Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

MAKRO uspořádalo unikátní galavečeři nejlepších českých šéfkuchařů

MAKRO uspořádalo unikátní galavečeři nejlepších českých šéfkuchařů

Rok 2018 zahájila MAKRO Akademie ve spolupráci se společností Bešamel unikátní galavečeří Chefs Dinner, jejíž hvězdné menu připravila šestice špičkových šéfkuchařů české gastronomické scény. Nejmodernější kuchařské školicí centrum v České republice se v letošním roce plánuje i nadále věnovat kurzům a workshopům určeným pro odborníky i veřejnost a unikátním gastronomickým projektům. MAKRO Akademie tak dlouhodobě poskytuje skvělé zázemí pro rozvoj české gastronomie.

První akcí letošního roku v MAKRO Akademii byla právě Chefs Dinner. Účastníci si vychutnali originální šestichodové menu připravené hvězdami české gastronomie. Nevšední kulinářský zážitek doplněný výběrovými víny pro účastníky připravili přední čeští šéfkuchaři Marek Raditsch z Kampa Parku a Hegertovy Cihelny, Jan Horký, Master Chef společnosti Compass Group, Jan Kvasnička z La Gare, Marek Fichtner z Augustine Restaurantu, Radek David z restaurací La Veranda a Babiččina zahrada a Petr Stádník, šéfkuchař MAKRO Akademie. Překvapení večera pro hosty připravil cukrář Lukáš Skála se svými petit four.

„Jsem přesvědčen, že jsme hostům připravili nezapomenutelný zážitek. Inspirativní menu bylo ideálně vyvážené, víno jsme krásně snoubili a atmosféra byla příjemně uvolněná. Těším se na další podobné akce v MAKRO Akademii," komentuje průběh večera Karel Šimůnek ze společnosti Bešamel.

Celé menu doplňovala výběrová vína, šampaňské a portské. Sommelierem večera byl čtyřnásobný nejlepší sommeliér České republiky Jakub Přibyl. Účastníci tak mohli degustovat vína jako Grid Riesling Smaragd, Chapoutier Châteauneuf-du-Pape, 1884 Estate Viognier či desetileté Porto Niepoort.

„Byl to jedinečný večer s těmi nejlepšími šéfkuchaři a skvělými delikatesami. Všichni hosté měli možnost se setkat s kuchařskou elitou České republiky, ochutnat skvělé menu i vína a sdílet své zážitky a inspiraci. Lepší a chutnější vstup do gastronomického roku 2018 jsme si ani nemohli přát,“ dodává k Chefs Dinner Romana Nýdrle, manažerka komunikace společnosti MAKRO.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1