Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

11 příznaků stresu. Kolik jich máte vy?

11 příznaků stresu. Kolik jich máte vy?

Často se mluví o tom, že vyhnout se stresu v dnešní uspěchané a přetechnizované době ani nejde. Co se ale s tělem stane, když stres ve vašem životě překročí hranici únosnosti?

Zhoršení pleti

Čím více je tělo ve stresu, tím více se zhoršuje stav pleti. Někdy do takové míry, že se na obličeji mohou ukázat pupínky. Hlavní příčinou bývá zvýšená produkce stresového hormonu kortizolu, který ucpává póry, důsledkem čehož na obličeji vyraší akné. Pokud již tak trpíte akné, ve stresu se vám pleť mnohdy ještě zhorší.

Tendence k rudnutí

Člověk, který je ve stresu, se více potí a má tendenci k rudnutí i v okamžiku, kdy se vůbec nehýbe. Stres totiž narušil vnitřní rovnováhu v těle a to není schopné se samo ochlazovat v situacích, v nichž je to potřeba.

Zvýšená únava

Vystresovaný jedinec se cítí vyčerpaný i tehdy, kdy nevyvíjí žádnou aktivitu. Je to dáno tím, že stresový hormon kortizol v jeho těle převýšil množství hormonu adrenalinu. Tělo tak dostává signál, že je vyčerpané, i když by ve skutečnosti být nemělo.

Padání vlasů

Zvýšené padání vlasů patří mezi další příznaky člověka, který je ve stresu. Čím více stresového hormonu tělo produkuje, tím je růst vlasové pokožky horší a pomalejší.

Zvýšená chuť na sladké

Nadprodukce stresového hormonu vede ke zvýšené chuti na sladké či nezdravé jídlo. V těle poklesne hladina cukru, to má potřebu si nedostatek vynahradit a tak vyšle pokyn k jídlu.

Třes rukou

Dalším fyzickým projevem přílišného stresu je třes rukou. Tělo se jeho prostřednictvím snaží dostat do normálu.

Pocit slabosti

Na některé vystresované jedince mohou jít až mdloby.

Bolest hlavy

Během stresu je tělo napjaté jako struna. Zaťatost může někdy vyvolat i bolení hlavy.

Unavený vzhled

Přílišný stres proměňuje výraz. Ztrhané rysy a vrásky na obličeji jsou poznávacím znamením vystresovaných lidí.   

Snadněji se nachladíte

Během stresu klesá obranyschopnost organismu, tělo je ve zvýšené míře náchylné k nachlazení.

Bolestivé čelisti

Lidé, kteří trpí stresem, mají tendenci zatínat čelisti či skřípat zuby. Při delším zatnutí čelistí se může dostavit bolest.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1