Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bývala prostitutkou a pomohla k dekriminalizaci své profese. Teď se Novozélanďanka dočkala šlechtického titulu

Bývala prostitutkou a pomohla k dekriminalizaci své profese. Teď se Novozélanďanka dočkala šlechtického titulu
 

Bývalá sexuální pracovnice, která vedla na Novém Zélandu úspěšnou kampaň za dekriminalizaci prostituce, se dočkala státního vyznamenání, se kterým se pojí i šlechtický titul dámy - v případě muže by šlo o rytíře, s oslovením sir. Na Novém Zélandu není prostituce trestným činem od roku 2003.

"Překvapilo mě, když mi to nabídli. Byla jsem prostě ohromena," řekla stanici BBCCatherine Healyová (62), která se dnes stala dámou Řádu za zásluhy - v tomto případu o práva pracujících v sexuálním průmyslu.

"Myslím, že ještě před několika týdny bych si pomyslela, že to není možné. Svědčí to o tom, jak se posunuly postoje. Je krásné, že cítím podporu," řekla. Pocty si velmi váží, ale cítí, že je zapotřebí udělat ještě více: "Na sexuální práci stále spočívá stigma," konstatovala.

Healyová původně pracovala jako učitelka na základní škole, než se v 80. letech začala zabývat prostitucí. Říká, že ji šokovaly poměry, zejména skutečnost, že zákon sexuální pracovnice nijak nechránil. Ze školy přitom byla zvyklá, že ji chrání jak zákon, tak odbory. A to ještě nebylo vše - o pracovnicích v oboru, na který přesedlala, se hovořilo se zjevnou neúctou.

"Potřebovali jsme najít náš hlas, potřebovali jsme, abychom byly pochopeny," řekla Healyová. V roce 1987 založila organizaci, New Zealand Prostitutes Collective (NZPC), zasazující se za práva sexuálních pracovnic.

Ta stála v čele dlouhé kampaně za dekriminalizaci prostituce s argumentem, že se tak toto povolání stane bezpečnějším. Přispěla tak k tomu, že v roce 2003 byl přijat zákon o reformě prostituce, který umožnil nevěstincům působit jako legální podniky. Znamenal také, že i na sexuální pracovnice se vztahují běžné předpisy o zaměstnancích, bezpečnosti a ochraně zdraví.

Udělování novozélandských vyznamenání schvaluje na návrh předsedy vlády královna. Alběta II. také v roce 1996 výše zmíněný řád zřídila.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1