Mladý nacista se sám hlásil, aby mohl zatýkat Čechy. Zmrzačil ho Morávek ze Tří králů | info.cz

Články odjinud

Mladý nacista se sám hlásil, aby mohl zatýkat Čechy. Zmrzačil ho Morávek ze Tří králů

Dittmar Bingel tíhnul k nacismu už od raného mladí. Jeho zapálení pro zvrácené myšlenky árijské nadvlády a brzká angažovanost v organizaci Hitlerjugend mu zajistily hladký přerod z mladého sympatizanta v ideologicky ukotveného nacistu a gestapáka. Rád a dobrovolně se účastnil zatýkání hrdinů českého odboje, které také osobně brutálně vyslýchal. Podle badatele Jaroslava Čvančary k tomu prý používal koženou rukavici s kovovými háčky na prstech… Slibně rozjetou Bingelovu kariéru ale zastavil člen odbojové skupiny Tři králové štábní kapitán Václav Morávek.

„Bingel vkročil do potemnělé místnosti, kde ležel na posteli Václav Morávek. Než se Bingel vzpamatoval, tak Morávek tasil pistole a začal střílet. Bingel se po dvou zásazích sklátil v bezvědomí na zem a Morávek začal pálit po dalších gestapácích. Pro Bingela mělo toto zranění fatální následky. Morávek ho postřelil do ramene a kolene. Na pravou ruku ochrnul. Do května 1942 musel zůstat v lazaretu a poté denně docházel na rehabilitaci. V listopadu 1942 byl po roce léčení propuštěn, ovšem s trvalými následky. Ruka mu zůstala ochrnuta a nohu měl také trvale postiženou,“ popisuje pro INFO.CZ zvrat v Bingelově životě historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Zumr. Než ho ale Morávek zneškodnil, stačil tento uvědomělý nacista zničit život mnoha českým vlastencům.

Nacistou byl už od školy. Kariéra v Hitlerjugend mu pomohla u gestapa

Dittmar Bingel se narodil 19. prosince 1913 v městě Marburg an der Lahn do rodiny bankovního úředníka. A zdá se, že už od mládí měl o svém světonázoru jasnou představu. „Ještě před uchopením moci nacisty se 1. června 1932 stal členem Hitlerjugend. Vysoký a sportovně založený Bingel měl pro nacistickou kariéru vynikající předpoklady a velice rychle začal stoupat v hierarchii vzhůru,“ vysvětluje Zumr.

Hitlerjugend zdraví vůdce Adolfa HitleraHitlerjugend zdraví vůdce Adolfa Hitleraautor: Profimedia.cz

Studium ukončil maturitou v roce 1934 a naplno se ponořil do práce pro stranu. Vyplatilo se. V prosinci 1934 byl povýšen do hodnosti Hitlerjugend-Unterbahnführera, což byl ekvivalent podplukovníka, a stal se velitelem 80. praporu Hitlerjugend ve Wiesbadenu. Tento útvar vedl až do doby, než nastoupil k tajné státní policii, tedy do listopadu 1936.

„Sám vysvětloval, že ke gestapu nastoupil z finančních důvodů. Toto tvrzení může odpovídat realitě, neboť státní úředníci byli v této době zpravidla lépe placeni než straničtí. Jakožto nacistický svazák se opakovaně účastnil říšských stranických sjezdů v Norimberku a v Hitlerjugend se potkal i se svojí první ženou Helgou Eilingovou, která ve Svazu německých dívek zastávala hodnost ekvivalentní plukovníkovi. S Bingelem se vzali v roce 1936 a z manželství vzešla jedna dcera,“ tvrdí historik.

Kariéru v Hitlerjugend ukončil až ve 25 letech, když se přesunul do SS. Mezitím už působil u gestapa ve Frankfurtu nad Mohanem. Jako perspektivní úředník s dobrým stranickým původem byl nadřízenými vybrán, aby absolvoval kurz pro kriminální komisaře v Berlíně-Charlottenburgu a v roce 1939 se tak stal kriminálním komisařem na zkoušku. Jeho prominentní postavení dosvědčuje i fakt, že do NSDAP vstoupil v době, kdy strana nepřijímala z obav z oportunismu po vítězných volbách v roce 1933 nové členy. Protože Bingel měl za sebou ale úspěšné působení v Hitlerjugend, dostal výjimku. Do protektorátu se dostal záhy po invazi v roce 1939.

Dobrovolně se hlásil na zásahy proti odbojářům. Kvůli mladické aroganci byl neoblíbený u kolegů

„V červnu 1939 byl odvelen do protektorátu, kde mezitím po německé invazi vznikla už řádná struktura úřadoven gestapa. Přes své mládí se stal Bingel vedoucím referátu III F v kontrašpionážním oddělení, který měl na starosti zabezpečení válečného průmyslu v Praze. Zároveň se stal také zástupcem vedoucího celého oddělení, které kvůli časté nepřítomnosti svého nadřízeného samostatně vedl. Tehdy mu bylo 25 let a byl tak tehdy nejmladším vedoucím úředníkem gestapa v Praze. A to i přesto, že měl jen malé kriminalistické zkušenosti. Vše ale vynahrazoval svou pílí a fanatismem,“ vysvětluje Zumr.

INFOGRAFIKA: Velitelé gestapa v protektorátuINFOGRAFIKA: Velitelé gestapa v protektorátuautor: Info.cz

Konkrétně měl Bingel na starosti inspekce v průmyslových podnicích, kde hledal případné nedostatky a staral se, aby závody byly dobře zajištěny proti sabotážím, které byly vzhledem k politické situaci poměrně obvyklé. Když se už ovšem nějaká sabotáž stala, nevyšetřoval ji Bingel, ale už samostatný sabotážní referát, který vedl pozdější vyšetřovatel atentátu na Heydricha Heinz Pannwitz. Horlivému Bingelovi ale pouhé obcházení továren nestačilo.

„Jakožto velký kariérista se dobrovolně zapojil do zatýkání řady důležitých osob z odboje a také byl u několika důležitých výslechů. Bingel se účastnil například rozbití sítě tiskových referentů pod vedením Zdeňka Šmorance. Materiály, které tak gestapo získalo, pak sloužily jako důkazní materiál proti předsedovi protektorátní vlády generálu Aloisi Eliášovi. Bingel byl osobně také u jeho zatčení. Eliášovy výslechy se pak konaly v Bingelově kanceláři, nebo u jeho nadřízeného Schultzeho a Bingel se jich prokazatelně účastnil. Když Eliáš posléze stanul před soudem, tak Bingel sloužil jako svědek obžaloby. Proces vyústil v trest smrti pro Eliáše, který byl ale vykonán až po útoku na Heydricha,“ doplňuje historik.

Bingel si byl zřejmě vědom svého výjimečného postavení zasloužilého svazáka, před kterým se otevíraly mnohé kariérní možnosti. Mezi svými kolegy prý nebyl příliš oblíbený. „Dle výpovědí byl velice arogantním nadřízeným. Zároveň byl fanatikem, který bezohledně zacházel nejen s Čechy, ale i s vlastními podřízenými. Svou roli v tom pravděpodobně hrálo jeho mládí a určitá namyšlenost, která pramenila z jeho předchozího úspěšného působení u Hitlerjugend,“ vysvětluje Zumr.

Navzdory pracovním úspěchům se mu ale příliš nedařilo v osobním životě. První manželka, se kterou ho pojilo nadšení z nacismu, zemřela v roce 1940 na otravu krve. Protože zůstal sám s dcerou, oženil se brzo znova. Tentokrát ale pravděpodobně šlápnul vedle. „Manželství nebylo šťastné, protože poté, co byl Bingel raněn v souboji s Morávkem a ležel v lazaretu, se jeho manželka začala stýkat s důstojníkem Luftwaffe a manželství bylo rozvedeno,“ doplňuje historik. Právě osudné setkání s hrdinou odboje Václavem Morávkem zhatilo veškeré Bingelovy ambice.

Morávek ho navždy zmrzačil. Ze zranění se léčil rok a mezitím ho podváděla manželka

V prosinci 1941 byl štábní kapitán Morávek už posledním členem odbojové skupiny Tři králové, který byl ještě na svobodě. Tři králové, kteří sami sebe označovali prý spíše za Tři mušketýry, se při své odbojové činnosti údajně stačili ještě vysmívat gestapákům, kteří měli tak o to větší zájem na jejich zadržení. Na zátah proti Morávkovi se proto 20. prosince 1941 vydal i horlivý Bingel.

„Vzhledem k Morávkově významu se rozhodlo, že zatýkání povede přímo vedoucí III. kontrašpionážního oddělení Wilhelm Schultze a ne Oskar Fleischer, který měl skupinu Tří králů na starosti. V zatýkacím komandu se nacházel Schultze, jeho zástupce Bingel a další čtyři gestapáci, kriminální tajemníci Willi Abendschön a Willi Lingner a kriminální zaměstnanci Alfred Jäger a Robert Hardegen. Tato šestičlenná skupina okolo páté hodiny ráno obklíčila dům, kde Morávek pobýval. Jejich původním plánem bylo, že počkají, až Morávek vyjde na ulici a tam ho okamžitě seberou. Nicméně Morávek nevycházel a po dvou hodinách čekání se Schulze rozhodl, že půjdou dovnitř a Morávka zatknou v bytě,“ vysvětluje Zumr.

Štábní kapitán Václav Morávek, jeden ze členů legendární protinacistické skupiny Tři králové.Štábní kapitán Václav Morávek, jeden ze členů legendární protinacistické skupiny Tři králové.autor: Vojenský historický ústav

Dveře jim otevřela Morávkova bytná. Bingel jako první vkročil do místnosti, kde ležel na posteli Morávek. Když gestapák prý zařval „Ruce vzhůru!“, stačil se Morávek překulit z postele na zem a začal pálit. První ranou zasáhl Bingela do ruky, až nacistovi vyletěla připravená pistole. Druhá kulka prolétla nacistovi nohou a poslala ho do bezvědomí. Morávek pak začal okamžitě pálit i po dalších gestapácích, kteří mu přišli na pomoc.

„Střelil Jägera do břicha a následně využil zmatku mezi ostatními gestapáky, dal se na útěk a na schodech se střetl s Lingnerem, kterého střelil do kolena. Sám Morávek vyvázl jen s lehkým škrábancem a podařilo se mu uniknout. Z pohledu gestapa tak skončila akce jako totální fiasko. Tři gestapáci zůstali vážně zranění,“ popisuje historik okolnosti, za jakých se Morávkovi podařilo z obklíčení několikanásobné přesile uprchnout. To Bingelova zranění byla mnohem vážnější.

Půl roku ležel v lazaretu SS v Podolí. Poraněná ruka se mu ale už nezhojila a ochrnul. I prostřelenou nohu měl trvale postiženou. Denně pak ještě musel docházet na rehabilitace a z léčení ho propustili až skoro po roce od incidentu s Morávkem v listopadu 1942. S kariérou u gestapa se v té době musel rozloučit, stejně tak jako s nevěrnou manželkou.

„Za zranění dostal vyznamenání a z řad gestapa byl vyřazen na přelomu roku 1943 a 1944. Dosáhl hodnosti SS-Hauptsturmführera a kriminálního komisaře. I jeho povýšení bylo mimořádné a v jeho zdůvodnění se tehdy psalo, že se při potírání odboje nebývale osvědčil. Nepochybně by byl ještě dál povyšován, ale jeho kariéru ukončily výstřely kapitána Morávka. Bylo vidět, že nadřízení si Bingela velmi cenili. Přání brzkého uzdravení mu poslal K. H. Frank, dostal speciální uznání za boj proti odboji od Heinricha Himmlera a také válečný záslužný křiž I. třídy s meči. K novému roku 1943 dostal od Franka knihu s výmluvným titulem Reichslande Böhmen und Mähren,“ vysvětluje Zumr.

Za zásluhy dostal zmrzačený Bingel dvě kina v Třebíči

O svého zmrzačeného kolegu se nacisté navíc dobře postarali. „Za utrpěné zranění Bingel následně získal dva kinosály v Třebíči. Vlastnil biograf nazývaný Sušil (oficiálně Oko) a do správy dostal biograf Stadion. Z obou kin mu chodila pravidelná odměna. S příjmem tisíc říšských marek z kin a 300 marek z penze se z Bingela stal velice dobře zabezpečený invalida. To mu ale nestačilo a požádal Franka o prodej Stadionu do vlastních rukou. To už ale Frank nepovolil s tím, že byl už dostatečně odškodněn a prodej kinosálu bude proveden až po vítězné válce,“ dodává historik.

Zdá se, že v Třebíči našel Bingel nový klid. Potřetí se oženil a užíval si luxusu osmipokojového bytu a dostal k užívání vilu po židovské rodině Grünbergerových. Válka se ale už začala chýlit ke konci a i Bingel tušil, že by neměl očekávat, že jej jako invalidu spravedlivá odplata za předchozí utrpení odbojářů mine.

„V posledních dnech války se mu podařilo rodinu evakuovat do Rakouska a Německa. 11. května 1945 byl zajat americkou armádou. Ta jej předala rudé armádě, ale jako válečného mrzáka ho propustili. Bingel se tak dostal ke svojí rodině do Německa. V listopadu 1945 byl ale zatčen a identifikován britskou okupační správou, která ho v roce 1946 předala československým úřadům,“ tvrdí Zumr. A Češi se rozhodně nehodlali vzdát spravedlnosti.

Poválečný soud jeho lžím o skvělém vztahu s Čechy neuvěřil

4. března 1947 stanul Bingel před Mimořádným lidovým soudem v Praze. Samozřejmě popíral, že by se dopustil jakýchkoli zločinů. O svém působení v protektorátu prohlásil: „Proti českému národu jsem nikdy neměl nenávisti. Hleděl jsem ve svých možnostech býti spravedlivým a vyšetřování prováděti korektně. Když jsem pak v Třebíči Čechy poznal blíže z osobního styku, velmi dobře jsem si s nimi rozuměl a jistě ani odtud nebudou proti mně nějaké stížnosti.“

Výmluvy ale Bingelovi nepomohly. „Přeživší odbojáři a jeho podřízení ho usvědčili ze lži. Jeho kolega Fritz Badelt uvedl, že Bingel projevoval vůči zatčeným odbojářům velkou dávku brutality, při výsleších postupoval velice ostře a lidi i tloukl. Víme, že se účastnil i zostřeného výslechu plukovníka Josefa Churavého, který byl spolupracovníkem Tří králů. Zaměstnanci kin uvedli, že Bingel se nijak fanaticky neprojevoval a staral se hlavně o svůj příjem. Jeden ze zaměstnanců ale naopak dosvědčil, že Bingel byl nesnášenlivý člověk, který si vztek vyléval na ostatních, do práce chodil úplně opilý a ohrožoval okolí nabitou zbraní,“ dodává Zumr.

Soud uvěřil spíše jejich svědectvím, než Bingelově snaze se na poslední chvíli udělat lepším. 4. března 1947 byl tehdy 33letý nacista odsouzen k trestu smrti a ještě ten den popraven.

Fotografie pro seriál Zrůdy gestapa poskytl badatel Jaroslav Čvančara.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud