Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští vědci zkoumali, jestli jsou psi praváci a leváci. Výsledek překvapil i je samotné

Čeští vědci zkoumali, jestli jsou psi praváci a leváci. Výsledek překvapil i je samotné

Psi nejsou praváci ani leváci, při výběru upřednostňují sever. Zapadá to do teorie, že zvířata vnímají magnetické pole Země. Vyplývá to z průzkumu, který provedli vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze s kolegy z Německa. Studii vědců publikoval odborný časopis PLOS ONE.

Vědci testovali 25 psů ze 14 plemen v 31 lokalitách na území České republiky a Německa. Testy trvaly několik měsíců, nastavené podmínky byly vždy stejné. „Psi volili mezi dvěma identickými miskami se stejnou potravou, které byly umístěny nalevo a napravo od psa a byly otáčeny tak, aby jejich umístění postupně vystřídalo všechny světové strany,“ popsal experiment mluvčí ČZU Josef Beránek. Badatelé zaznamenávali, jakou misku si pes vybral.

Výsledek překvapil. Někteří psi se sice projevili jako pravostranní, jiní jako levostranní, výrazněji se ale orientovali podle něčeho jiného. „Malá a střední plemena, feny a starší jedinci při výběru ze dvou misek umístěných severním a východním směrem upřednostňovali ´severní´ misku, bez ohledu na to, zda byli ´praváci´ nebo ´leváci´,“ uvedl Beránek.

Tento jev vědci nazvali „tahem na sever“. Jen pro mladé psy a část samců bylo při výběru důležitější, zda je miska nalevo či napravo, než její severnější pozice.

Lateralita, čili praváctví a leváctví, je nenáhodná a u člověka je velmi dobře prostudovaná. Uplatňuje se i u zvířat, kde se ale může dostat do střetu s jiným typem orientace v prostoru. Jde o vnímání magnetického pole Země, které vědci předpokládají u různých živočichů.

Objev vědců z ČZU a z University Duisburg-Essen z Německa tento předpoklad posiluje. „Nenáhodnost tohoto psího chování významně zapadá do ´magnetického´ smyslu zvířat, který vědci po celém světě popisují jako magnetosenzitivitu, nebo magnetorecepci,“ uvedla ČZU.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1