Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mladá žena měsíc bojovala o život v divočině, našli ji nahou a zbídačenou u silnice

Mladá žena měsíc bojovala o život v divočině, našli ji nahou a zbídačenou u silnice

Ztratila se v červenci, ale když ji nyní nahou a opuštěnou nalezli u silnice ve státě Alabama, tak si jí nejprve spletli se zvěří. „Zprvu jsem myslela, že je to vysoká zvěř,“ vzpomíná Judy Garnerová, která pohřešovanou Lisu Therisovou našla. „Byla nahá, celé tělo měla špinavé od hlíny, poškrábané od keřů, pokousané od brouků,“ dodává. Policie se nyní snaží zrekonstruovat, jakým peklem Lisa za poslední měsíc prošla. 

„Prosila mě, abych ji už nikdy neopouštěla,“ vypráví Garnerová. Nalezená dívka se podle ní třásla chladem i naprostým psychickým vypětím. „Myslím, že by to již o mnoho déle sama nezvládla.“

„Řekla mi, že poslední měsíc jedla bobule z okolních keřů a pila zakalenou vodu,“ dodává nálezkyně pětadvacetileté ženy. Ta se ztratila 18. července, od té doby o ní nikdo nevěděl. Až nyní. Šerif Anthony Williams, který k oběma ženám přijel první, byl šokován. „To bylo poprvé, co jsem někoho viděl v takovémto stavu,“ prohlásil.

Sanitka ji ihned převezla do nemocnice, odkud byla po vyšetření převezena do domácího ošetřování. „Je to ten nejsilnější člověk, kterého znám,“ napsal její bratr na facebook poté, co měl sestru opět doma. „Byla 28 dní uvězněná v divočině a přežila. Mít jí zpátky doma je jako sen,“ dodal.

„Když jsem se jí zeptal, co jedla, tak se sesypala a začala plakat. Dostal jsem z ní ale, že hlavní věc, která ji držela naživu, byla její rodina. Její matka a otec, myšlenky na ně jí daly vůli přežít,“ řekl šerif Williams.

Ani policie si zatím ovšem není úplně jistá, co se Lise přesně stalo. Zatím tak pracuje s verzí, že v jejím zmizení hráli roli dva zlodějíčci, které policisté zatkli asi dva týdny po Lisině zmizení. Všichni tři tehdy prý jeli k loveckému kempu, kde muži plánovali nakrást vybavení. Když Therisová jejich plán v autě vyslechla, údajně z vozu vyskočila a utekla.

„Zatím ale máme v tomto příběhu pořád několik bílých míst, počkáme, až se dívka zotaví a pak nám je snad pomůže zaplnit,“ uzavírá policie.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1