Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak se místo plotu staví hradba a vaří pod přikrývkou. Mapy ukazují zvláštnosti češtiny

Jak se místo plotu staví hradba a vaří pod přikrývkou. Mapy ukazují zvláštnosti češtiny

Čeština se v různých koutech země liší, což může neznalému pořádně zavařit. Z čeho může snadno vzniknout komické neporozumění? Můžeme třeba zaslechnout, že někdo staví kolem zahrady hradbu, nebo že dá na hrnec přikrývku. V nářečí tato slova znamenají něco zcela jiného než ve spisovné češtině.

Slovo hradba se v jihozápadních Čechách ještě i dnes někdy používá pro označení plotu. Dříve bylo v tomto významu běžné na mnohem větším území, zahrnujícím pravděpodobně i střední Čechy (hradba se říkalo i ohradě pro dobytek vyrobené z klád).

Pod slovem kladka si asi většina z nás představí jednoduchý stroj s kolečkem a lanem, sloužící ke zvedání břemen. Někde se jím ale kupodivu označuje i visací zámek. Můžeme se s tím setkat ve dvou regionech, jednak ve východních Čechách hlavně na Náchodsku a Vysokomýtsku, jednak ve Slezsku (na Těšínsku v podobě klodka). Původně se tak říkalo volné nebo otáčivé závoře, kterou se zavírala vrata zevnitř dvora. Později se pojmenování přeneslo na zámek k petlici a pak i na moderní visací zámek.

Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)autor: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/

Přikrývka není vždycky jen to, čím se přikryjeme, když jdeme spát. Slovem přikryvka se ve Slezsku označuje i poklička. Na Těšínsku a Jablunkovsku se používá v malé obměně pokryvka. Nářeční výrazy pro pokličku, které vycházejí z toho, že se pomocí ní hrnec přikrývá, jsme dříve mohli najít i v Čechách – pokrývadlo v jihozápadních Čechách, pokrvadlo na Domažlicku a z něj přehozením hlásek vzniklé koprvadlo na Doudlebsku.

Kdybychom se chtěli vyhnout nedorozumění a raději místo slova přikrývka použili peřina, stejně si všude nepomůžeme. Peřina (nebo perina) se totiž na jižní Moravě říkalo polštáři. Na jiných místech na Moravě jsme mohli narazit i na pojmenování peřinka nebo malá peřina. Peřině se pro změnu říkalo často duchna, tento výraz byl ale široce užívaný na Moravě i v Čechách a setkáváme se s ním dodnes.

Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.

Další mapy z regionálními zvláštnostmi naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1