Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hitlerova propaganda i vraždící Palestinci. 5 politických ran pro olympijské hry

Hitlerova propaganda i vraždící Palestinci. 5 politických ran pro olympijské hry

Novodobé olympijské hry se mnohokrát staly cílem politiky. Hitlerovské Německo, moderní Rusko i Čína je zneužily pro svou propagandu, palestinští teroristé je proměnili v dějiště krvavého zločinu. V souboji s politickými vlivy olympijská myšlenka prohrává. 

1936 - Triumf Hitlerovy propagandy v Berlíně

Říká se, že dvojice filmů, které o berlínské letní olympiádě z roku 1936 natočila Leni Riefenstahlová, je tím nejdokonalejším, co vzniklo na poli moderní propagandy. Takové ale byly celé Hitlerovy olympijské hry. Odehrávaly se pouhých pár kilometrů od brutálního koncentračního tábora Sachsenhausen. Z ulic Berlína zmizely tisíce Romů a bezdomovců, kteří byli internováni. Symbolem olympiády se stal černý americký sprinter Jesse Owens na zlatých stupních a obklopený hajlujícími lidmi. To byl ale jenom symbol, který nezměnil nic na tom, že mezinárodní společenství zavřelo obě oči, aby nevidělo hrozivé důsledky rasistické ideologie a ucpalo si nos, aby necítilo pach nemytých těl vězňů ze Sachsenhausenu.

1968 - Černé pěsti v Ciudad de Mexico

Pro Čechoslováky je olympiáda v Mexiku spojená především s fenomenálním úspěchem gymnastky Věry Čáslavské. Oslavy jejího zlata se staly také demonstrací proti okupaci Československa armádami států Varšavského paktu. To ale nebyl jediný politický aspekt mexické letní olympiády. Američtí atleti při hymně zvedali pěsti v černé rukavici, aby upozornili na problém rasismu ve Spojených státech a současně se hlásili k hnutí Černých partnerů. To v USA bojovalo proti rasové diskriminaci způsobem, který se nakonec zvrhnul v násilí a terorismus. Mexická vláda navíc během olympiády tvrdě potlačovala studentské protesty.

1972 - Olympijská myšlenka zemřela v Mnichově

Skoro tři tisíce let platilo, že během olympiády utichnou zbraně. Moderní doba toto prastaré pravidlo začala obcházet. Roku 1972 během letní olympiády v bavorském Mnichově došlo k bezprecedentnímu činu. Palestinci z teroristického hnutí Černé září unesli a zavraždili jedenáct izraelských sportovců. Ničím neospravedlnitelný čin měl dva dopady. Tím prvním bylo výrazné posílení ochrany olympiád, jehož posledním výdobytkem jsou aktuální vojenské a policejní manévry na Korejském poloostrově. Druhým byla izraelská operace Boží hněv. V jejím rámci se teroristé ohrožující Izrael stali terčem smrtících úderů izraelských agentů. Kdosi řekl, že roku 1972 v Mnichově zemřela olympijská myšlenka. Nejspíš měl pravdu.

1980/1984 - Vy nepojedete do Moskvy, vy nepojedete do Los Angeles

Dvojice letních olympiád padla za oběť studené válce. Do Moskvy necestovali „západní” atleti, do Los Angeles zase ti „východní“. Železná opona, kterou v roce 1946 spustil sovětský diktátor od Štětína po Terst, rozdělila i sportovní svět. První polovina osmdesátých let znamenala vůbec nejhorší úpadek novodobého olympionismu. Způsobila ho na jedné straně politická situace, na druhé straně také neskutečný rozmach dopingu. Zejména moskevská olympiáda byla první velkou událostí, na které se ukázala celá generace nadopovaných sportovců a sportovkyň z východního bloku, včetně ikonických vousatých východoněmeckých koulařek.

2008/2014 - Olympionici, diktátorům nazdar!

Letní olympijské hry roku 2008 v Pekingu a 2014 v jihoruském letovisku Soči vyvolaly prudké emoce. Čína v roce 2008 čelila silné kritice ze strany lidskoprávních organizací. Ty poukazovaly na to, že jsou ve více než miliardové zemi systematicky porušována lidská práva, utlačovány menšiny a omezována svoboda vyjádření a tisku. Letní olympijské hry v oblíbeném letním sídle Vladimira Putina zase přišly v době, kdy se celý svět zabýval expanzivní politikou Ruska vůči sousedům, jmenovitě Ukrajině. Přesto se obě sportovní události konaly a ani v Pekingu ani v Soči nebyl znát žádný odpor. Možná proto, že už Hitler v roce 1936 přišel na to, že každý, kdo by mohl narušit vyleštěnou podobu olympiády, se dá celkem jednoduše odstranit.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1