Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Číňané jsou „více automaty než lidmi“. Einsteinovy deníky ukazují jeho rané rasistické názory

Číňané jsou „více automaty než lidmi“. Einsteinovy deníky ukazují jeho rané rasistické názory

Světoznámý fyzik Albert Einstein ve svých soukromých denících z cest po Blízkém východě a Asii neskrýval rasistické a xenofobní názory. Obzvlášť nevybíravě se přitom vyjadřoval o Číňanech. Zápisky nicméně pocházejí z doby před druhou světovou válkou, tedy než se Einstein stal humanistou, který rasismus a nespravedlnost odsuzoval.

V denících z října 1922 až března 1923, které byly nedávno poprvé zveřejněny, Einstein mnohdy vyjadřuje negativní a zobecňující názory na cizince; o Číňanech tak například píše, že jsou „pracovití, špinaví a omezení“.

Vědcovy rasistické názory jsou podle BBC překvapivé mimo jiné kvůli tomu, že se Einstein později stal obhájcem občanských práv v USA a označoval rasismus za „nemoc bělochů. Deníky byly dosud poprvé publikovány v angličtině s názvem Deníky z cest Alberta Einsteina: Dálný východ, Palestina a Španělsko, 1922-1923. Knihu vydalo nakladatelství Princetonské univerzity.

Einsteinova cesta vedla ze Španělska na Blízký východ a poté přes Cejlon (dnes Srí Lanka) do Číny a Japonska.

Po příjezdu do egyptského přístavu Port Said (Búr Saíd) fyzik napsal, že na loď přichází prodávat své zboží lidé „každého odstínu“, a dodal, že je to „jako kdyby je chrlilo peklo“.

Při své návštěvě Colomba na Cejlonu si Einstein zapsal „žijí v hrozné špíně a smradu... dělají málo a potřebují toho málo“.

Nejostřeji se nicméně vědec vyjadřoval o Číňanech. Napsal například, že by bylo „škoda, kdyby Číňané vytlačili všechny ostatní rasy“, a čínské děti označil za „bezduché a omezené“. Ani tam ale vědcovy negativní názory na Číňany neskončily; nazval je například „podivným stádním národem“ s tím, že jsou „více automaty než lidmi“. Na závěr Einstein napsal, že mezi čínskými muži a ženami „není velký rozdíl“ a že se muži neumějí bránit osudové přitažlivosti žen.

Einsteinova teorie relativity změnila chápání času a prostoru, ale jeho deníky jsou důkazem toho, jak moc se jeho názory v průběhu života měnily, uvádí v analýze Chris Buckler z BBC.

Šlo o soukromé poznámky a jejich vydání dost možná pobouří mnohé v USA, kde je Einstein oslavován mimo jiné proto, že se postavil proti rasové segregaci. Když se fyzik přestěhoval do Spojených států v roce 1933, velice ho zarmoutily oddělené školy a kina pro černochy a bělochy a stal se členem Národního sdružení pro povznesení barevného obyvatelstva (NAACP). Tehdejší přístup k černochům v USA Einstein přirovnával k perzekuci Židů v Německu a krátce po druhé světové válce v roce 1946, v projevu na tradičně černošské Lincolnově univerzitě v Pensylvánii, odsoudil rasismus v USA.

Einsteinovy deníky z počátku 20. let jsou plné předsudků a ve 21. století mohou poškodit pověst muže, který je oslavován nejen jako vědec, ale i humanista, píše BBC. Je nutné proto zdůraznit, že rasistické poznámky byly napsány předtím, než Einstein spatřil, k čemu vedl rasismus v USA a v Německu, ze kterého po nástupu Adolfa Hitlera také uprchl, uzavírá BBC.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1