Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Začíná platit GDPR: Jaké změny přinese? 10 věcí, které byste měli o tajemné zkratce vědět

Začíná platit GDPR: Jaké změny přinese? 10 věcí, které byste měli o tajemné zkratce vědět

Po dvouletých přípravách začínají platit nová pravidla, která mají zlepšit ochranu osobních údajů občanů Evropské unie. Zkratka GDPR sice v Česku zatím působí spíš jako strašák, posílení ochrany osobních dat v době nových technologií je ale nezbytností. Proč a co od nového nařízení EU čekat? Vše potřebné se dočtete v našem přehledu.

Co je GDPR?

Zkratka GDPR v posledních týdnech plní titulní strany novin i zpravodajských serverů v Česku i po celé Evropě, jen zasvěcení ale vědí, co se pod touto zkratkou ukrývá. GDPR znamená Obecné nařízení o ochraně osobních údajů – v angličtině General Data Protection Regulation. Jde o novou legislativu Evropské unie, která má zmodernizovat a posílit ochranu osobních dat evropských občanů.

Od kdy GDPR platí?

Nařízení GDPR vstupuje v platnost v pátek 25. května 2018. Cesta k přelomovému dni však trvala víc než šest let. Evropská komise navrhla komplexní reformu zastaralé směrnice o ochraně osobních údajů z roku 1995 už v lednu 2012. V rámci unijních institucí se pak o návrhu jednalo více než čtyři roky, až byl v dubnu 2016 přijat. Členské státy a jejich instituce, úřady i firmy pak dostaly dva roky na to, aby se na změny připravily.

Proč jsou změny v ochraně osobních dat zapotřebí?

Jak již bylo řečeno, původní směrnice o ochraně osobních údajů pochází z roku 1995, pro dnešní dobu nových technologií, sociálních sítí a on-line nakupování je tedy zastaralá a nedostatečná. Data občanů se postupem času stala vysoce cennou strategickou komoditou využívanou například pro marketingové účely a s tím je také osobní data potřeba lépe chránit. Důkazem toho jsou některé příklady z minulosti, kdy nebyly údaje dostatečně chráněné – tím posledním je i kauza Cambridge Analytica. Každá ze zemí EU navíc k regulaci ochrany osobních údajů dosud přistupovala odlišně, Brusel se proto rozhodl pravidla napříč unií sjednotit tak, aby bylo možné je snáze prosazovat.

Pro koho GDPR platí?

Nové povinnosti vyplývající z nařízení GDPR se vztahují na všechny, kteří shromažďují nebo zpracovávají osobní údaje občanů EU, tedy i na společnosti mimo unii, které působí na evropském trhu. Novými pravidly se musí řídit všichni „správci“ a „zpracovatelé“ osobních údajů – tedy velké podniky, malé firmy, úřady, ale i živnostníci, občanská sdružení a další instituce. Tyto subjekty budou muset vést záznamy o činnostech, které s osobními daty provádějí, a ohlásit všechny případy úniku osobních údajů.

Víte, jak řešit případný únik dat? Informace najdete zde>>>

Co se s GDPR změní?

Nařízení přináší celou řadu nových pravidel, definic, práv i povinností v oblasti osobních údajů. Mezi nejzásadnější patří změna definice osobních údajů, povinnost ohlásit uživateli únik osobních údajů do 72 hodin, rodičovský souhlas se zpracováním osobních údajů dětí mladších 16 let nebo povinnost pro některé úřady a firmy mít vlastního pověřence osobních údajů (Data Protection Officer – DPO).

Jaká práva získají s GDPR občané?

GDPR dává občanům EU do rukou řadu nových práv, díky kterým mají být jejich osobní data lépe chráněná. Lidé mají mít především přístup k údajům, které jsou o nich shromažďovány, vedle toho mají ale nově například právo na opravu nebo výmaz osobního údaje. S GDPR tak posílí i institut „práva být zapomenut“, na základě kterého může osoba požadovat, aby byly bezodkladně vymazány její osobní údaje, pokud neexistuje právní důvod k jejich zpracování. Občané EU mají nově rovněž možnost vznést námitku proti zpracování nebo také na přenositelnost osobních údajů od jednoho správce k druhému, pokud jsou tato data zpracovávána automatizovaně.

Co GDPR znamená pro firmy a instituce?

Kromě obecné povinnosti vést záznamy o nakládání s osobními údaji nebo ohlašování úniků osobních údajů do 72 hodin se některé firmy a úřady budou muset vypořádat i s dalšími novinkami, které ale neplatí pro všechny. Tím je například už zmiňovaná povinnost mít svého pověřence osobních údajů. Ti, kdo hodlají s osobními daty provádět rozsáhlé rizikové operace (například profilování lidí pro marketingové účely), budou navíc podléhat povinnosti vypracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (Data Protection Impact Assessment – DPIA) a předem vše konzultovat s dozorovým orgánem, v případě Česka konkrétně s Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOZ).

Kdo se GDPR vyhne?

Působnost nařízení nespadá například na činnost fyzické osoby, při které jsou osobní data zpracovávána výlučně pro domácí a osobní účely, tedy například při tvorbě rodinného rodokmenu. Dále je z působnosti vyloučeno i zpracování údajů prováděné s cílem vyšetření, odhalení nebo stíhání trestných činů – na to se vztahuje konkrétní směrnice EU přijatá v roce 2016.

 

Co GDPR považuje za osobní údaje?

Nové nařízení je založeno na širší definici osobních údajů. Kromě například jména, věku, data narození nebo osobního stavu sem spadají i technické parametry jako e-mail, IP adresa nebo takzvané cookies. Nařízení se však věnuje především citlivým údajům, ke kterým GDPR nově řadí i biometrické a genetické údaje, jako jsou otisky prstů nebo sken oční sítnice – i tato data tak mají být přísně chráněná.  

Jaké sankce hrozí při porušení GDPR?

V souvislosti s GDPR je asi nejdiskutovanějším tématem výše pokut v případě nedodržení tohoto nařízení. Sankce přitom nejsou nijak malé – v závislosti na charakteru a závažnosti porušení GDPR může být uložena sankce až 20 milionů eur nebo do výše čtyř procent celkového obratu firmy. Menší firmy nebo školy se astronomických pokut však bát nemusí – sankce mají mít odstrašující účinek hlavně pro instituce a nadnárodní firmy, které zpracovávají velké objemy dat při rizikových operacích.

GDPR má ochránit osobní data občanů EU. Koho všeho se týká, se dočtete zde >>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1