GDPR: Od kdy směrnice platí a jaké změny přinese? 10 věcí, které byste měli vědět | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Začíná platit GDPR: Jaké změny přinese? 10 věcí, které byste měli o tajemné zkratce vědět

Začíná platit GDPR: Jaké změny přinese? 10 věcí, které byste měli o tajemné zkratce vědět

Po dvouletých přípravách začínají platit nová pravidla, která mají zlepšit ochranu osobních údajů občanů Evropské unie. Zkratka GDPR sice v Česku zatím působí spíš jako strašák, posílení ochrany osobních dat v době nových technologií je ale nezbytností. Proč a co od nového nařízení EU čekat? Vše potřebné se dočtete v našem přehledu.

Co je GDPR?

Zkratka GDPR v posledních týdnech plní titulní strany novin i zpravodajských serverů v Česku i po celé Evropě, jen zasvěcení ale vědí, co se pod touto zkratkou ukrývá. GDPR znamená Obecné nařízení o ochraně osobních údajů – v angličtině General Data Protection Regulation. Jde o novou legislativu Evropské unie, která má zmodernizovat a posílit ochranu osobních dat evropských občanů.

Od kdy GDPR platí?

Nařízení GDPR vstupuje v platnost v pátek 25. května 2018. Cesta k přelomovému dni však trvala víc než šest let. Evropská komise navrhla komplexní reformu zastaralé směrnice o ochraně osobních údajů z roku 1995 už v lednu 2012. V rámci unijních institucí se pak o návrhu jednalo více než čtyři roky, až byl v dubnu 2016 přijat. Členské státy a jejich instituce, úřady i firmy pak dostaly dva roky na to, aby se na změny připravily.

Proč jsou změny v ochraně osobních dat zapotřebí?

Jak již bylo řečeno, původní směrnice o ochraně osobních údajů pochází z roku 1995, pro dnešní dobu nových technologií, sociálních sítí a on-line nakupování je tedy zastaralá a nedostatečná. Data občanů se postupem času stala vysoce cennou strategickou komoditou využívanou například pro marketingové účely a s tím je také osobní data potřeba lépe chránit. Důkazem toho jsou některé příklady z minulosti, kdy nebyly údaje dostatečně chráněné – tím posledním je i kauza Cambridge Analytica. Každá ze zemí EU navíc k regulaci ochrany osobních údajů dosud přistupovala odlišně, Brusel se proto rozhodl pravidla napříč unií sjednotit tak, aby bylo možné je snáze prosazovat.

Pro koho GDPR platí?

Nové povinnosti vyplývající z nařízení GDPR se vztahují na všechny, kteří shromažďují nebo zpracovávají osobní údaje občanů EU, tedy i na společnosti mimo unii, které působí na evropském trhu. Novými pravidly se musí řídit všichni „správci“ a „zpracovatelé“ osobních údajů – tedy velké podniky, malé firmy, úřady, ale i živnostníci, občanská sdružení a další instituce. Tyto subjekty budou muset vést záznamy o činnostech, které s osobními daty provádějí, a ohlásit všechny případy úniku osobních údajů.

Víte, jak řešit případný únik dat? Informace najdete zde>>>

Co se s GDPR změní?

Nařízení přináší celou řadu nových pravidel, definic, práv i povinností v oblasti osobních údajů. Mezi nejzásadnější patří změna definice osobních údajů, povinnost ohlásit uživateli únik osobních údajů do 72 hodin, rodičovský souhlas se zpracováním osobních údajů dětí mladších 16 let nebo povinnost pro některé úřady a firmy mít vlastního pověřence osobních údajů (Data Protection Officer – DPO).

Jaká práva získají s GDPR občané?

GDPR dává občanům EU do rukou řadu nových práv, díky kterým mají být jejich osobní data lépe chráněná. Lidé mají mít především přístup k údajům, které jsou o nich shromažďovány, vedle toho mají ale nově například právo na opravu nebo výmaz osobního údaje. S GDPR tak posílí i institut „práva být zapomenut“, na základě kterého může osoba požadovat, aby byly bezodkladně vymazány její osobní údaje, pokud neexistuje právní důvod k jejich zpracování. Občané EU mají nově rovněž možnost vznést námitku proti zpracování nebo také na přenositelnost osobních údajů od jednoho správce k druhému, pokud jsou tato data zpracovávána automatizovaně.

Co GDPR znamená pro firmy a instituce?

Kromě obecné povinnosti vést záznamy o nakládání s osobními údaji nebo ohlašování úniků osobních údajů do 72 hodin se některé firmy a úřady budou muset vypořádat i s dalšími novinkami, které ale neplatí pro všechny. Tím je například už zmiňovaná povinnost mít svého pověřence osobních údajů. Ti, kdo hodlají s osobními daty provádět rozsáhlé rizikové operace (například profilování lidí pro marketingové účely), budou navíc podléhat povinnosti vypracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (Data Protection Impact Assessment – DPIA) a předem vše konzultovat s dozorovým orgánem, v případě Česka konkrétně s Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOZ).

Kdo se GDPR vyhne?

Působnost nařízení nespadá například na činnost fyzické osoby, při které jsou osobní data zpracovávána výlučně pro domácí a osobní účely, tedy například při tvorbě rodinného rodokmenu. Dále je z působnosti vyloučeno i zpracování údajů prováděné s cílem vyšetření, odhalení nebo stíhání trestných činů – na to se vztahuje konkrétní směrnice EU přijatá v roce 2016.

 

Co GDPR považuje za osobní údaje?

Nové nařízení je založeno na širší definici osobních údajů. Kromě například jména, věku, data narození nebo osobního stavu sem spadají i technické parametry jako e-mail, IP adresa nebo takzvané cookies. Nařízení se však věnuje především citlivým údajům, ke kterým GDPR nově řadí i biometrické a genetické údaje, jako jsou otisky prstů nebo sken oční sítnice – i tato data tak mají být přísně chráněná.  

Jaké sankce hrozí při porušení GDPR?

V souvislosti s GDPR je asi nejdiskutovanějším tématem výše pokut v případě nedodržení tohoto nařízení. Sankce přitom nejsou nijak malé – v závislosti na charakteru a závažnosti porušení GDPR může být uložena sankce až 20 milionů eur nebo do výše čtyř procent celkového obratu firmy. Menší firmy nebo školy se astronomických pokut však bát nemusí – sankce mají mít odstrašující účinek hlavně pro instituce a nadnárodní firmy, které zpracovávají velké objemy dat při rizikových operacích.

GDPR má ochránit osobní data občanů EU. Koho všeho se týká, se dočtete zde >>>

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.