Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jedna z největších polemik současné medicíny vyřešena: Antidepresiva jsou účinná

Jedna z největších polemik současné medicíny vyřešena: Antidepresiva jsou účinná

Po zveřejnění závěrů rozsáhlého výzkumu, který posuzoval účinky 21 běžně používaných antidepresiv, je zřejmě jedna z největších polemik současné medicíny u konce. Mezi jednotlivými léčivy jsou ale velké rozdíly. Píší o tom britská média.

"Všechna antidepresiva byla účinnější než placebo u dospělých se závažnými depresivními poruchami," napsal v lékařském časopise The Lancet mezinárodní vědecký tým pod vedením britských expertů.

Nejvíce proti symptomům deprese údajně zabírá agomelatin, amitriptylin, escitalopram, mirtazapin a paroxetin. Naopak nejznámější lék na depresi Prozac, který už dnes není chráněn patentem a prodává se pod generickým názvem fluoxetin, patřil k nejméně efektivním. Pakliže se kromě účinnosti vezme v potaz i závažnost nežádoucích účinků, vychází ze srovnání nejlépe agomelatin, escitalopram a vortioxetin, uvádějí vědci.

Vypracování přelomové studie zabralo šest let, přičemž vědci analyzovali data z 522 klinických testů, jichž se účastnilo více než 116.000 pacientů. U testů zkoumali autoři účinnost léku ve srovnání s placebem nebo jiným medikamentem po osmi týdnech užívání.

"Tato studie je definitivní odpovědí na dlouholetou kontroverzi ohledně toho, zda antidepresiva na depresi zabírají," řekl zpravodajské stanici BBC Andrea Cipriani z univerzity v Oxfordu, který stál v čele mezinárodního týmu. "Zjistili jsme, že nejběžněji předepisovaná antidepresiva zabírají na mírné i vážné deprese. A to je, myslím si, velmi dobrá zpráva pro pacienty a klinické lékaře," dodal.

Výzkum má podle autorů usnadnit lékařům výběr mezi jednotlivými léky, neznamená však, že by měli všichni pacienti opouštět dosavadní léčbu. Rovněž prý neznamená, že by antidepresiva měla být vždy tou první volbou. Zároveň by prý jen v Británii prospěla léčba psychických problémů, včetně té pomocí antidepresiv, alespoň milionu aktuálně neléčených osob.

"Deprese jasně největší měrou ve světě přispívá k invaliditě. Je to pro lidstvo masivní výzva," řekl deníku The Guardian profesor epidemiologické psychiatrie na Oxfordské univerzitě John Geddes. Deník dodává, že deprese na celém světě pociťuje kolem 350 milionů lidí, přičemž počet případů mezi lety 2005 a 2015 vzrostl o 20 procent.

Počet receptů vypsaných na antidepresiva se od roku 2006 do roku 2016 v Británii více než zdvojnásobil. Odborníci na duševní zdraví přesto tvrdí, že miliony dalších lidí po celém světě by stále potřebovaly léky na depresi nebo přístup k psychoterapii. V bohatých zemích se údajně náležité péče dostává jen každé šesté osobě. Kdyby lidé s rakovinou či srdečními problémy byli v takovéto míře zanedbáváni, veřejnost by byla podle lékařů pobouřena, píše The Guardian.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1