Ženská síla na vzestupu. Do čela evropských radikálně pravicových stran proniká stále více žen | info.cz

Články odjinud

Ženská síla na vzestupu. Do čela evropských radikálně pravicových stran proniká stále více žen

Německo, Francie, ale třeba i Dánsko nebo Polsko. Krajně pravicové strany, které sází na protiuprchlickou rétoriku a nezdráhají se ani rasistických nebo xenofobních výroků, často vedou ženy. Jak píše německý server Deutsche Welle, jejich počet navíc stále roste. Podívejte se na profily nejznámějších z nich.  

Německý server Deutsche Welle nedávno publikoval zajímavou studii, kterou zpracovala nadace Friedrich Ebert Stiftung, a která zkoumala voliče pravicových populistických stran v Německu, Francii, Řecku, Polsku, Švédsku a Maďarsku. Dokument dospěl k tomu, že krajně pravicová témata nelákají pouze muže, ale zejména v poslední době začínají být atraktivní i pro ženy. A zdaleka nejde o výjimečné situace.

„Po dlouhou dobu se zdálo, že ženy jen velmi málo inklinují k podpoře krajně-pravicových stran – ani jako aktivní členky, ale ani jako voličky. V posledních letech se však ženy stále častěji objevují ve vedení krajně pravicových stran a víc pro ně i hlasují,“ píše Friedrich Ebert Stiftung.

Například během loňských parlamentních voleb v Německu podpořilo stranu Alternativa pro Německo (AfD) ve východním Německu 17 procent žen, na západě země to však bylo jen osm procent. A zajímavé výsledky ukázaly i volby v roce 2015 v Polsku – stranu Právo a spravedlnost (PiS) podpořily spíše ženy než muži.

Jedním z důvodů může být i to, že v čele těchto stran často stojí právě ženy. Přečtěte si o některých z nich: 

Francie: Marine Le Penová

Poslední předvolební mítink Marine Le Penové v MarseillePoslední předvolební mítink Marine Le Penové v Marseilleautor: Reuters

Marine Le Penová vede francouzskou nacionalistickou a krajně pravicovou stranu Národní sdružení, která dříve nesla název Národní fronta, od roku 2011. Le Penová sice dokázala postupně zjemnit image strany, ale po své prohře v loňských prezidentských volbách se partaj ocitla v hluboké krizi.

Své voliče, což jsou většinou příslušníci střední a starší generace z nižších a středních sociálních vrstev, Le Penová láká na sliby odchodu z EU, návratu od eura k franku a ekonomické soběstačnosti. Silně se také vymezuje vůči přistěhovalectví.

Německo: Frauke Petryová

Frauke Petry, Alternativa pro NěmeckoFrauke Petry, Alternativa pro Německoautor: Reuters

Protiimigrantská a nacionalistická politika Frauke Petryové dostala její stranu Alternativa pro Německo (AfD) do německého parlamentu v roce 2017, když získala 37,4 %. Petryová ale v září stejného roku oznámila, že ze strany kvůli vnitřním neshodám vystupuje. Jako představitelka konzervativního křídla partaje požadovala například jinou politiku strany vůči eurozóně. V současné době je nezařazenou poslankyní v Bundestagu a také v saském parlamentu. 

Německo: Alice Weidelová

Alice WeidelováAlice Weidelováautor: Reuters

Alice Weidelová je spolupředsedkyně německé nacionalistické a protiuprchlické strany Alternativa pro Německo (AfD). Úřadu se ujala poté, co z něj na podzim 2017 odešla Frauke Petryová. Protiimigrační a protiislámskou AfD politologové označují za krajně pravicovou stranu. Strana ostře kritizovala původně vstřícný postoj vlády Angely Merkelové k přijímání uprchlíků. Weidelová loni řekla, že kancléřka by za své činy během migrační krize měla jít před soud. 

Polsko: Beata Szydlová

Beata SzydlováBeata Szydlováautor: Reuters

Polská politička Beata Szydlová stála v čele polské vlády v letech 2015-2017 a nyní je vicepremiérkou v kabinetu premiéra Morawieckého. Szydlová má konzervativní názory a je považována za euroskeptičku. Je členkou pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), která se ostře staví proti přerozdělování uprchlíků podle kvót. V roce 2017 si Szydlová vysloužila kritiku, když při vzpomínkové slavnosti v Osvětimi použila xenofobní výroky na adresu uprchlíků. 

Norsko: Siv Jensenová

Norská politička Siv JensenováNorská politička Siv Jensenováautor: ČTK

Siv Jensenová je norská politička, která od roku 2006 vede konzervativní a protiimigrační Stranu pokroku. Ve svých politických názorech se odkazuje na někdejší britskou premiérku Margaret Thatcherovou, podporuje stát Izrael a varuje před islamizací Evropy. 

Itálie: Giorgia Meloniová

Giorgia Meloniová – šéfka krajně pravicové strany Bratři Itálie.Giorgia Meloniová – šéfka krajně pravicové strany Bratři Itálie.autor: ČTK

Italská politička Giorgia Meloniová vede od roku 2015 krajně pravicovou stranu Bratři Itálie, která má kořeny v neofašistickém Italském sociálním hnutí založeném příznivci Benita Mussoliniho. Známé jsou její rasistické výroky na adresu cizinců – například v národním fotbalovém týmu Itálie. V posledních volbách, které proběhly na jaře letošního roku, byla v pravicové koalici spolu se stranou Silvia Berlusconiho Forza Italia a současného premiéra Mattea Salviniho Liga. V poslední době Bratři Itálie oslovují zejména mladé voliče a razí heslo: Itálie první. 

Dánsko: Pia Kjaersgaardová

Dánská politička Pia Kjaersgaardová (krajně pravicová Dánská lidová strana)Dánská politička Pia Kjaersgaardová (krajně pravicová Dánská lidová strana)autor: ČTK

Pia Kjaersgaardová je spoluzakladatelkou Dánské lidové strany, kterou vedla od roku 1995 do 2012. Tato politička je známá svými ostrými výroky proti multikulturalismu a migrantům. Úplné zastavení migrace do Dánska patří k jejím hlavním tématům. Xenofobní a rasistické výroky Kjaersgaardové posuzoval také dánský Nejvyšší soud.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud