Vydavatelé musí najít společnou řeč s Googlem a Facebookem. Komentář Dity Charanzové

Dita Charanzová

Se zájmem jsem si přečetla komentář šéfredaktora Info.cz Michala Půra k autorským právům vztahujícím se ke zpravodajství na internetu. Text vnímám jako legitimní postoj strany, která z logiky věci v první řadě zastupuje práva vydavatelů a novinářů. Jsem si plně vědoma toho, že svět internetu a volně šířeného obsahu, v tomto případě zpráv, za kterými je práce jednotlivce a na druhé straně taky mzda, kterou za ni dostal, je velkou zatěžkávací zkouškou. Vím, že to ani zdaleka není jednoduché, zároveň si ale nemyslím, že cesta z této situace vede přes silně restriktivní politiku, která by například odkazy na zpravodajský obsah ve vyhledavačích, ať se bavíme o Googlu, Seznamu či jiném, zpoplatnila.

Pokud bychom z vyhledávačů vyselektovali tyto seriózní zdroje informací, zůstaly by tam jen ty, které nebudou podléhat autorské ochraně. V první řadě tedy záplava dezinformací a lží, které si dnes může na internetu vycucat z malíčku a publikovat kdokoli. Nemohu tedy přijmout premisu, že bráníme účinné ochraně před tzv. fake news, když nechceme zpoplatnit výsledky vyhledávání. Tím, že ve vyhledavačích zůstanou zobrazeny i zprávy ze seriózních zdrojů, naopak dezinformace ředíme hodnotnými informacemi. Dokonce jsem si dosud myslela, že šíření seriózních zpráv třeba mezi uživateli facebooku či twitteru je pro mediální dům spíše žádoucí, je to de facto reklama a tedy i důvod, proč sami autoři některé své články na sociálních sítích publikují. Asi jsem se mýlila.

Média o KLDR neříkají pravdu, realita je jinde, můžete si otevřít kavárnu, tvrdí Chamrová

sinfin.digital