Východ Německa stále zaostává za západem. Frustrace se odrazí u letošních voleb | info.cz

Články odjinud

Východ Německa stále zaostává za západem. Frustrace se odrazí u letošních voleb

ANALÝZA | Téměř tři dekády po znovusjednocení regiony bývalého Východního Německa stále hluboce zaostávají za západem. Přetrvávající rozdělení Německa je ve spolkové republice dodnes stále silné téma, což potvrzuje i nejnovější studie, kterou včera zveřejnil prestižní německý Institut pro ekonomický výzkum v Halle. Pro východ nelichotivá analýza ukazuje, že produktivita a mzdy jsou v zemích bývalé NDR o 20 procent nižší než na západě. Nový důkaz o přetrvávající propasti uvnitř Německa zřejmě opět oživí horečné debaty o zrušení, na západě nepopulární, solidární daně, která je vybírána v zemích bývalého Západního Německa. Frustrace východoněmeckých voličů se však podepíše také na výsledku letošních voleb.

Německo si letos připomene 30 let od pádu Berlínské zdi, který předznamenal následné znovusjednocení země v roce 1990. Necelé tři dekády po připojení Německé demokratické republiky (NDR) ke Spolkové republice Německo, které dovršilo dlouholeté snahy o překonání poválečného uspořádání, však přichází další důkaz toho, že západ stále táhne východ za sebou. Ukazuje to nová studie prestižního Institutu pro ekonomický výzkum v Halle (IWH), která byla zveřejněna v pondělí.

Podle odborníků z IWH 93 procent největších firem v Německu dodnes sídlí na západě a pokud už se na východě najdou společnosti podobné velikosti, jsou o 20 procent méně produktivní, než jejich západní protějšky. V průměru o 20 procent nižší jsou navíc také mzdy, které obyvatelé východoněmeckých regionů pobírají.

Studie tak ukazuje, že díky dvěma miliardám eur, které do východní části země investovala spolková vláda v Berlíně, sice od roku 1990 došlo k významnému pokroku a zlepšení ekonomické situace obyvatel východu, hluboké rozdíly ale stále přetrvávají. Podle autorů studie však kamenem úrazu mohou být právě dotace, které vláda v Berlíně východoněmeckým firmám vyplácí.

Vláda chce prostřednictvím finančních pobídek východní společnosti podpořit a donutit je k zachování pracovních míst, podle studie jsou ale hlavním důvodem snížené produktivity práce. „Dotační politika má negativní důsledky,“ tvrdí šéf institutu v Halle Reint Gropp, podle kterého v době, kdy Německo ekonomicky prosperuje, už pro dotace není místo a měly by být zrušeny.

Nová studie tak zřejmě znovu oživí debatu o solidární dani ve výši 5,5 procenta, kterou platí západoněmečtí daňoví poplatníci na podporu a rozvoj bývalých zemí NDR. Takzvaná solidární přirážka, která byla zavedená v roce 1991, měla podpořit restrukturalizaci spolkových zemí bývalého Východního Německa. Daň, která původně činila 7,5 procenta, měla platit na jeden rok, němečtí politici ale dodnes nezískali dost odvahy na to ji zrušit a odsouvají problém do budoucna.

Na západě značně nepopulární opatření je však v posledních letech v centru vášnivých debat, kdy se stále častěji hovoří o jejím zrušení. Velkým tématem se stala také pro současnou vládní koalici CDU/CSU a sociálních demokratů. Ta plánuje její snižování od roku 2021, sociální demokraté však zůstávají opatrní a varují, že tak německá státní kasa přijde o značný výpadek příjmů, který se bude muset nahradit jinde.

„Solidární daň představuje určitou zátěž a všichni jsou si vědomí toho, že už trvá příliš dlouho a musí skončit. Má to ale jistý politický kontext,“ říká pro INFO.CZ expert na německou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimír Handl s tím, že pro západní Německo a příjmově vyšší skupiny je solidární daň trnem v oku. Opuštění solidární daně by totiž mělo probíhat odstupňovaně právě podle výše příjmů – nejdřív by skončila pro lidi s nízkými příjmy, kdežto střední a vyšší příjmové skupiny by daň dál platily.

Z čeho pramení frustrace východu?

Do zemí bývalé NDR se tak od začátku devadesátých let nalily stovky miliard eur, které měly vyrovnat hluboké rozdíly mezi bývalým Východním a Západním Německem, které od skončení druhé světové války procházely zcela odlišným vývojem – zatímco západní ekonomika během následujících 45 let rostla svižným tempem, komunistický východ byl na pokraji bankrotu. Následky rozdělení si ale Německo nese dodnes a zmenšení propasti si vytkla jako cíl i vláda kancléřky Angely Merkelové.

„Současná vládní koalice připravila program na posílení hospodářského a sociálního růstu východoněmeckých zemí. I v kontextu nacházejících voleb v bývalých východních zemích bych řekl, že je nyní politické soustředění se na východní země daleko silnější, než před pár lety, kdy ještě přetrvávala představa, že se rozdíly budou vyrovnávat nějakým samospádem,“ popisuje Handl.

Jak totiž odborník pro INFO.CZ upozorňuje, problém není jen rozdíl v příjmech, ale celkové odcizení východu. „Východní regiony se cítí být zanedbávány, a to nejen materiálně, protože tam jsou vyšší příjmy než na východě, ale také jsou málo politicky zastoupeny na spolkové úrovni a ještě víc to je vidět na zastoupení občanů východních zemí ve státní správě. Tam je asymetrie skutečně veliká a nedaří se ji odstranit, odpor proti této skutečnosti přitom neustále roste. Nejde tedy jen o materiální otázky, ale také reprezentaci regionů,“ vysvětluje Handl.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Na problém přitom před nedávnem upozornil také zmocněnec spolkové vlády pro východní země Christian Hirte, podle kterého se obyvatelé východu dodnes cítí jako obyvatelé druhé kategorie. Podle Hirteho k tomu přispívají nejen dopady desetiletí komunistické diktatury, ale i transformace v 90. letech a současný vývoj. Jako příklad uvedl právě nedostatečné zastoupení spolkových úřadů v zemích bývalého východního Německa nebo nedostatečnou účast lidí z východu spolkové republiky v mediálních a dalších radách.

Koncem ledna se pak problému věnovala také Merkelová, podle které není současný stav nijak překvapivý a týká se i migrační politiky současné vlády. „Nepovažuji to za překvapivé, že je ve východním Německu frustrace,“ řekla v rozhovoru pro Die Zeit a dodala, že vzhledem k uzavřenosti bývalé NDR mají obyvatelé na východě málo zkušeností s jinými kulturami.

Nespokojenost východu se odráží na volbách

Rozdělení Německa na západ a východ se přitom promítá i do preferencí voličů a frustrace lidí na východě se jistě odrazí i na blížících se volbách. Po květnových volbách do Evropského parlamentu totiž volby čekají také tři spolkové země – Sasko, Durynsko a Braniborsko, které leží právě v oblasti bývalé NDR. Na východě přitom tradičně získávají protestní a do určité míry i extrémní uskupení, jako je pravicová Alternativa pro Německo nebo naopak levicová strana Die Linke, víc hlasů, než v zemích bývalého Západního Německa. Podobný trend lze očekávat i letos.

Například během německých parlamentních voleb v roce 2017 se protiimigrační AfD stala v Sasku nejsilnější stranou a úspěch slavila také levice. Politické body však ve východoněmeckých zemích sbírá především Alternativa pro Německo, která začala získávat síle hlavně v souvislosti s uprchlickou krizí. Toho si začala všímat i CDU/CSU, která se snaží téma migrace AfD jen tak nepřenechat a razí mnohem přísnější opatření, než na počátku krize.

„Bude to velký boj, který začne už volbami do Evropského parlamentu. To bude první zkouška toho, jestli se daří brzdit nárůst AfD na východě a zda se téma migrace daří přenést do racionální politické debaty. Zatím ale AfD slaví úspěchy, do značné míry totiž převzala roli protestní strany od Die Linke – i když ta je na druhé straně pravolevého spektra, ale daří se jí od levice sbírat voliče mezi naštvanými občany,“ vysvětluje Handl.

Podle experta Univerzity Karlovy přitom AfD přebírá také „roli identitární strany“, která reprezentuje specifičnost východního regionu, kde se lidé cítí odtržení od zbytku Německa. „AfD se na východě výrazně etablovala a je to výzva pro ostatní strany, aby se tomu postavily a přesvědčily východoněmecké voliče, že i ony tyto regiony a jejich identitu chápou a reprezentují,“ dodává Handl.

Ať už letošní volby dopadnou jakkoliv, zůstává otázkou, zda má Německo vůbec šanci se v dohledné době skutečně sjednotit, anebo je východ už navěky poznamenaný. Jak tvrdí šéf IWH, němečtí politici by měli „řešit strukturální problémy v Německu jako celek“ – jedině tak je šance rozdíly alespoň trochu vyrovnat. A jak by opatření vedoucí pro posílení východu měla konkrétně vypadat? Autoři studie navrhují začít například tím, že se do východoněmeckých měst přesunou sídla některých společností, které jsou dnes v drtivé většině usazené na západě.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud