Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen Pustina. Pět nejlepších českých seriálů roku 2016

Nejen Pustina. Pět nejlepších českých seriálů roku 2016

Letošní rok byl bohatý na nové domácí seriály. Vedle těch méně zdařilých se našlo i několik děl, která mezi diváky uspěla. Třeba osmidílný seriál HBO Pustina dokonce posunul hranice české televizní tvorby. Bodovaly ale i další.

Rapl

Podzimní novinka České televize s Hynkem Čermákem v roli svérázného majora Kuneše. Rapl je spin-off z úspěšného seriálu Cirkus Bukowski. Kuneš tentokrát musel kvůli osobním potížím opustit Prahu a z donucení vyšetřovat případy v zapadlém pohraničí. Seriál vytvářeli Jan Pachl a Josef Viewegh, tedy tvůrci Bukowského. Stejně jako on si i Rapl zachovává auru drsného severského noir.

Vyšehrad

Novinka pozvolně uvolňovaná na internetové televizi OBBOD. Vypráví příběh někdejšího fotbalového talentu Juliuse Lavického, který však kvůli divokému životu musel místo Sparty vzít zavděk třetiligovým Vyšehradem. Tvůrci v čele s hercem Jakubem Štáfkem, který si střihl hlavní roli, tvrdí, že se inspirují ve výstřelcích domácích i světových fotbalistů. Někteří hráči si v seriálu dokonce sami zahráli.

Semestr

Zůstaňme u internetových seriálů. Ty výrazně proslavila Kancelář Blaník a v letošním roce se definitivně zařadily mezi regulérní žánr. Často jsou navíc mnohem inovativnější než televizní tvorba. To je případ právě Semestru, který stejně jako Blaník běžel na Stream.cz. Na rozdíl od něj nebo Vyšehradu vsadil na obvyklejší 25minutovou stopáž, zato příběh odvyprávěl prakticky jen na obrazovkách počítačů jednotlivých aktérů. Až v samém závěru přešel do reálného světa.

Kosmo

Svérázná sonda tvůrce Comebacku Tomáše Baldýnského do české povahy. Tu ukazuje na příběhu tuzemské cesty za pilotovaným letem na měsíc a po vyslání kosmonautů do vesmíru i na závodech se sousedními státy (Polsko, Slovensko). Děj přitom rozděluje do dvou linií. Jedna sleduje kosmonauty, druhá politickou linku v čele s ministrem školství a jeho náměstkem. První z pěti dílů Kosma sice vzbudil rozpaky, poté si ale seriál našel mnohé příznivce.

Pustina

To nejlepší na konec. Osm dílů seriálu Pustina ocenili snad všichni recenzenti. Tvůrčí trio Ivan Zachariáš, Alice Nellis a Štěpán Hulík vytvořili dobovou výpověď o životě vesnice, kterou těžba uhlí zdevastovala po fyzické ale i morální stránce. Spor o prolomení těžebních limitů, následný únos a vraždu starostčiny dcery i drogovou problematiku a beznaděj líčí naprosto syrově a takřka dokonale. Pustina je sice fiktivní, tvůrci však přiznávají, že jako inspirace jim posloužily některé obce na Mostecku, například Horní Jiřetín.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1