Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak zajistit přežití lidského druhu? Stephen Hawking má lék – kolonizovat jiné planety

Jak zajistit přežití lidského druhu? Stephen Hawking má lék – kolonizovat jiné planety

Planeta praská ve švech. V současnosti žije na zeměkouli přes sedm miliard lidí, v roce 2050 by se však podle OSN mohl počet obyvatel Země blížit dokonce deseti miliardám. Na problém přelidnění upozorňuje i Stephen Hawking, podle kterého je proto nejvyšší čas začít s kolonizací dalších planet. 

„Pevně věřím, že bychom měli začít hledat alternativní planety, které by bylo možné osídlit,“ řekl známý britský teoretický fyzik Stephen Hawking na tiskové konferenci v Londýně, která předchází festivalu umění a vědy Starmus v Norsku.

Hawking upozornil, že prostor pro stále se zvyšující počet obyvatel nestačí, a je proto potřeba „překonat technická omezení, která nám dnes brání bydlet jinde ve vesmíru“. 

Mezinárodní festival Stormus se uskuteční za měsíc v norském městě Trondheim. „Tento festival je o umělcích a o vědcích. Dvě nejdůležitější hodnoty, které na této planetě máme, je právě věda a technika,“ říká o festivalu jeho zakladatel a astrofyzik Garik Israelian.

Hlavním řečníkem festivalu bude právě pětasedmdesátiletý Stephen Hawking, který se do vesmíru sám brzy podívá. Prozradil to koncem března poté, co mu nabídku učinil majitel společnosti Virgin Galactic Sir Richard Branson. Jeho nabídku s nadšením přijal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1