Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kouříte jen výjimečně u skleničky vína? Přivoláváte si smrt stejně jako běžní kuřáci

Kouříte jen výjimečně u skleničky vína? Přivoláváte si smrt stejně jako běžní kuřáci

Patříte k těm, kdo si zapálí jen občas například v hospodě u piva? Sem tam si zakouřit přece nemůže být tak škodlivé, říkáte si nejspíš. Američtí vědci ale odhalili, že příležitostné kuřáky ohrožují nemoci srdce stejně jako ty, kdo si zapalují pravidelně a často. 

Do studie se zapojilo 39 tisíc lidí, přičemž příležitostných kuřáků bylo 10 procent a běžných kuřáků 17 procent. Výsledky jsou překvapivé.

V obou skupinách (kuřáci a příležitostní kuřáci) mělo 75 procent lidí vysoký krevní tlak a 54 procent lidí vysoký cholesterol. Právě to jsou faktory vedoucí ke kardiovaskulárním onemocněním.

Výsledky naznačují, že jediný způsob, jak snížit zdravotní rizika kouření, je zkrátka nekouřit vůbec. Příležitostní kuřáci jsou často mladí lidé – nejčastěji muži pod 40 let. Ti by měli vědět, že jejich zvyk je stejně zdraví nebezpečný, jako by kouřili každý den.

Lékaři a zdravotní sestry by se při vyšetřeních měli také zaměřit na příležitostné kuřáky. Zatímco každý ví, že kouření je závislost, u příležitostných kuřáků je tento zlozvyk často tolerován. Ve skutečnosti jsou ale v ohrožení obě skupiny stejně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1