za limitem stanoveným Evropskou unií. Sofie navíc v půlce ledna oznámila, že se ještě před začátkem léta zapojí do evropského mechanismu úrokových sazeb ERM-2, v němž musí země před přijetím eura strávit nejméně dva roky.  

Navzdory všem úspěchům ale někteří odborníci varují, že Bulharsko má před sebou ještě úkoly v podobě vymýcení korupce nebo zvýšení životní úrovně tak, aby se přiblížilo bohatším zemím eurozóny. Stále totiž patří mezi nejchudší země unie.

„Potřebujeme určitý směr v tom, co bychom měli dělat,“ řekl v lednu ministr financí Vladislav Goranov. „Pokud se podíváme na čistě formální kritéria, jsme excelentní žáci,“ nezapomněl pochválit bulharské úspěchy. Ty ocenil také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

„Neřekl jsem, že Bulharsko bude automaticky dalším členem eurozóny, tato země ale jde správným směrem,“ řekl Juncker s tím, že nezaměstnanost klesá a rozpočtová situace je solidní. „Takže pokud jde o konvergenci, nastal zde skutečný pokrok,“ uvedl šéf Evropské komise a dodal, že Bulharsko ještě neudělalo dost a „naši bulharští přátelé si toho jsou vědomi“.

Bulharsko tak stále neví, na čem je. Další optimistickou, ale neurčitou proklamaci si od Junckera vyslechlo i 17. ledna. „Bulharsko bude schopné připojit se k ERM-2 a eurozóně v dohledné budoucnosti,“ uvedl Juncker.

Podobně jako pro přijetí eura však Bulharsko splňuje i všechny podmínky pro vstup do schengenského prostoru, ani zde ho však některé západoevropské státy nechtějí. Proti rozšiřování Schengenu se podle Bloombergu staví například Nizozemí nebo Francie, kterou v posledních letech otřáslo několik teroristických útoků.

Na splnění všech nezbytných kritérií začátkem roku upozornila i bulharská ministryně pro EU Liljana Pavlovová. „Cítíme, že v Evropě někdy není s některými zeměmi zacházeno stejným způsobem. A bohužel je to Bulharsko a Rumunsko. Všechna kritéria jsme splnili už před více než šesti lety,“ prohlásila na úvod bulharského předsednictví v Radě EU Pavlovová, podle níž jsou kamenem úrazu především vnitropolitické problémy dalších zemí unie. „V důsledku vnitřních problémů jiných států se s námi nezachází rovnoprávně,“ upozornila bulharská ministryně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1