Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi jsou největší rasisté v Evropě, naznačuje průzkum Harvardské univerzity

Češi jsou největší rasisté v Evropě, naznačuje průzkum Harvardské univerzity

Imigrační vlny se Česku zatím vyhýbají, přesto jsou jeho obyvatelé největší rasisté na evropském kontinentě. Ukazuje to nový průzkum, který 15 let sbíral data od obyvatel napříč Evropou. Přestože projektu se zúčastnilo přes 200 tisíc respondentů, i dle samotných autorů mohou být výsledky stále ještě pozitivnější než skutečnost a ve skutečnosti je množství rasistů v jednotlivých státech ještě větší.

Internetového projektu Harvardské univerzity se mezi lety 2002 a 2015 zúčastnilo 288 076 Evropanů. V jednoduchém testu museli uživatelé k tvářím přiřazovat pozitivní nebo negativní hodnocení, které je po zhlédnutí jednotlivých obličejů napadalo. V souboru fotografií byli lidé tmavé i bílé pleti. Výsledky pak podle zpravodajského webu Quartz ukázaly, jaký podíl lidí spojoval s figuranty tmavé pleti slova jako „zlý“ a „špatný“.

Nejvíce negativně hodnotili tmavé tváře právě Češi. V závěsu za nimi pak skončili Litevci, Bělorusové a Ukrajinci. Naopak nejtolerantnější jsou národy na západě Evropy – Irové, Britové nebo Belgičané. Jako tolerantní se dle dat ukázaly také balkánské národy. Jak uvádí autoři výzkumu, může to být tím, že o projektu se mluvilo v tamních médiích a zúčastnil se ho tak větší a nereprezentativní vzorek lidí.

Mapa rasismu v EvropěMapa rasismu v Evropěautor: internet

Právě výpovědní hodnota dat může být dle expertů sporná. Účastnili se jej za každý národ pouze uživatelé internetu a většinou lidé mladší, než je věkový průměr jednotlivých zemí. Autoři projektu proto předpokládají, že množství skutečných rasistů v každém národě je pravděpodobně ještě vyšší.

Výsledky překvapivě také dokázaly, že ač se lidé sami definují jako tolerantní, dle testu prokazovali známky rasismu a používali hodnocení černý=špatný. Dle autorů výzkumu je to proto, že přestože postoj jednotlivce může být liberální, tváře testovaní hodnotili na základě okamžitého dojmu, který se utváří hluboko v lidském povědomí a je ovlivněný výchovou i kulturním prostředím, ve kterém člověk žije.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744