Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zklamání a vyčichlé vize. Čeští europoslanci hodnotí poslední projev Junckera o stavu EU

Zklamání a vyčichlé vize. Čeští europoslanci hodnotí poslední projev Junckera o stavu EU

Pocity zklamání a nenaplněná očekávaní. To jsou slova, jež po skončení projevu Jean-Clauda Junckera ve Štrasburku nejčastěji používali čeští europoslanci, kteří šéfa Komise poslouchali přímo v sále. Juncker v projevu bilancoval uplynulé čtyři roky v úřadu a nastínil, čím se bude unijní exekutiva pod jeho vedením zabývat v měsících, které zbývají do jarních eurovoleb. Po nich se úřadu ujme Komise v jiném složení a s jiným vedením.

„Z projevu předsedy Junckera jsem jedním slovem zklamaná. Chybělo mi hlavně objektivní zhodnocení toho, co se podařilo, ale i realistický pohled na to, co se v průběhu jeho působení v čele Komise nepovedlo,“ sdělila novinářům krátce poté, co Juncker opustil velký jednací sál Evropského parlamentu, česká europoslankyně Dita Charanzová (ALDE). „Musel by si přiznat, že totálně nezvládl migrační krizi, nedokázal zabránit brexitu a zásadní měrou přispěl k vnitřnímu rozkladu EU,“ pokračovala a dodala, že pokud se Juncker někdy zapíše do učebnic dějepisu, tak jako „slabý a pro zahraniční partnery těžko čitelný vůdce“.

Podobné rozčarování po proslovu, který trval bezmála jednu hodinu a Juncker ho pronášel střídavě ve francouzštině, němčině a angličtině, cítil i Jan Zahradil. „Namísto pružné, vícerychlostní a reformované unie pro 21. století se Juncker opět přihlásil k dávno vyčichlé vizi centralizované EU. Je to jen další zklamání a promarněná šance,“ myslí si občanskodemokratický europoslanec, který v Evropském parlamentu zasedá ve frakci ECR.

Jak už INFO.CZ napsalo, Juncker v dlouho očekávaném projevu o stavu Unie představil nové návrhy k migraci. Mluvil třeba o nutnosti posílit ochranu vnějších hranic nebo mandátu pro agentury, které mají na starosti vyřizování žádostí o azyl.

„Juncker přišel k rozumu, navrhuje výrazné posílení pohraniční a pobřežní stráže EU. O nutnosti tohoto kroku jsem se přesvědčila sama letos v Řecku. Evropa musí pomáhat a chránit,“ napsala k tomu na Twitteru lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová (EPP).

S tím ale nesouhlasí Jan Zahradil. „Pokud jde o boj s nelegální migrací, i tady se pan Juncker mýlí,“ dodal s tím, že to podle jeho názoru není Evropská komise, kdo může nejefektivněji ochránit vnější hranice. „Namísto zaměstnávání dalších úředníků by Komise měla podpořit Španělsko, Itálii a Řecko, které nesou největší tíhu,“ řekl.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

Sjednocená Evropa? Naopak!

Jednou z hlavních zpráv, které měl Junckerův projev přinést, byl apel na silnou a sjednocenou Evropu. To čeští europoslanci ocenili, jedním dechem ale dodávají, že to často bývá Evropská komise, která svými návrhy kontinent rozděluje.

„Jean-Claude Juncker ve své řeči zdůraznil jednotnou Evropu, která spolupracuje a mluví společným hlasem. Bohužel v praxi jdou však mnohé návrhy Evropské komise naprosto opačným směrem a je to naopak Komise, která Evropu rozděluje a vytváří zbytečné bariéry nejen na společném trhu,“ napsala médiím europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE). Jako příklad uvedla silniční balíček, tedy soubor pravidel pro mezinárodní dopravu v Evropě, na jehož podobě se nyní domlouvají unijní instituce. „Tady proti sobě stojí západoevropské státy a země ve středovýchodní Evropě včetně Česka,“ uvedla.

„Po bezmála pěti letech Junckerova mandátu vidíme Evropskou unii rozdělenou, jako za posledních dvacet let nikdy nebyla,“ řekl k tomu europoslanec Evžen Tošenovský. „Tlak na zavedení povinného přerozdělování migrantů, naprosto zbytečné útoky proti Polsku nebo diskriminace pracovníků ze střední a východní Evropy na unijním trhu, kterou komise blahosklonně přehlíží – to je jen několik málo příkladů fatálních selhání této komise, která se vyznamenala především válcováním členských států,“ dodal.

Juncker má širší záběr a přináší řešení

„Juncker přizpůsobil projev blížícím se evropským volbám. Řešil, na co se během nich budou voliči ptát. Na rozdíl od monotematických českých výkřiků o migraci se ale zaměřil i na další relevantnější témata. Ať už proti němu máme jakékoliv výhrady, má širší záběr a přináší řešení,“ napsal na svém twitterovém účtu europoslanec Pavel Telička.

Juncker během svého projevu dále mluvil o silnější roli EU ve světě. V této souvislosti podpořil návrh na posílení mezinárodní role eura a prohloubení měnové unie a vyslovil se také pro rozsáhlejší spolupráci s Afrikou. Aby byla na mezinárodní scéně EU akceschopnější, navrhl v určitých oblastech diplomacie členským zemím přechod z jednomyslného rozhodování k rozhodování kvalifikovanou většinou. Týkalo by se to třeba lidskoprávních otázek či uvalování sankcí.

Komise chce také podle Junckera posílit boj s terorismem – velké internetové firmy by proto měla do hodiny po žádosti policie či prokuratury mazat teroristický obsah. Kromě toho Juncker potvrdil návrh na konec povinného střídání zimního a letního času – stane se tak už v příštím roce.

Shrnutí celého projevu si můžete přečíst zde.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1