Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jsou jedináčci jiní než ostatní? Podle vědců mají rozvinutější mozek, jsou ale labilnější

Jsou jedináčci jiní než ostatní? Podle vědců mají rozvinutější mozek, jsou ale labilnější

Jedináčci jsou rozmazlení chytrolíni, kteří ale ve skutečnosti nejsou v životě šťastní. Podobné předsudky se okolo dětí bez sourozenců nabalují už celá léta. Rodiče se jim mohou více věnovat, na druhou stranu bez sourozence jsou prý zvyklí žít samotářsky a část z nich má proto problémy se seznamovat. Dokáže ale skutečnost, že člověk vyrůstá sám, nějak ovlivnit rozvinutí jeho mozku? Čínští experti přišli se zajímavým zjištěním.

Výzkumníci z univerzity v Čchung-čchingu zkoumali 250 studentů, aby zjistili, zda jejich rodinná situace nějak ovlivnila stavbu jejich mozku. A překvapivě se dozvěděli, že ano. Co se týče IQ, nepozorovali výzkumníci mezi jedináčky a studenty se sourozenci výrazné rozdíly. Dost se ale lišila míra kreativity. Ti, kteří neměli bratra ani sestru, byli dle testů mnohem nápaditější.

A závěry potvrdil podle webu Quartz i následný sken hlavy. Jedináčci měli výrazně vyvinutější parietální lalok, ve kterém je centrum flexibility, představivosti a plánování. Výzkum ale odhalil i jejich hendikep, o kterém se v souvislosti s pověrami o dětech bez sourozenců mluví.

Děti, které vyrůstaly jen s rodiči a nemusely se dělit o pokoj ani hračky, mají výrazně méně vyvinutou prefrontální mozkovou kůru. Ta řídí emoce, spokojenost se životem i schopnost se seznamovat. Výsledky tak potvrzují, že jedináčci mají výraznější sklon být emocionálně labilní a samotářští.

Neschopnost se seznamovat pravděpodobně způsobuje skutečnost, že jedináček se nemusí o své věci nebo rodiče s nikým dělit. Jak vysvětlit vyšší kreativitu těchto dětí ale není jednoduché. Podle některých expertů je důvodem vyšší péče rodičů, kteří soustředí svoji pozornost pouze na jedno dítě a mohou mu tak dopřát více možností vyžití, kroužků, zájmů a podobně. Zároveň musí ale ti, kteří mají jen jednoho potomka, vše takříkajíc vsadit na jednu kartu a mohou mít také na jedináčka vyšší nároky než ty páry, které mají dětí více. Což může vést k vyšší snaze a potažmo vyšší kreativitě dítěte.

Představa, že děti, které vyrůstají samy, jsou jiné, se zrodila už před 125 lety ve studii Granvilla Stanleyho Halla. Ten tvrdil, že jedináčci jsou „permanentní zmetci“ a že být jediným dítětem je v podstatě nemoc.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1