Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Antidepresiva možná víc škodí, než pomáhají, naznačují některé studie

Antidepresiva možná víc škodí, než pomáhají, naznačují některé studie

Ve Spojených státech užívá antidepresiva vyšší procento populace, než v kterékoli jiné zemi na světě. A přesto je jejich účinnost předmětem zanícených diskusí, napsal zpravodajský server The New York Times. Někteří lidé věří, že krátkodobé výhody jsou mnohem nižší, než se všeobecně předpokládá, a že z dlouhodobého hlediska mohou antidepresiva více uškodit, než prospět. Jiní naopak věří, že fungují a mohou člověku změnit život.

Vyřešit tuto diskusi je ale mnohem těžší, než by se mohlo zdát. Nejde o to, že by chyběl výzkum. V odborné literatuře se dá najít opravdu mnoho studií antidepresiv. Problémem je, že jde o učebnicový příklad publikační předpojatosti: Pozitivní studie jsou s největší pravděpodobností zveřejněny, zatímco ty negativní se stejně vysokou pravděpodobností skončí v šuplíku.

V roce 2008 to prokázala skupina vědců, kteří provedli metaanalýzu klinických zkoušek antidepresiv registrovaných Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Společnosti musely FDA předložit výsledky testů bez ohledu na jejich výsledek.

Tímto způsobem vědci získali 74 studií léků schválených v letech 1987 až 2004, do nichž se zapojilo více než 12.500 pacientů. Zhruba polovina těchto testů měla pozitivní výsledky, při nichž byl účinek antidepresiv lepší než v případě placeba. U druhé poloviny byl výsledek negativní.

Ovšem pohled do publikované literatury přináší podstatně odlišný obrázek. V publikacích se objevují prakticky všechny pozitivní studie. Z oněch negativních se v literatuře objevují jen tři jako negativní; dalších 22 se nikdy publikace nedočkalo a 11 bylo sice publikováno, ale byly upraveny tak, aby vyzněly pozitivně.

Druhá metaanalýza rovněž využila údaje FDA namísto publikované literatury, ale položila si jinou otázku. Vědci chtěli zjistit, zda byla účinnost léků ve studiích závislá na úrovni deprese účastníků.

Výsledky naznačují, že odpověď zní "ano". Účinnost antidepresiv byla zjištěna u lidí s mírnou depresí, ale jen málo u těch, kdo trpí vážnou depresí. Závěr z těchto dvou studií je takový, že účinnost antidepresiv byla zveličena a že jejich pozitivní účinky mohou být omezeny na podstatně méně pacientů, než kolik jich skutečně tyto léky užívá.

Zmíněný výzkum z roku 2008 zasel pochybnosti o užívání antidepresiv obecně a také o samotném zdravotním výzkumu a způsobu jeho publikování. Před časem k němu ale přibyla další, zatím nejrozsáhlejší studie účinků antidepresiv, jaká byla zatím uskutečněna. Její autoři se snažili vyvarovat jakékoli zaujatosti.

Probírali se odbornou literaturou, webovými stránkami úřadů odpovědných za regulaci léčiv i mezinárodními registry, kde hledali jak publikované, tak nepublikované testy a zkoušky až do roku 2016. Zaměřili se na klinické zkoušky s kontrolní skupinou dostávající placebo i na přímé testy 21 antidepresiv používaných k léčbě dospělých z důvodu závažné depresivní poruchy.

Vědci posuzovali nejen to, jak dobře lék funguje, ale také to, jak dobře pacient léčbu snáší, což označili jako akceptovatelnost. Celkem zahrnuli 522 zkoušek, kterých se zúčastnilo více než 116.000 pacientů.

Uklidňujícím zjištěním je skutečnost, že všechna antidepresiva byla účinnější než placebo. Jen mírně se lišila jejich účinnost a akceptovatelnost, proto by lékař s každým pacientem měl probrat potenciální výhody a nevýhody jednotlivých léků.

Další dobrou zprávou je, že menší studie nepřinesly podstatnějším způsobem odlišné výsledky než rozsáhlejší studie. Pokud se projevil nějaký rozdíl, pak to bylo zjištění, že do jisté míry funguje aspekt "novosti". Antidepresiva nově uvedená na trh vykazovala při testech lepší výsledky, než když se tytéž zkoušky účinnosti a akceptovatelnosti zopakovaly v pozdějších letech.

Špatnou zprávou je naopak to, že i když se objevily statisticky významné rozdíly, rozsah účinnosti je stále relativně nízký. Největší efekt se projevil u lidí trpících závažnou depresí, především pak z krátkodobého hlediska. Jinými slovy tato studie poskytla důkazy, že když se lidé ocitnou v akutní silné depresi, pak léčba antidepresivy funguje a zlepší jejich stav během prvních dvou měsíců terapie.

Zatím ale stále není možné s jistotou stanovit, jak dobře fungují antidepresiva u lidí s mírnějšími depresemi, zvláště pak u pacientů, kteří tyto léky užívají měsíce či roky. Neví se zatím, kolik z účinků vnímaných pacienty je důsledkem placebo efektu, a kolik je skutečně biologických.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1