Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Antidepresiva možná víc škodí, než pomáhají, naznačují některé studie

Antidepresiva možná víc škodí, než pomáhají, naznačují některé studie

Ve Spojených státech užívá antidepresiva vyšší procento populace, než v kterékoli jiné zemi na světě. A přesto je jejich účinnost předmětem zanícených diskusí, napsal zpravodajský server The New York Times. Někteří lidé věří, že krátkodobé výhody jsou mnohem nižší, než se všeobecně předpokládá, a že z dlouhodobého hlediska mohou antidepresiva více uškodit, než prospět. Jiní naopak věří, že fungují a mohou člověku změnit život.

Vyřešit tuto diskusi je ale mnohem těžší, než by se mohlo zdát. Nejde o to, že by chyběl výzkum. V odborné literatuře se dá najít opravdu mnoho studií antidepresiv. Problémem je, že jde o učebnicový příklad publikační předpojatosti: Pozitivní studie jsou s největší pravděpodobností zveřejněny, zatímco ty negativní se stejně vysokou pravděpodobností skončí v šuplíku.

V roce 2008 to prokázala skupina vědců, kteří provedli metaanalýzu klinických zkoušek antidepresiv registrovaných Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Společnosti musely FDA předložit výsledky testů bez ohledu na jejich výsledek.

Tímto způsobem vědci získali 74 studií léků schválených v letech 1987 až 2004, do nichž se zapojilo více než 12.500 pacientů. Zhruba polovina těchto testů měla pozitivní výsledky, při nichž byl účinek antidepresiv lepší než v případě placeba. U druhé poloviny byl výsledek negativní.

Ovšem pohled do publikované literatury přináší podstatně odlišný obrázek. V publikacích se objevují prakticky všechny pozitivní studie. Z oněch negativních se v literatuře objevují jen tři jako negativní; dalších 22 se nikdy publikace nedočkalo a 11 bylo sice publikováno, ale byly upraveny tak, aby vyzněly pozitivně.

Druhá metaanalýza rovněž využila údaje FDA namísto publikované literatury, ale položila si jinou otázku. Vědci chtěli zjistit, zda byla účinnost léků ve studiích závislá na úrovni deprese účastníků.

Výsledky naznačují, že odpověď zní "ano". Účinnost antidepresiv byla zjištěna u lidí s mírnou depresí, ale jen málo u těch, kdo trpí vážnou depresí. Závěr z těchto dvou studií je takový, že účinnost antidepresiv byla zveličena a že jejich pozitivní účinky mohou být omezeny na podstatně méně pacientů, než kolik jich skutečně tyto léky užívá.

Zmíněný výzkum z roku 2008 zasel pochybnosti o užívání antidepresiv obecně a také o samotném zdravotním výzkumu a způsobu jeho publikování. Před časem k němu ale přibyla další, zatím nejrozsáhlejší studie účinků antidepresiv, jaká byla zatím uskutečněna. Její autoři se snažili vyvarovat jakékoli zaujatosti.

Probírali se odbornou literaturou, webovými stránkami úřadů odpovědných za regulaci léčiv i mezinárodními registry, kde hledali jak publikované, tak nepublikované testy a zkoušky až do roku 2016. Zaměřili se na klinické zkoušky s kontrolní skupinou dostávající placebo i na přímé testy 21 antidepresiv používaných k léčbě dospělých z důvodu závažné depresivní poruchy.

Vědci posuzovali nejen to, jak dobře lék funguje, ale také to, jak dobře pacient léčbu snáší, což označili jako akceptovatelnost. Celkem zahrnuli 522 zkoušek, kterých se zúčastnilo více než 116.000 pacientů.

Uklidňujícím zjištěním je skutečnost, že všechna antidepresiva byla účinnější než placebo. Jen mírně se lišila jejich účinnost a akceptovatelnost, proto by lékař s každým pacientem měl probrat potenciální výhody a nevýhody jednotlivých léků.

Další dobrou zprávou je, že menší studie nepřinesly podstatnějším způsobem odlišné výsledky než rozsáhlejší studie. Pokud se projevil nějaký rozdíl, pak to bylo zjištění, že do jisté míry funguje aspekt "novosti". Antidepresiva nově uvedená na trh vykazovala při testech lepší výsledky, než když se tytéž zkoušky účinnosti a akceptovatelnosti zopakovaly v pozdějších letech.

Špatnou zprávou je naopak to, že i když se objevily statisticky významné rozdíly, rozsah účinnosti je stále relativně nízký. Největší efekt se projevil u lidí trpících závažnou depresí, především pak z krátkodobého hlediska. Jinými slovy tato studie poskytla důkazy, že když se lidé ocitnou v akutní silné depresi, pak léčba antidepresivy funguje a zlepší jejich stav během prvních dvou měsíců terapie.

Zatím ale stále není možné s jistotou stanovit, jak dobře fungují antidepresiva u lidí s mírnějšími depresemi, zvláště pak u pacientů, kteří tyto léky užívají měsíce či roky. Neví se zatím, kolik z účinků vnímaných pacienty je důsledkem placebo efektu, a kolik je skutečně biologických.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1