Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Člověk jako škůdce. Lidská činnost ohrožuje třetinu chráněných území, tvrdí studie

Člověk jako škůdce. Lidská činnost ohrožuje třetinu chráněných území, tvrdí studie

Třetinu světových chráněných území včetně národních parků ohrožuje lidská činnost. Tvrdí to studie mezinárodního týmu vědců, podle nichž jsou lokality chráněné zákonem často ohrožovány zemědělstvím, zástavbou či budováním silnic. Nejhorší je situace v hustě obydlených oblastech Asie, Afriky i Evropy, uvádí výzkum publikovaný magazínem Science.

Celková rozloha chráněných území ohrožovaných člověkem je podle studie téměř šest milionů čtverečních kilometrů, což je více než plocha všech států EU dohromady.

„Vlády tvrdí, že příroda je na těchto místech chráněna, což ve skutečnosti není pravda,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie, profesor James Watson z americké Společnosti pro ochranu přírody (WCS), která spolu s australskými a kanadskými univerzitními vědci data pro výzkum shromáždila.

„Jde o hlavní příčinu faktu, že biodiverzita stále katastroficky klesá, navzdory tomu, že v posledních desetiletích pořád přibývá chráněných území,“ podotkl podle listu The Independent.

Rozloha chráněných území se podle studie od roku 1992 přibližně zdvojnásobila, o efektivitě jejich ochrany to však rozhodně říci nelze.

Vědci dlouhodobě tvrdí, že klesající počet živočišných a rostlinných druhů je jedním ze zásadních problémů planety a je ze značné části způsoben lidskou činností.

Podle studie jsou problematická místa především v hustě obydlených oblastech, kde dochází k významným zásahům do chráněných oblastí, které často nemají status nejpřísněji chráněných národních parků. Některé vlády podle studie připustily, aby přes chráněná území vedly dálnice, vznikala tam zemědělská půda či rovnou obytná zástavba.

Vědci zkoumali stav celkem 50 000 území s různým stupněm ochrany. Zatímco o vážném ohrožení lidskou činností lze podle studie mluvit na třetině těchto území, důkazy lidské činnosti jakkoli škodící přírodě zaznamenal výzkum až na 90 procentech chráněných lokalit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1