Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Elektrická budoucnost čeká i letectví. Americká aerolinka si objednala stovku hybridních letadel

Elektrická budoucnost čeká i letectví. Americká aerolinka si objednala stovku hybridních letadel

Zásoby fosilních paliv nejsou nekonečné. Lidstvo se tak postupně musí poohlížet o nových způsobech, jak i v budoucnu svět udržet v chodu. Kromě automobilového průmyslu, kde už se stále hlasitěji začínají prosazovat alternativní pohony, se v horizontu následujících desítek let musí od základnu proměnit také letecký průmysl. Revoluce v oblasti létání, které je bytostně závislé na kerosinu, ovšem není tak daleko, jak se na první pohled může zdát.  

Například společnost JetSuite, která provozuje privátní lety na objednávku, si od leteckého výrobce Zunum Aero objednala hned stovku hybridních letadel. Dodávka nové letky strojů s alternativním pohonem by mohla začít v roce 2022 a kromě snížení emisí o 80 až 100 procent slibuje také dramatické snížení hluku. Za společností Zunum Aero stojí investiční fond aerolinky Jet Blue a věhlasný výrobce letadel Boeing, který podobné projekty podporuje prostřednictvím své divize Boeing Horizont X.

Letadla v barvách společnosti JetSuite budou sloužit jako soukromé tryskáče. Část z nich ale bude vyhrazena i pro regionální linkové lety, které bude firma provozovat pro značkou JetSuiteX 

Letadla, která má nyní společnost JetSuite objednaná, disponují hybridním pohonem. Hnací ústroji tak stále tvoří i spalovací motor. Zunum Aero ovšem v dohledné době plánuje také představení plně elektrického letounu. Právě krátké regionální lety se pro letadla s alternativním pohonem jeví jako ideální. Malá elektrická letadla se totiž vyhnout přestupním uzlům a mohou dvě destinace spojit přímo, což může vést k dramatického snížení nákladů.

Startup Zunum Aero ale není zdaleka jednou firmou, která se zabývá vývojem letadel na elektřinu. Ve spolupráci s Německým koncernem Siemens na elektrické budoucnosti pracuje například také evropský Airbus, jehož koncept E-Fan zvládl v roce 2015 přeletět kanál La Manche. Vedle toho pracuje francouzsko-německý Airbus také na elektrickém letadle s názvem Citybus. Mělo by jít o kvadrokoptéru, která kromě letu zvládne také jízdu po silnici. Masivnímu nasazení technologií, které se stále výrazněji prosazují v automobilismu, zatím v případě létajících strojů brání značná váha baterií. Výrobci letadel tak zatím mohou vyvíjet jen relativně malá letadla s elektrickým pohonem.

Na obzoru může být také vůbec první elektroletadlo schopné transportovat větší počet pasažé. V roce 2017 se totiž americký startup Wright Electric spojil s britskou nízkonákladovou aerolinkou Easy Jet s cílem vyvinout plně elektrické letadlo dopravní letadlo. Vzhledem k tomu, že elektrická letadla alespoň prozatím nenabídnout příliš velký dolet, jeví se jako vhodné pro kratší tratě, které provozují zejména nízkonákladové aerolinky. Elektřina by těmto společnostem navíc srazila náklady a tím i ceny letenek. Akumulátory je navíc možné po příletu během chvíle vyměnit, díky čemuž může letadlo uskutečnit větší množství obratů.

Snaha o nalezení alternativy k leteckému palivu je přitom na místě. Například Boeing 747 za letu spotřebovává asi 4 litry paliva za sekundu. Během desetihodinového lety tak z nádrží Jumbo jetu zmizí 130 tisíc litrů kerosinu, což odpovídá spotřebě 12 litrů paliva na jeden kilometr letu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1