Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Největší korálový útes na světě v ohrožení. Podle vědců umírá mnohem rychleji, než se předpokládalo

Největší korálový útes na světě v ohrožení. Podle vědců umírá mnohem rychleji, než se předpokládalo

Velký bariérový útes v Austrálii je po dlouhá léta jedním z nejkrásnějších světových přírodních divů. Je tak velký, že je vidět z vesmíru, a tak nádherný, že turisty dohání i k slzám. Jenže útes i všichni živočichové žijící v blízkosti útesu jsou teď v nebezpečí. 

Odborníci zjistili, že několik kilometrů dlouhá část korálového útesu táhnoucí se od nejvíce nedotčené části je uhynulá. Korály zabila loňská příliš teplá voda. Jižnější část útesu, která jen o vlásek unikla smrti, začíná bělat, což by mohlo být předzvěstí dalšího vymírání jedné z nejnavštěvovanějších přírodních oblastí světa, píše americký deník New York Times

„Neočekávali jsme, že uvidíme uhynutí Velkého korálového útesu v takovém rozsahu během dalších 30 let,“ řekl k tomu Terry P. Hughes, ředitel vládního centra pro studium korálů na Univerzitě Jamese Cooka v Austrálii. Ten je také autorem rozsáhlé studie, která je zveřejněná v časopise Nature. „Na severu jsem viděl stovky útesů a doslova dvě třetiny z nich vymíraly nebo jsou už uhynulé,“ popsal.  

Studie popisuje nedávnou katastrofu jako třetí masové bělení korálů na světě od roku 1998 a je vůbec největší a nejničivější.

Stav korálových útesů vypovídá hodně o tom, v jaké kondici se oceány nacházejí. A postupné vymírání korálů je jen dalším znakem změny globálního klimatu. Pokud uhyne většina korálových útesů, spolu s sím to bude konec jednoho z nejpestřejších oceánských životů. Stejně tak vyhasne turistika spojená s korálovými útesy. V chudých zemích je také riziko, že přijdou lidé o hlavní složku potravy, což by mohlo způsobit humanitární katastrofu,

Vědci upozorňují, že za neštěstí může člověk. Kvůli spalování fosilních paliv se dostávají do ovzduší skleníkové plyny, které ohřívají oceán. Teplejší voda korály ohrožuje. Oceán se od 19 století ohřál o zhruba 0,8 stupně. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1