Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Je dovolená autobusem ještě bezpečná? Podívejte se, jaká pravidla by měli řidiči dodržovat

Je dovolená autobusem ještě bezpečná? Podívejte se, jaká pravidla by měli řidiči dodržovat

Vzrůstající počet nehod autobusů na evropských silnicích svědčí o tom, že k řízení se často dostávají nekompetentní řidiči, nebo že se do provozu zařazují i zastaralé vozy, které nesplňují bezpečnostní předpisy. Pondělní nehoda kousek od českých hranic v Bavorsku stála život 18 lidí. Řidič při ní narazil zezadu do kamionu. Oběti zemřely v ohnivém pekle na palubě. Je cestování autobusem na delší vzdálenosti ještě bezpečné, nebo se vyplatí jet vlastním autem?

Když turista sedá do autobusu, nezbývá mu než věřit, že jeho život má v rukou zkušený řidič. Nikdo nechce jen s nervózním amatérem, který porušuje silniční pravidla. I to se ale kvůli nedostatku kvalitních zaměstnanců podle webu Deutsche Welle někdy stává. Doplatili na to pravděpodobně i cestující v roce 2003, kteří nepřežili cestu z Rakouska a v patrovém autobuse havarovali u Nažidel. Zemřelo tehdy 20 lidí a důvodem byla pravděpodobně nepozorná a rychlá jízda řidiče-brigádníka, který dokonce zfalšoval osvědčení o profesní způsobilosti k řízení autobusu.

Od roku 2005 by měli cestující v autobusech používat bezpečnostní pásy. Zodpovídá za to ale řidič, který by měl kontrolovat, zda mají všichni pásy zapnuté. To se vždy neděje, nebo ani není v řidičových silách, aby takovou kontrolu zvládnul. Při nehodě v roce 2012 ve Švýcarsku se ale ukázalo, že ani pásy nedokáží v některých případech zvýšit šanci na přežití. Při neštěstí tehdy zemřelo 28 lidí, 22 obětí byly děti, které měly pásy zapnuté. V současnosti se proto v Evropské unii vyvíjí tlak na to, aby byly v autobusech také speciální varianty bezpečnostních pásů pro děti, které by je dokázaly ochránit.

Cestou na dovolenou se už každý vidí v písku na pláži a dlouhá ubíjející cesta mu přijde jako něco, co by se mělo co nejvíce zkrátit. Přehnaná rychlost a nedodržování povinných zastávek ale přetěžují řidiče, na kterého může snadno dolehnout mikrospánek. Podle evropských směrnic by měl řidič autobusu řídit maximálně 9 hodin denně. Po maximálně 4,5 hodinách by navíc mělo následovat zastavení a alespoň 45minutová pauza. Týdně by pak řidiči měli strávit za volantem nejvíce 56 hodin. Experti ale potvrzují, že právě toto pravidlo společně s povinností zapnutých pásů se nejvíce na cestách porušuje.

Všechny komerční vozidla musí mít od května 2006 ve voze nainstalovaný takzvaný tachograf neboli registrační rychloměr. Zařízení do papírových kotoučů zaznamenává, jakou vzdálenost a jakou rychlostí řidič ujel. Zaznamenává také právě povinné přestávky. I s těmito zařízeními se údajně ale dá manipulovat.

Dle statistik zemřelo na silnicích v Evropě v roce 2015 přes 84 tisíc lidí. V autobusech se při nehodách zranilo 30 tisíc lidí, 150 jich zemřelo. Při cestování autobusy tak stále umírá méně lidí než při jízdě osobním automobilem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1