Články odjinud

Většina Evropanů by uprchlíkům nabídla pomocnou ruku. Evropská unie ale v průzkumu pohořela

V době, kdy Česko řeší, zda se postarat o 50 dětí z válkou zdevastované Sýrie, vychází průzkum společnosti Pew Research Center, podle kterého většina Evropanů pomoc lidem v nouzi podporuje. Průzkum veřejného mínění v deseti zemích Evropské unie ukazuje, že by se podle většiny jejich obyvatel mělo lidem prchajícím před válkou a násilím poskytnout ochrana. Tento názor převažuje ve všech zemích včetně Polska, Itálie nebo Španělska. Opáčeného názoru jsou jen Maďaři – pomocnou ruku uprchlíkům by nabídlo jen 32 procent z nich. Průzkum však nevystavuje dobrou vizitku ani Evropské unii – drtivá většina Evropanů totiž s její migrační politikou nesouhlasí.

Asi tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že by jejich země měly přijímat lidi prchající před válkou a násilím – to je závěr nejnovějšího průzkumu, který se uskutečnil v deseti zemích EU letos na jaře. Centrum Pew Research se konkrétně ptalo na názor lidí ve Španělsku, Nizozemsku, Německu, Švédsku, Francii, Velké Británii, Řecku, Itálii, Polsku a Maďarsku. Pořadí zemí odpovídá náklonnosti lidí k přijímání uprchlíků – ve Španělsku je tedy podíl respondentů (86%) podporujících přijímání uprchlíků nejvyšší, nejnižší je naopak v Maďarku, kde se pro pomoc běžencům vyslovilo o 54 procent lidí méně.

Česko do průzkumu zahrnuto nebylo, jak ale výsledky šetření ukazují, rozdíly jsou znatelné i mezi zeměmi visegrádské čtyřky, která v Evropské unii patří mezi nejhlasitější odpůrce přijímání žadatelů o azyl. Zatímco v Maďarsku se pro přijímání uprchlíků vyslovilo 32 procent lidí, v Polsku to bylo celkem 49 procent respondentů.

Na opačné straně žebříčku stojí Španělsko, které v současné době čelí největšímu migračnímu tlaku – zatímco za celý loňský rok do země dorazilo 28 707 lidí, za letošních prvních devět měsíců to je více než 38 tisíc. Podobně vysoká čísla respondentů podporujících přijímání uprchlíků však vykazuje také Německo nebo Švédsko, kam v době migrační krize přišly statisíce lidí. K pomoci lidem prchajícím před válkou a násilím se však hlásí i Řecko (69 %) a Itálie (56 %), které jsou považovány za vstupní brány migrantů do Evropy.

Průzkum také ukazuje, jak se k přijímání běženců staví další státy světa. Přes 70 procent respondentů se hlásí k přijímání uprchlíků v Mexiku, Kanadě nebo Austrálii a přesně 66 procent respondentů podporuje pomoc lidem v nouzi ve Spojených státech a Japonsku. Naopak v menšině jsou podporovatelé přijímání běženců v Jihoafrické republice (48 %), Rusku (41 %) a Izraeli (37 %).  

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

Zvládá unie řešení migrace? Podle Evropanů ne

Příchod vysokého počtu žadatelů o azyl z Blízkého východu a Afriky je jednou z největších krizí, kterou Evropa musela v historii řešit. V současné době se podařilo počty migrantů snížit na hodnoty před migrační krizí, což je důsledkem řady opatření, ke kterým Brusel a evropské státy v posledních třech letech přistoupily. Velkou zásluhu si na snížení počtu nelegálních příchodů do Evropy připisuje také dohoda uzavřená mezi Bruselem a Tureckem v roce 2016, díky které se podařilo téměř uzavřít takzvanou balkánskou trasu.

V evropské migrační politice však dodnes zůstávají velké trhliny, kterých si obyvatelé deseti unijních zemí všímají – drtivá většina jejich obyvatel se domnívá, že Evropská unie má se zvládáním migrační krize problém. Největším kritikem unijní migrační politiky je Řecko (92 %), Švédsko (84 %) a Maďarsko (80 %). Z více než 70 % jsou však lidé kritičtí také v Itálii, Francii nebo Španělsku. Na opačném konci žebříčku figuruje Nizozemsko, i tady je však většina lidí (58 %) s unijním řešením migrace nespokojená.

Průzkum přesně neurčuje, co obyvatelům Evropy na zvládání migrace ze strany EU vlastně vadí, minulá šetření Pew Research center však ukazují, že většina obyvatel prosazuje, aby migrační politiku řešily jejich národní vlády, a ne Evropská unie jako celek – na jaře roku 2017 se pro národní opatření vyslovilo 74 procent Evropanů. Nejvíce (84 %) lidí požadujících, aby o migrační politice rozhodovala vláda, bylo v Maďarsku. Nejméně lidí (52 %) se pro národní, namísto evropského řešení, vyslovilo v Itálii.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud