Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Anorexie a bulimie hrozí i starším ženám. Na vině jsou životní změny i málo mateřské lásky

Anorexie a bulimie hrozí i starším ženám. Na vině jsou životní změny i málo mateřské lásky

Rozvod, úmrtí v rodině či problémy v zaměstnání mohou vyvolat poruchy příjmu potravy. Podle jedné britské studie se ukázalo, že 15 procent dotázaných žen se s tímto problémem potýkalo. Jde však o to, že u dospělých je obtížná jak diagnóza, tak léčba, napsal italský deník Corriere della Sera.

Poruchy příjmu potravy, jako je anorexie a bulimie, se nevyskytují jen u dospívajících dívek, ale mohou propuknout i ve vyšším věku, mezi čtyřicátým a padesátým rokem. Britská studie zahrnovala 5300 žen středního věku. Vyplynulo z ní, že tyto poruchy vyvolává šok z rozvodu, těžké zklamání v práci či hluboký zármutek. Každá šestá žena za svého života bojovala s anorexií nebo bulimií a 3,6 procenta žen se s nimi potýkalo v posledním roce.

Soudilo se, že v tomto věku ženy překročily choulostivé období pro vznik poruch příjmu potravy, které se nejčastěji spojují s pubertou. Výzkum však ukázal, jak mohou nečekané a stresující změny vyvolat poruchu příjmu potravy u lidí s biologickými či genetickými předpoklady k této patologii.

"Dobrý vztah matky s dcerou snižuje riziko vzniku bulimie o 20 procent."

Navíc vyšlo najevo, že ženám nad čtyřicet let hrozí vyšší riziko bulimie, jestliže jim v útlém věku chyběla mateřská láska. Naopak dobrý vztah matky s dcerou snižuje riziko vzniku bulimie o 20 procent. Úmrtí jednoho z rodičů v dětství zvyšuje riziko vývoje poruch příjmu potravy dokonce šestinásobně.

Studie University College v Londýně a Icahn School of Medicine v New Yorku je první, která se zabývá touto problematikou u žen mezi čtyřicátým a padesátým rokem života. "Poruchy příjmu potravy mohou být vyvolány sérií traumatických situací a rozvod je nepochybně stresujícím momentem. Ženy o tom často mlčí, protože nevědí, že ve stejné situaci je mnoho jiných. Mnohé ženy, které se zúčastnily této studie, se nám svěřily, že to bylo poprvé, co hovořily o problémech, jež musely překonávat," uvádí hlavní autorka studie doktorka Nadia Micaliová.

 

Britská BBC informovala o případu osmačtyřicetileté Julie Sprinksové, který tuto problematiku názorně ukazuje. "Poprvé jsem trpěla anorexií, když mi bylo čtyřiačtyřicet let. Byl to pro mě šok, věděla jsem, že jím stále méně, ale nikdy mě nenapadlo, že se stanu anorektičkou. Byla jsem nešťastná v práci a měla jsem malou sebeúctu. Měla jsem deprese a zdálo se mi, že nestojí za to, abych jedla. Chtěla jsem odejít ze života," uvedla tato žena. Když se zhroutila v zaměstnání, byla převezena do nemocnice a lékaři u ní konstatovali anorexii a deprese a musela se léčit. Její váha byla nebezpečně nízká. Dnes přibrala a uvědomuje si, co se jí stalo.

Jsou poruchy příjmu potravy v dospělém věku skutečně vzácné? "Jsou rozhodně méně časté, v průměru připadají na deset adolescentů s poruchami dvě ženy nad čtyřicet let s chronickou anorexií. Tyto případy jsou četnější než v minulosti, ale to možná souvisí i s větší informovaností," uvádí psychiatr Stefano Erzegovesi z Centra pro poruchy příjmu potravy při milánské nemocnici San Raffaele. "Ochoření ve vyšším věku je většinou spojeno se stresujícími událostmi, jako je velké zklamání v lásce, rozvod, smutek či problémy v zaměstnání, ať už jde o propuštění nebo pocit nedocenění. Jde většinou o ženy, které měly v životě už co do činění se skrytou formou poruchy příjmu potravy," dodává.

"Poruchy příjmu potravy se projevují ve středně těžké formě a často jsou skryty za zvýšenou tělesnou aktivitou projevující se nejen cvičením, ale třeba také neustálým uklízením v domácnosti. Terapie dospělého je stejná jako u nezletilce, ale léčit dospělého je složitější. Ten často diagnózu nepřijme. Kromě toho dospělé ženy nemají takovou zásobu energie jako dívky a jsou mnohem zranitelnější," konstatuje Stefano Erzegovesi.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744