Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští lékaři by mohli brzy zachraňovat pacienty převratnou metodou. Léčba ale bude hodně drahá

Čeští lékaři by mohli brzy zachraňovat pacienty převratnou metodou. Léčba ale bude hodně drahá

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve středu schválil přelomovou léčbu dětské leukemie. Terapie, která na trh vstoupí po názvem Kymriah, dokáže upravit imunitní buňky pacienta tak, aby s agresivní formou nemoci dokázaly samy lépe bojovat. FDA krok označil za historický. Podle vedoucího lékaře leukemické skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Michaela Doubka mají postup patentovaný farmaceutické firmy, a proto bude pro pacienty velmi drahý.

„Toto je úplně nový způsob léčby rakoviny,“ řekl agentuře AP o „živém léku“ vyvinutém společností Novartis ve spolupráci s Pensylvánskou univerzitou lékař Stephan Grupp z dětské nemocnice v americké Filadelfii. Na rozdíl od běžných terapií, jakou jsou chirurgické zákroky a chemoterapie, se kúra nazývaná CAR-T připravuje pro každého pacienta zvlášť.

Nejprve se z jeho krevních buněk oddělí bílé krvinky, které se přeprogramují tak, aby vyhledávaly a zabíjely rakovinu. Pak se tyto buňky do těla pacienta vrátí. „Takzvané t-lymfocyty mají na povrchu receptory, kterými rozpoznávají cokoliv cizího a špatného v těle, ale může se stát, že jim něco unikne. Z toho vznikne nádorové onemocnění,“ řekl ČTK Doubek.

Imunitní buňky se podle něj s využitím nové metody naučí rozpoznávat právě ty nádorové. „Pokud je kultivujeme v prostředí, kde jsou vystavené působení těch konkrétních nádorových buněk, tak se nastaví tak, že daleko nejsilněji rozpoznávají jejich znaky,“ dodal. Princip bude mít široké využití, obecně platí pro všechny nádorové buňky.

První léčený pacient před nasazením nové léčby umíral, nyní je bez rakoviny už více než pět let. Ze 63 pacientů léčených pomocí CAR-T se 83 procent do tří měsíců uzdravilo. Metoda však není bez rizika. Rychlé množení buněk CAR-T v těle může vyvolat život ohrožující syndrom, na něj ale existují léky. Podle Doubka je nová léčba nadějí i pro nemocné, kterým dosud nebylo možné nic nabídnout.

„Funguje i u dětí, kde se leukemie vrací a kde už žádná jiná možnost, v podstatě ani transplantace kostní dřeně, neměla efekt,“ vysvětlil Doubek. Do České republiky by se nová léčba sice mohla dostat relativně brzy, ale bude velmi drahá.

Společnost Novartis oznámila, že si bude za jednu kúru účtovat 475 000 dolarů (10,5 milionu Kč). Náklady v USA podle ní pravděpodobně pokryjí zdravotní pojišťovny, nebo systém zdravotního pojištění pro lidi s nízkými příjmy Medicaid.

Stejný postup přeprogramování buněk se podle Doubka testuje i v Česku, kvůli patentu jej ale nemohou používat k léčbě. „Buď vyvineme metodu, která je podobná, ale není patentovaná, nebo přistoupíme na to, že to budou nabízet farmaceutické firmy. Ony to budou připravovat pro pacienty a pak to bude stát velké peníze zdravotní pojišťovny,“ uvedl Doubek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1