Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nebezpečný plyn v chlorovaných bazénech: V zimě riziko stoupá, můžete dostat astma

Nebezpečný plyn v chlorovaných bazénech: V zimě riziko stoupá, můžete dostat astma

V zimě může být ve veřejných bazénech zvýšená koncentrace plynu trichloraminu, který dráždí oči a dýchací cesty. Vzniká reakcí chloru organickými látkami jako je například pot či moč, proto je důležité se před vstupem do bazénu umýt. Na svém webu to uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Provozovatelé musí ze zákona pravidelně obměňovat vodu a měřit koncentrace chloru, dodal SZÚ.

Každý návštěvník přinese do bazénu podle odborníků až 2,5 miliardy mikroorganismů. Z kůže se smývají bakterie, viry, plísně a kvasinky. Některé mohou být problematické, proto je voda v bazénech dezinfikovaná. „Aby se omezila možnost přenosu infekčních zárodků mezi návštěvníky bazénů, musí být ve vodě vytvořená určitá bariéra, kterou je průběžně udržovaná koncentrace volného chloru,“ uvedl SZÚ.

Kromě mikroorganismů se z lidské kůže, vlasů a sliznic do vody uvolňují různé organické látky jako pot, moč, mazové a slizové sekrety, zbytky kosmetických prostředků nebo mýdla. Každý návštěvník jich přinese až čtyři gramy. Chlor používaný k dezinfekci s nimi reaguje, a vznikají tak většinou nežádoucí látky. Některé způsobují nepříjemný pach vody, další mohou být toxické.

Trichloramin se do vzduchu uvolňuje z vodní hladiny. Způsobovat může podráždění očních spojivek a dýchacích cest, člověk pak slzí, kašle a obtížně se mu dýchá. Dlouhodobé vystavení tomuto plynu je podle SZÚ prokázaným rizikovým faktorem vzniku astmatu a alergií.

Provozovatelé bazénů mají ze zákona povinnost vzniku těchto látek předcházet, například neustále ředit vodu v bazénu novou vodou. Na každého návštěvníka se musí denně obměnit 30 litrů v plaveckém bazénu, 45 litrů v koupelovém a 60 litrů v nekrytých bazénech a brouzdalištích. Pravidelně se musí kontrolovat také obsah chloru.

Další opatření jsou dobrovolná. „K nejúčinnějším z nich patří výchova návštěvníků ve smyslu dodržování hygienických pravidel, jelikož důkladné umytí a osprchování před vstupem do bazénu výrazným způsobem sníží jak množství bakterií, tak množství organických látek, které koupající se osoba do bazénu vnese," uvedl SZÚ. Pokud návštěvníci povinnost mytí dodržují, je možné používat méně chloru.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1