Velké finále brexitu? 3 důvody, proč sledovat mimořádný summit v Bruselu | info.cz

Články odjinud

Velké finále brexitu? 3 důvody, proč sledovat mimořádný summit v Bruselu

Necelé tři týdny po konání březnového summitu se lídři Evropské unie ve středu opět sejdou v centru unijních institucí, aby určili další směr brexitového vyjednávání. Poté, co britští poslanci ani napotřetí neschválili dohodu vyjednanou premiérkou Theresou Mayovou, se situace opět zkomplikovala a Evropa musí hledat cestu ven z patové situace. Ve hře je další prodloužení brexitu, největší bitva se tak na mimořádném summitu povede o to, jak dlouhý by odklad měl být. Sledovat summit však bude zajímavé i z jiných důvodů.   

Už na březnovém summitu byla na unijních lídrech znát jistá unavenost – brexitové rozhovory se vlečou už druhý rok, kvůli odchodu Británie z EU není čas řešit jiná pro Evropu životně důležitá témata. Neuběhly ale ani tři týdny a představitelé evropské sedmadvacítky se nad brexitem scházejí znovu. Britští poslanci totiž ani napotřetí neschválili dohodu, kterou s Bruselem vyjednala premiérka Theresa Mayová.

Šéfce britské vlády tak nezbývalo, než začít spolupracovat s opoziční Labouristickou stranou, se kterou hledá způsob, jak protlačit dohodu přes Dolní sněmovnu a zajistit odchod z Evropské unie spořádaným způsobem – tedy právě s dohodou. Na středeční summit se tak možná podívá Jeremy Corbyn i jiný zástupce labouristů, kterým by Mayová mohla podle britských médií nabídnout místo v delegaci. Co tedy od summitu čekat a proč je důležité ho sledovat? Tady jsou tři hlavní důvody.

Kdo vyhraje bitvu o brexit?

To, o co se ve středu bude hrát, je další prodloužení termínu brexitu – konkrétně jde o to, jak dlouhý by odklad měl být. Londýn a Brusel totiž mají poměrně odlišné představy. V dopise zaslaném šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi Mayová žádá o odklad do 30. června s tím, že se Británie začne připravovat na volby do Evropského parlamentu plánované na 23. až 26. května.

Právě kvůli evropským volbám už lídři na minulém summitu žádost Mayové o odklad do 30. června zamítli, nyní však premiérka slibuje, že pokud Británie bude ještě 23. května součástí unie, voleb se zúčastní. Otázkou však zůstává, zda nejde o další strategii směřovanou dovnitř britské politické scény, která má zajistit, aby poslanci dohodu s Bruselem konečně podpořili. Účasti v eurovolbách se totiž značná část britských politiků chce vyhnout.

Na druhé straně stojí návrh Donalda Tuska, který před summitem předložil plán na „pružné“ prodloužení brexitu do konce března 2020 s tím, že by Britové měli možnost z EU vystoupit i dřív, tedy v okamžiku, kdy text dohody schválí. Podle unijních diplomatů přitom šéf Evropské rady zřejmě zohlednil názor německé kancléřky Angely Merkelové a irského premiéra Lea Varadkara, kteří o brexitu jednali minulý čtvrtek.

O tom, který z plánů (a zda vůbec některý) vyhraje, se rozhodne ve středu. Jak podotýká odborník na Evropskou unii z Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka, předvídat další vývoj kolem brexitu je jako věštění z křišťálové koule.

„Jako obvykle se podle mě během Evropské rady přijde s nějakým kreativním řešením, které nelze dopředu predikovat. Bude tedy záležet na tom, jak se lídři dohodnou. Během poslední Evropské rady jsem také nečekal, že budou stanovena dvě data odchodu Británie z Evropské unie. A nějaké podobné řešení lze podle mě očekávat i od následujícího zasedání,“ říká Havelka pro INFO.CZ.

Odborník připomíná březnový summit, na kterém se prezidenti a premiéři unijních zemí po komplikovaných rozhovorech shodli na tom, že brexit – původně plánovaný na 29. března – bude odložen buď do 12. dubna, anebo do 22. května v případě, že bude dohoda následující týden schválena. A protože i třetí hlasování skončilo nezdarem, zůstává platným termínem jen 12. duben, kdy stále může dojít na černý scénář brexitu bez dohody. Tento termín přitom nebyl zvolen náhodou – je to totiž mezní datum pro přijetí rozhodnutí, že se Spojené království zúčastní voleb do Evropského parlamentu.

Sledovat debatu na středečním summitu tak bude opravdu zajímavé. Dlouhodobý odklad, jaký navrhuje šéf Evropské rady, se totiž mnohým unijním představitelům nelíbí. V takovém případě by totiž Britové stále seděli u vyjednávacího stolu, i když by byli jednou nohou z unie venku. Podle diplomatů by tak mohly být ohroženy debaty o klíčových otázkách, jako je například otázka nastavení rozpočtu unie.

S tímto varováním ostatně minulý pátek přišel i zastánce tvrdého brexitu Jacob Reese-Moog, který na twitteru napsal, že v případě dlouhodobého odkladu by Británie měla uvnitř unie působit co největší potíže – vetovat například zvyšování rozpočtu, posilování evropské obrany nebo snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o větší integraci unie.  

Silnější Německo, nebo Francie?

Během nadcházejícího summitu bude zajímavé sledovat také výroky a postoje Emmanuela Macrona, který se brexitových vyjednáváních stále častěji pasuje do role lídra Evropské unie a nebere si vůči Britům servítky. Vetováním žádosti Londýna o prodloužení brexitu francouzský prezident hrozil už před březnovým summitem a podle zdrojů byl na premiérku Theresu Mayovou velmi tvrdý i během samotného zasedání.

Francie je tak v porovnání s ostatními unijními lídry slyšet o něco víc. Během řešení minulých evropských krizí, jako byla ekonomická krize v Řecku, přitom mělo vedoucí roli hlavně Německo v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. Dnes se ale zdá, že se karta obrací.

Podle Havelky přitom může jít o jakousi strategii. „Já mám tak trochu pocit, že Francie a Německo si hrají na hodného a zlého četníka, kdy Francie je ta, která bouchá do stolu, a úkolem Německa je držet tohoto rozzuřeného psa na vodítku. Obecně ale neočekávám, že by Francie vetovala prodloužení vyjednávacího období, protože by se dostala do pozice státu, který způsobil tvrdý brexit, a takovou pověst žádná země skutečně nechce,“ říká pro INFO.CZ.

Elysejský palác před summitem dává jasně najevo, že do úterý musí Británie předložit jasný plán, a návrh na flexibilní prodloužení brexitu z pera Donalda Tuska označuje za „nevhodný pokusný balonek“. Ostrý postoj Francouzů je přitom do určité míry pochopitelný. Jak před nedávnem vysvětlil list Financial Times s odvoláním na představitele francouzské vlády, Francie zaujímá v otázce prodloužení odchodu Británie tvrdý postoj nejen proto, že unie nemá kvůli brexitu čas téměř na nic jiného, ale především kvůli evropským volbám.  

Paříž má prý obavy, že současná debata o brexitu může podkopávat evropskou jednotu a dát silné karty do rukou nacionalistů v unijních zemích – ať už v samotné Francii, ale také Itálii a dalších státech. Sílící spory o brexit by se navíc mohly rozšířit i do domácí francouzské politiky a ovlivnit kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Právě možnost, že by se Británie mohla účastnit evropských voleb, ve kterých bude Macronova strana bojovat proti nacionalistickému Národnímu sdružení Marine Le Penové, děsí francouzského prezidenta nejvíc.

S čím pojede na summit Babiš?

Zatímco Francie nechce dát Británii nic zadarmo, Česko, pro které bylo Spojené království v rámci unie klíčovým politickým i ekonomickým spojencem, razí v otázce brexitu o poznání vstřícnější postoj. Co bude na summitu prosazovat česká vláda, ale zatím není jisté. Jak totiž v pátek informovala ČTK, premiér Andrej Babiš odmítl českou pozici k Tuskovu návrhu flexibilního prodloužení komentovat.

„Uvidíme, jak se to vyvine. Každý den je něco. Počkejme si do toho 10. (dubna),“ uvedl během návštěvy Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. „Já stále tvrdím, že nejlepší jsou předčasné volby a druhé referendum, aby Velká Británie zůstala v Evropské unii… To je pro Českou republiku určitě nejvýhodnější. Byl to vždycky náš spojenec. My tam máme obrovské ekonomické zájmy, je tam strašně moc našich lidí,“ dodal Babiš.

Odchod Spojeného království z EU je však něco, co chce Mayová prosadit za každou cenu, i když proti brexitu v referendu před třemi lety sama hlasovala – pokud by totiž Británie z EU neodešla, byla by to zrada na voličích. „Lidé hlasovali pro odchod z EU a my máme povinnost to prosadit,“ uvedla Mayová v prohlášení, které zveřejnila v sobotu večer jako obhajobu pro spolupráci s labouristy. Rozhovory s Konzervativní stranou se však podle zástupců labouristů zatím nedaří, Mayová tak na summit možná opět pojede s prázdnýma rukama.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud