Články odjinud

Ženská síla na vzestupu. Do čela evropských radikálně pravicových stran proniká stále více žen

Ženská síla na vzestupu. Do čela evropských radikálně pravicových stran proniká stále více žen

Německo, Francie, ale třeba i Dánsko nebo Polsko. Krajně pravicové strany, které sází na protiuprchlickou rétoriku a nezdráhají se ani rasistických nebo xenofobních výroků, často vedou ženy. Jak píše německý server Deutsche Welle, jejich počet navíc stále roste. Podívejte se na profily nejznámějších z nich.  

Německý server Deutsche Welle nedávno publikoval zajímavou studii, kterou zpracovala nadace Friedrich Ebert Stiftung, a která zkoumala voliče pravicových populistických stran v Německu, Francii, Řecku, Polsku, Švédsku a Maďarsku. Dokument dospěl k tomu, že krajně pravicová témata nelákají pouze muže, ale zejména v poslední době začínají být atraktivní i pro ženy. A zdaleka nejde o výjimečné situace.

„Po dlouhou dobu se zdálo, že ženy jen velmi málo inklinují k podpoře krajně-pravicových stran – ani jako aktivní členky, ale ani jako voličky. V posledních letech se však ženy stále častěji objevují ve vedení krajně pravicových stran a víc pro ně i hlasují,“ píše Friedrich Ebert Stiftung.

Například během loňských parlamentních voleb v Německu podpořilo stranu Alternativa pro Německo (AfD) ve východním Německu 17 procent žen, na západě země to však bylo jen osm procent. A zajímavé výsledky ukázaly i volby v roce 2015 v Polsku – stranu Právo a spravedlnost (PiS) podpořily spíše ženy než muži.

Jedním z důvodů může být i to, že v čele těchto stran často stojí právě ženy. Přečtěte si o některých z nich: 

Francie: Marine Le Penová

Poslední předvolební mítink Marine Le Penové v MarseillePoslední předvolební mítink Marine Le Penové v Marseilleautor: Reuters

Marine Le Penová vede francouzskou nacionalistickou a krajně pravicovou stranu Národní sdružení, která dříve nesla název Národní fronta, od roku 2011. Le Penová sice dokázala postupně zjemnit image strany, ale po své prohře v loňských prezidentských volbách se partaj ocitla v hluboké krizi.

Své voliče, což jsou většinou příslušníci střední a starší generace z nižších a středních sociálních vrstev, Le Penová láká na sliby odchodu z EU, návratu od eura k franku a ekonomické soběstačnosti. Silně se také vymezuje vůči přistěhovalectví.

Německo: Frauke Petryová

Frauke Petry, Alternativa pro NěmeckoFrauke Petry, Alternativa pro Německoautor: Reuters

Protiimigrantská a nacionalistická politika Frauke Petryové dostala její stranu Alternativa pro Německo (AfD) do německého parlamentu v roce 2017, když získala 37,4 %. Petryová ale v září stejného roku oznámila, že ze strany kvůli vnitřním neshodám vystupuje. Jako představitelka konzervativního křídla partaje požadovala například jinou politiku strany vůči eurozóně. V současné době je nezařazenou poslankyní v Bundestagu a také v saském parlamentu. 

Německo: Alice Weidelová

Alice WeidelováAlice Weidelováautor: Reuters

Alice Weidelová je spolupředsedkyně německé nacionalistické a protiuprchlické strany Alternativa pro Německo (AfD). Úřadu se ujala poté, co z něj na podzim 2017 odešla Frauke Petryová. Protiimigrační a protiislámskou AfD politologové označují za krajně pravicovou stranu. Strana ostře kritizovala původně vstřícný postoj vlády Angely Merkelové k přijímání uprchlíků. Weidelová loni řekla, že kancléřka by za své činy během migrační krize měla jít před soud. 

Polsko: Beata Szydlová

Beata SzydlováBeata Szydlováautor: Reuters

Polská politička Beata Szydlová stála v čele polské vlády v letech 2015-2017 a nyní je vicepremiérkou v kabinetu premiéra Morawieckého. Szydlová má konzervativní názory a je považována za euroskeptičku. Je členkou pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), která se ostře staví proti přerozdělování uprchlíků podle kvót. V roce 2017 si Szydlová vysloužila kritiku, když při vzpomínkové slavnosti v Osvětimi použila xenofobní výroky na adresu uprchlíků. 

Norsko: Siv Jensenová

Norská politička Siv JensenováNorská politička Siv Jensenováautor: ČTK

Siv Jensenová je norská politička, která od roku 2006 vede konzervativní a protiimigrační Stranu pokroku. Ve svých politických názorech se odkazuje na někdejší britskou premiérku Margaret Thatcherovou, podporuje stát Izrael a varuje před islamizací Evropy. 

Itálie: Giorgia Meloniová

Giorgia Meloniová – šéfka krajně pravicové strany Bratři Itálie.Giorgia Meloniová – šéfka krajně pravicové strany Bratři Itálie.autor: ČTK

Italská politička Giorgia Meloniová vede od roku 2015 krajně pravicovou stranu Bratři Itálie, která má kořeny v neofašistickém Italském sociálním hnutí založeném příznivci Benita Mussoliniho. Známé jsou její rasistické výroky na adresu cizinců – například v národním fotbalovém týmu Itálie. V posledních volbách, které proběhly na jaře letošního roku, byla v pravicové koalici spolu se stranou Silvia Berlusconiho Forza Italia a současného premiéra Mattea Salviniho Liga. V poslední době Bratři Itálie oslovují zejména mladé voliče a razí heslo: Itálie první. 

Dánsko: Pia Kjaersgaardová

Dánská politička Pia Kjaersgaardová (krajně pravicová Dánská lidová strana)Dánská politička Pia Kjaersgaardová (krajně pravicová Dánská lidová strana)autor: ČTK

Pia Kjaersgaardová je spoluzakladatelkou Dánské lidové strany, kterou vedla od roku 1995 do 2012. Tato politička je známá svými ostrými výroky proti multikulturalismu a migrantům. Úplné zastavení migrace do Dánska patří k jejím hlavním tématům. Xenofobní a rasistické výroky Kjaersgaardové posuzoval také dánský Nejvyšší soud.