Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Většina Evropanů by uprchlíkům nabídla pomocnou ruku. Evropská unie ale v průzkumu pohořela

V době, kdy Česko řeší, zda se postarat o 50 dětí z válkou zdevastované Sýrie, vychází průzkum společnosti Pew Research Center, podle kterého většina Evropanů pomoc lidem v nouzi podporuje. Průzkum veřejného mínění v deseti zemích Evropské unie ukazuje, že by se podle většiny jejich obyvatel mělo lidem prchajícím před válkou a násilím poskytnout ochrana. Tento názor převažuje ve všech zemích včetně Polska, Itálie nebo Španělska. Opáčeného názoru jsou jen Maďaři – pomocnou ruku uprchlíkům by nabídlo jen 32 procent z nich. Průzkum však nevystavuje dobrou vizitku ani Evropské unii – drtivá většina Evropanů totiž s její migrační politikou nesouhlasí.

Asi tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že by jejich země měly přijímat lidi prchající před válkou a násilím – to je závěr nejnovějšího průzkumu, který se uskutečnil v deseti zemích EU letos na jaře. Centrum Pew Research se konkrétně ptalo na názor lidí ve Španělsku, Nizozemsku, Německu, Švédsku, Francii, Velké Británii, Řecku, Itálii, Polsku a Maďarsku. Pořadí zemí odpovídá náklonnosti lidí k přijímání uprchlíků – ve Španělsku je tedy podíl respondentů (86%) podporujících přijímání uprchlíků nejvyšší, nejnižší je naopak v Maďarku, kde se pro pomoc běžencům vyslovilo o 54 procent lidí méně.

Česko do průzkumu zahrnuto nebylo, jak ale výsledky šetření ukazují, rozdíly jsou znatelné i mezi zeměmi visegrádské čtyřky, která v Evropské unii patří mezi nejhlasitější odpůrce přijímání žadatelů o azyl. Zatímco v Maďarsku se pro přijímání uprchlíků vyslovilo 32 procent lidí, v Polsku to bylo celkem 49 procent respondentů.

Na opačné straně žebříčku stojí Španělsko, které v současné době čelí největšímu migračnímu tlaku – zatímco za celý loňský rok do země dorazilo 28 707 lidí, za letošních prvních devět měsíců to je více než 38 tisíc. Podobně vysoká čísla respondentů podporujících přijímání uprchlíků však vykazuje také Německo nebo Švédsko, kam v době migrační krize přišly statisíce lidí. K pomoci lidem prchajícím před válkou a násilím se však hlásí i Řecko (69 %) a Itálie (56 %), které jsou považovány za vstupní brány migrantů do Evropy.

Průzkum také ukazuje, jak se k přijímání běženců staví další státy světa. Přes 70 procent respondentů se hlásí k přijímání uprchlíků v Mexiku, Kanadě nebo Austrálii a přesně 66 procent respondentů podporuje pomoc lidem v nouzi ve Spojených státech a Japonsku. Naopak v menšině jsou podporovatelé přijímání běženců v Jihoafrické republice (48 %), Rusku (41 %) a Izraeli (37 %).  

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

Zvládá unie řešení migrace? Podle Evropanů ne

Příchod vysokého počtu žadatelů o azyl z Blízkého východu a Afriky je jednou z největších krizí, kterou Evropa musela v historii řešit. V současné době se podařilo počty migrantů snížit na hodnoty před migrační krizí, což je důsledkem řady opatření, ke kterým Brusel a evropské státy v posledních třech letech přistoupily. Velkou zásluhu si na snížení počtu nelegálních příchodů do Evropy připisuje také dohoda uzavřená mezi Bruselem a Tureckem v roce 2016, díky které se podařilo téměř uzavřít takzvanou balkánskou trasu.

V evropské migrační politice však dodnes zůstávají velké trhliny, kterých si obyvatelé deseti unijních zemí všímají – drtivá většina jejich obyvatel se domnívá, že Evropská unie má se zvládáním migrační krize problém. Největším kritikem unijní migrační politiky je Řecko (92 %), Švédsko (84 %) a Maďarsko (80 %). Z více než 70 % jsou však lidé kritičtí také v Itálii, Francii nebo Španělsku. Na opačném konci žebříčku figuruje Nizozemsko, i tady je však většina lidí (58 %) s unijním řešením migrace nespokojená.

Průzkum přesně neurčuje, co obyvatelům Evropy na zvládání migrace ze strany EU vlastně vadí, minulá šetření Pew Research center však ukazují, že většina obyvatel prosazuje, aby migrační politiku řešily jejich národní vlády, a ne Evropská unie jako celek – na jaře roku 2017 se pro národní opatření vyslovilo 74 procent Evropanů. Nejvíce (84 %) lidí požadujících, aby o migrační politice rozhodovala vláda, bylo v Maďarsku. Nejméně lidí (52 %) se pro národní, namísto evropského řešení, vyslovilo v Itálii.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1