Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hackeři schovávají viry už i do titulků pro vaše oblíbené filmy. V ohrožení jsou stamiliony lidí

Hackeři schovávají viry už i do titulků pro vaše oblíbené filmy. V ohrožení jsou stamiliony lidí

Hackeři našli novou cestu, jak šířit počítačové viry. Společnost Check Point zaměřující se na kyberbezpečnost varuje, že škodlivý software útočníci schovávají už i do souborů s filmovými titulky na online úložištích. V ohrožení může být až 200 milionů uživatelů.

Jednou z mnoha výhod, které titulky pro hackery představují, je jejich fragmentace. „Dodavatelé využívají více než 25 různých formátů titulků. Všechny mají jedinečné funkce a schopnosti,“ cituje Newsweek Omriho Herscoviciho z výzkumného týmu firmy Check Point.

Podle Hersoviciho mohou prostřednictvím souborů s titulky útočníci napadnout miliony počítačů a získat přístup k uživatelským datům. Check Point odhaduje, že by se riziko mohlo týkat až 200 milionů uživatelů používajících různé videopřehrávače typu VLC nebo Popcorn-Time nebo Kodi.

Lidé si přitom virus stáhnou nevědomky. Virtuální úložiště sice umožňují uživatelům stahované soubory hodnotit, rating ale není spolehlivým ukazatelem bezpečnosti. Hackeři ho dokáží snadno zmanipulovat. Po stažení, které uživatel sotva zpozoruje, stačí, aby přehrávač soubor automaticky načetl, a vir se dostane do počítače.

Krátké jsou na takový útok často i antivirové programy. Ty považují titulky za neškodný textový soubor. „Program je testuje, aniž by se snažil posoudit jejich skutečnou povahu. Miliony uživatelů se tak vystavují riziku,“ dodávají výzkumníci Check Pointu.

Cíle útočníků jsou různé. Někteří mohou chtít ukrást citlivé informace, jiní se spokojí s instalací ransomwaru, který počítač zašifruje a po majiteli považuje „výkupné“ za jeho odemčení. Takový problém nedávno potrápil mnoho světových firem. Zasáhl například britský zdravotní systém NHS, ale i uživatele v Česku.

Ačkoli je obrana proti virům složitá, něco dělat přeci jen lze. Bezpečnostní analytici Check Pointu doporučují minimalizovat riziko alespoň pravidelnou aktualizací multimediálních přehrávačů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1