Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Každý den umře na předávkování drogami sto lidí. „Nejhorší epidemii v historii“ odstartovalo osudových pět vět

Každý den umře na předávkování drogami sto lidí. „Nejhorší epidemii v historii“ odstartovalo osudových pět vět

V roce 1980 se americkému doktorovi Hershelu Jickovi podařila nevídaná věc. Pouhými sto slovy, které zveřejnil v jednom z odborných medicínských časopisů, se mu povedlo rozpoutat „nejhorší epidemii předávkování drogami v historii“. 

V roce 1980 se americkému doktorovi Hershelu Jickovi podařila nevídaná věc. Pouhými sto slovy, které zveřejnil v jednom z odborných medicínských časopisů, se mu povedlo rozpoutat „nejhorší epidemii předávkování drogami v historii“.

V roce 1980 vyšel v jednom z čísel odborného časopisu „The New England Journal of Medicine“ krátký dopis, který doktor Hershel Jick z Bostonské univerzity adresoval editorovi časopisu. Ve sto slovech, které poskládal do pěti vět, Hershel prezentoval zjištění ze své praxe s drogově závislými.

Jick uvedl, že ze zhruba 12 tisíc pacientů, kteří byli léčeni narkotiky, si pouze čtyři z nich vypěstovali na droze závislost, z čehož vyvodil závěr, že užívání drog není z hlediska vytvoření závislosti nijak zvlášť velkým rizikem.

Ačkoliv svoje zjištění nedoprovodil žádnými daty, včetně popisu stavu pacientů, délky či metodice léčby, jeho závěry se šířily po Americe rychlostí blesku. Doktoři, sestry, výzkumníci i představitelé farmaceutického odvětví vzali Jickovo zjištění za bernou minci a nebáli se předepisovat svým pacientům či klientům opiáty.

Výsledkem je „nejhorší epidemie předávkování v historii“. Podle amerického Centra pro kontrolu chorob a prevence od roku 1999 stoupl počet smrtí z předávkování opiáty čtyřnásobně. Drogy zabily v USA více než půl milionů uživatelů, což je v průměru 100 osob každý den.

„Ten dokument neměl žádnou informační hodnotu, a přesto to lidem nezabránilo, aby ho citovali,“ povzdechl si v rozhovoru pro Daily Beast David Juurlink, odborník na toxikologii. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1