Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Je to velké sousto, ale je to reálné,“ říká o Muskovu letu k Měsíci publicista Toufar

„Je to velké sousto, ale je to reálné,“ říká o Muskovu letu k Měsíci publicista Toufar

Po půl století dlouhé odmlce se k Měsíci nejspíš podívají lidé. Soukromá americká společnost SpaceX oznámila, že příští rok uskuteční revoluční let a do blízkosti Měsíce dopraví dva miliardáře. Dvojice movitých klientů se vzájemně zná, o koho se jedná ale není veřejně známé. Redakce INFO.CZ o netradičním výletu mluvila se známým publicistou, který se zaměřuje na vesmír, Pavlem Toufarem. 

Na něco podobného se čekalo dlouhé desítky let, teď už má ale podle Elona Muska jít vše svižně. Představa známého vizionáře je následující: Dvojici boháčů v modulu Dragon vynese do vesmíru upravený typ nosné rakety Falcon, který se ale začne v létě teprve testovat. Let by se měl odehrát ke konci příštího roku, zhruba šest měsíců poté, co SpaceX poprvé dopraví astronauty k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Celá cesta má trvat týden a přímo na povrch Měsíce se v jejím průběhu vesmírní turisté nepostaví.  

Přední český publicista Pavel Toufar věnující se problematice vesmíru redakci INFO.CZ vysvětlil, co to všechno obnáší a zda je to reálné. Podle něj se jedná o velký milník, protože jde o první soukromý projekt mířící k Měsíci. „Je to velmi náročné, ale není to nereálné. Oblet zkoušeli už Rusové se svými bezpilotními kabinami, které vycházely z konstrukce kosmické lodi Sojuz. Měli v plánu obletět po pasivní dráze Měsíce a vrátit se zpátky na zem,“ vysvětluje historické souvislosti Toufar.

Už dříve o komerčních letech k Měsíci mluvily i ruské firmy, které chtěly obnovit lety Sojuzu právě pro movité klienty, ale nakonec z toho sešlo. „Je to i pro Rusy velké sousto a i pro Elona Muska je to velké sousto, ale jak vidíme jeho přístup ke kosmickému programu a kosmickým experimentům, tak u něj to je podle mého názoru reálné,“ domnívá se Toufar.

Některá média spekulují o ceně vesmírného pobytu, která by se mohla vyšplhat až na 70 milionů dolarů. Musk ji nezveřejnil. Oba adepti na vesmírné dobrodružství už ale údajně zaplatili vysokou zálohu.

„To, jak ta cesta bude technicky zajištěná, není velký technický problém, protože kosmická kabina Dragon po takovou dobu letu k Měsíci a zpátky je schopna zajistit životní podmínky pro posádku,“ vysvětluje Toufar. Problémem je podle něj pak návrat druhou kosmickou rychlostí do zemské atmosféry, protože k tomu kabina potřebuje silnější tepelný štít a přesné zacílení. „To všechno se může Elonu Muskovi podařit, i když je s podivem, že by to udělal bez předchozího bezpilotního letu,“ podotýká Toufar.

Musk upozornil, že si jeho klienti uvědomují možná rizika, která s sebou netradiční výlet nese, a podstoupí intenzivní tréning. „Dalo by se říct, že let na oběžné dráze zvládne každý, kdo zvládne let ve sportovním letadle,“ vysvětluje Toufar, že člověk musí mít v pořádku kardiovaskulární systém a srdce, protože je zde vysoké přetížení při startu i přistání. „Otázkou je zvládnutí pobytu v mikrogravitaci, to čemu se říká laicky beztížný stav,“ dodává. Stav beztíže způsobuje tlak v hlavě, žaludeční nevolnost a mořskou nemoc. Přestože si tělo dokáže i na tyto podmínky zvyknout, někdy to trvá hodně dlouho.

Cesta na Mars

V posledních letech se spíš mluvilo o vyslání lidí na Mars. Přímo na kolonizaci Marsu se zaměřil projekt Mars One nizozemského boháče Base Lansdorpa. Elon Musk také plánuje dopravit lidi na rudou planetu, hodlá je ovšem na rozdíl od zmíněného podnikatele dostat i zpět. „Čím dál tím více se ukazuje, že největší překážkou letu na Mars pro tak dlouhodobou cestu je člověk – je to prostředí extrémní radiace a prostředí extrémních vlivů,“ vysvětluje Toufar. „Bude to velmi složité, aby se člověk dostal v pořádku a ve zdraví nejenom k Marsu, ale aby tam byl schopen i pracovat a byl schopen se i vrátit, ta technika by do jisté míry neměla být takovým problémem,“ dodává.

Ti, kteří viděli film Marťan, si vzpomenou, že záchrana Matta Damona, kterého astronauti „zapomněli“ na Marsu, byla velmi složitá. A přesně to popisuje i Toufar. Pokud by nějaká techniku na Marsu selhala, velkým problémem by bylo dopravit tam třeba náhradní díly. „Mars je zatím souzen automatickým průzkumníkům a je to dáno i tím, že stále se vyvíjející technika umožňuje provádět i výzkumy, které dřívější sondy nedokázaly,“ popisuje.

Přestože se v případě Muskova projektu jedná o vesmírnou turistiku, podle Toufara to neznamená, že tam jede dvojice jen za zážitkem. Již dříve vesmírní turisté prováděli na obdobných cestách své vlastní experimenty nebo se spojili s vědci. „Nemyslím si, že ta cesta skutečně bohatých lidí, kteří se rozhodli prožít zážitek letu k měsíci, by měla jenom účel turistický,“ popisuje Toufar. Nabídka obdobných zážitků existuje i ze strany zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, který chce nabídnout lidem krátké lety do vesmíru. Jestli se vesmírná turistika rozvine, ale bude samozřejmě záležet i na poptávce. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1