Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Google spolupracuje s Pentagonem na vývoji dronů. Kvůli pomoci armádě je mezi zaměstnanci dusno

Google spolupracuje s Pentagonem na vývoji dronů. Kvůli pomoci armádě je mezi zaměstnanci dusno

Společnost Alphabet, pod níž patří internetový gigant Google, se ve vztazích s veřejností snaží prezentovat jako liberální a otevřená společnost. Firma věnuje velkou pozornost tématům jako jsou diverzita na pracovišti a rovné pracovní příležitosti. Jeden z výzkumných projektů společnosti ovšem do podobné definice ani v nejmenším nezapadá. Mateřská společnost Googlu totiž pod sebou sdružuje také firmu, která pro americkou armádu vyvíjí technologie pro bezpilotní letouny.

Projekt Maven, který je v gesci amerického Ministerstva obrany, totiž spolupracuje se společností TensorFlow, která je součástí Googlu. Cílem projektu Maven je za pomocí umělé inteligence vyvinout nástroj pro analýzu záběrů pořízených z bezpilotních letounů. Program běžící na bázi strojového učení by měl být schopen automaticky procházet obrovské množství dat pořízených drony a analyzovat rizika. A právě vývoj takového softwaru má na starosti TensorFlow.

Podle vyjádření Pentagonu budou vojáci schopni analyzovat až trojnásobné množství záběrů, které drony ve válečných zónách pořídí. Projekt Maven je součástí 7,4miliardové položky v rozpočtu Ministerstva obrany, která je určena právě pro projekty využívající umělou inteligenci a analýzu dat. 

Mluvčí Googlu deníku The Guardian sdělil, že vývoj je součástí specifického výzkumu, na jehož konci je vývoj softwaru schopného analyzovat nejrůznější objekty a má podle něj ryze mírový charakter.

Ne všichni zaměstnanci Googlu jsou ale faktem, že jejich společnost spolupracuje s armádou, spokojeni. Podle magazínu Gizmodo probíhají uvnitř společnosti vyhrocené debaty o tom, zda je podobné partnerství žádoucí.

Google už však s armádou spolupracoval i v minulosti. Například poté, co koupil firmu Shaft zabývající se robotikou, vypověděl její kontrakty s Pentagonem. S jinou společností podnikající ve stejné oblasti, ale vyvíjel technologii přímo pro americké vojáky. Pentagon ale nakonec s výsledkem nebyl spokojený a od spolupráce ustoupil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1