Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Když se pavouci sbíhají k autům, nedokážou odolat, říká arachnolog. Čemu?

Když se pavouci sbíhají k autům, nedokážou odolat, říká arachnolog. Čemu?

Cena či spotřeba paliva - obvyklé faktory, které lidé berou v úvahu, když si kupují nový vůz. V Austrálii by měli vzít v potaz ještě jednu věc - pokud tedy nechtějí neustále bojovat proti rojícím se pavoukům. Informoval o tom news.com.au.

Vědec z australského Queenslandu zjistil, že vibrace některých druhů vozů dráždí pavouky natolik, že nedokážou odolat a musí se seběhnout k jejich zdroji. Doktor Robert Raven je arachnolog, tedy odborník na pavouky Queenslandského muzea. A dobře zná jev, který je noční můrou každého arachnofoba: záplavu pavouků sbíhajících se k jeho vozu běžícímu na volnoběh.

Pavouci jsou velmi citliví na vibrace a něco, jako starý motor vozu 4WD, tedy s přiřaditelným pohonem všech kol, dokáže natolik přetížit jejich smysly, že zapomenou na pud sebezáchovy a běží ke zdroji potenciálního nebezpečí.

"Když například necháte starší vůz s naftovým motorem běžet na volnoběh na písku v horkém dni, nahrnou se k němu pavouci, kteří by se jinak za denního světla ani nehnuli. Vibrace motoru je totiž značně rozruší," vysvětlil doktor Raven.

"Abych tohoto efektu docílil, úmyslně jsem si pořídil starý dieselový vůz. Protože ty novější běží příliš tiše a hladce," dodal.

Podle jeho slov je pravděpodobné, že pavouci se běží schovat do "bodu nula" mezi koly vozu, kde - stejně jako třeba v oku hurikánu - mohou najít úlevu vibrací, které považují za hrozivé.

Vůz běžící na volnoběh je natolik účinným způsobem přilákání pavouků, že ho doktor Raven často používá jako způsob, jak nachytat exempláře jednotlivých druhů pro vědecké účely.

"S pomocí této metody získáme větší počet druhů, než s využitím jakékoli jiné metody sběru, ať už jde o vizuální hledání, pasti či postřik sprejem," uvedl. "Toto je nejlepší způsob, protože se k vám začnou sbíhat z děr v zemi, zpod kůry stromů, anebo z jejich větví."

Podle doktora Ravena jde o dost běžný jev, který si ale mnoho lidí vůbec neuvědomuje. Setkala se s ním i zděšená matka, která si k doktoru Ravenovi přišla pro radu, zda může žalovat školu svého syna, když v aktovce objevil živého pavouka slíďáka.

"Na to jsem se jí zeptal: 'Máte starší SUV s pohonem na naftu? A necháváte ho ráno chvíli běžet na volnoběh?' Nijak mě nepřekvapilo, když na obě otázky odpověděla kladně," dodal.

Následně zjistil, že syn odložil aktovku na chvíli vedle vozu běžícího na volnoběh. Pavouk přilákaný vibracemi do ní vběhnul, a nechal se odvézt do školy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1