Zdaňte letecké palivo, radí neveřejná unijní studie. Ceny letenek by šly nahoru | info.cz

Články odjinud

Zdaňte letecké palivo, radí neveřejná unijní studie. Ceny letenek by šly nahoru

Letecká doprava je sice v Evropě odpovědná jen za tři procenta vypouštěných emisí oxidu uhličitého, její podíl na znečištění bude ale rychle stoupat. Očekává se, že oproti 4,1 miliardě leteckých pasažérů ve světě v roce 2017 se jejich počet v roce 2037 zdvojnásobí.

Zdanění leteckého paliva kerosenu se tlačí do francouzské politické debaty před evropskými volbami. Prosazuje ho vládní hnutí Republika vpřed!, v ulicích francouzských měst ho ale žádají i stoupenci žlutých vest. Nově ho navrhuje i studie, již si nechala zpracovat Evropská komise.

Studie, kterou si Komise objednala už v dubnu 2017, měla být zveřejněna loni v květnu, stále ale leží v šuplíku bruselských úředníků. Dokument o 66 stránkách si nicméně prohlédli redaktoři francouzského deníku Le Monde a britského Financial Times – studie doporučuje zdanění leteckého paliva 33 eurocenty na litr, čímž by se dosáhlo 10procentního snížení emisí oxidu uhličitého.

O deset procent dražší letenky

Daň by se logicky projevila v ceně letenek. Ty by podle studie vzrostly zhruba o deset procent, čímž by se snížila poptávka veřejnosti a tím i počet letů. Zhruba stejný efekt by takovéto opatření mělo na snížení hladiny hluku z letecké dopravy. Zdanění by se přitom nijak výrazně nepromítlo do evropské zaměstnanosti – v sektoru nyní pracují přes tři miliony lidí.

„Tato zpráva měla být už dávno zveřejněna, aby byly vlády a lidé, kteří rozhodují, lépe informováni o možnostech, které jsou k dispozici,“ citoval list Financial Times Andrewa Murphyho z bruselské nevládní organizace Doprava a životní prostředí.

Jak píše Le Monde, jen ve Francii by zdanění kerosenu mělo stejný dopad na emise, jako kdyby z ulic zmizelo 850 tisíc aut. Letecká doprava přitom v přepočtu na pasažéra a kilometr podle francouzské Agentury pro životní prostředí produkuje zhruba dvakrát více emisí než automobily a 40krát více než vlaky. Do státní pokladny by zdanění kerosinu přineslo asi půl miliardy eur (asi 13 miliard korun) ročně.

Fakt, že kerosen se v oblasti daňového zatížení vymyká ostatním palivům, vychází z konce druhé světové války. Spojené státy tehdy chtěly dát práci svým továrnám na vojenská letadla a směřovat je k civilnímu letectví. V roce 1944 proto prosadily Chicagskou úmluvu o mezinárodním civilním letectví, která zdanění leteckého paliva zapovídá. Změněna může být jen jednomyslným rozhodnutím 191 členských států Mezinárodní organizace pro civilní letectví.

Úmluva nicméně nezamezila některým zemím, jako jsou USA, Brazílie, Japonsko nebo Švýcarsko zdanit vnitrostátní lety, další země včetně Francie pak zdanily nákupy letenek.

Řešit zanění před volbami? Raději ne

Letos 12. února pak zdanění kerosenu (nebo letenek) na evropské úrovni navrhlo Nizozemsko. Jeho zástupce Menno Snel přišel s tímto nápadem na zasedání Rady ministrů, kde ho rovnou podpořili švédští a belgičtí kolegové. Vstřícně se tvářila i Francie, Evropská komise ale podle francouzských médií odložila projekt k ledu kvůli blížícím se evropským volbám.

„Každý sektor musí přispívat k boji proti klimatickým změnám, od dopravy přes zemědělství až po průmysl a letectví. Protože se emise nezastavují s hranicemi, potřebujeme to dělat na evropské úrovni,“ vysvětloval iniciativu své vlády nejmenovaný nizozemský diplomat.

Podíl světové letecké dopravy má v následujících letech narůstat – zatímco v roce 2017 letělo letadlem 4,1 miliardy pasažérů, v roce 2037 to bude dvojnásobek. Světová média letos v dubnu informovala, že mezi deset největších evropských znečišťovatelů se vůbec poprvé dostaly aerolinky. Irský Ryanair se umístil na devátém místě, až dosud v tomto žebříčku figurovaly výhradně uhelné elektrárny. Nízkonákladová letecká společnost Ryanair tak znečišťuje ovzduší ve Francii například více než továrny ArcelorMittal.

Francouzští ekologové by ale šli rádi ještě dále – kromě zdanění kerosenu žádají od leteckých společností i „příspěvek na klima“. Ten by se pohyboval mezi 20 až 40 eury u vnitrostátních letů a od 50 do 100 eur (podle letecké třídy) u mezistátních. Podporu těmto požadavkům už vyslovili i mnozí politici, například bývalý ministr životního prostředí Nicolas Hulot nebo poslanec Republiky vpřed! Cédric Villani.

Zdanění kerosenu na národní úrovni má ale i své hlasité odpůrce. Thomas Juin, předseda Unie francouzských letišť, například v listu Les Échos varoval, že zdanění by nijak nepostihlo lety mezi Paříží a New Yorkem, tvrdě by ale zasáhlo vnitrostátní přepravu a prohloubilo izolaci některých regionů – právě na ni si stěžují mnozí stoupenci hnutí žlutých vest a bojovat se s ní snaží i vláda.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud