Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nespoutaný Nikola Šuhaj: Zběh, lupič, nebo hrdina? Vždy se podělil s chudými, říkala jeho dcera

Nespoutaný Nikola Šuhaj: Zběh, lupič, nebo hrdina? Vždy se podělil s chudými, říkala jeho dcera

Byl to vojenský zběh a lupič nebo lidový hrdina, který "bohatým bral a chudým dával"? Skutečný osud podkarpatského zbojníka Nikoly Šuhaje se mnohem víc blíží první z variant. Poutavou legendu z něj učinil až ve své knize spisovatel Ivan Olbracht. Šuhaj, který se narodil před 120 lety, 3. dubna 1898 v Koločavě na dnešní Ukrajině, měl tragický konec. Zavraždili jej spolu s bratrem Jurou v srpnu 1921 tři jejich bývalí kumpáni, kteří je opili, umlátili sekyrami a poté zavolali četníky.

"Dělají z něj lupiče a vraha, ale on nic zlého neudělal, a pokud někomu něco vzal, vždy se podělil s chudými," tvrdívala vždy Anna Štajerová, jediná Šuhajova dcera. Svého otce ale nikdy nepoznala, narodila se jako pohrobek až čtyři měsíce po jeho smrti. Její matka Eržika zemřela v roce 1987, Anna pak v roce 2006 ve věku 85 let. Protože Šuhaj byl zbojníkem, je pochován (i s bratrem) v ústraní na kopci.

Pravým jménem Mykola Sjuhaj se narodil v chudé vesnici ve východních Karpatech, která je dnes oblíbeným cílem turistů z Česka. Zasloužil se o to hlavně literát Olbracht, který několik let pobýval na Podkarpatské Rusi a zpracovával příběhy vyprávěné místními lidmi. Zbojník Mykola (počeštěný na Nikolu) se stal hlavní postavou jeho románu Nikola Šuhaj loupežník (1933), který se stal i povinnou školní četbou a který jen do roku 1939 vyšel v neuvěřitelných 11 vydáních. Olbracht chtěl knihou, která byla přeložena do mnoha jazyků, zejména vzbudit zájem o bídný život lidí na tehdejší Podkarpatské Rusi.

Šuhaj byl zběhem z vojenského pluku a do konce první světové války se skrýval v okolí rodné Koločavy. Po návratu do vesnice se oženil se svou milou Eržikou a rok a půl vydržel žít celkem spořádaně. Díky krádežím se ale dostal do hledáčku četníků - po připojení Podkarpatské Rusi k Československu v roce 1919 - i těch československých. Poté, co se mu podařilo dostat z vězení na svobodu (údajně po zabití maďarského četníka), zorganizoval kolem sebe zbojnickou skupinu.

Koločavský rebel a jeho věrní si brali na mušku movité židovské obchodníky, údajně se neštítili ani vykrádání kostelů. Když se loupeže a násilí začalo stupňovat (Šuhaj v říjnu 1920 zastřelil na polonině Dandubě četníka Vojtěcha Kubína), četníci se rozhodli k zákroku. V květnu 1921 byla za dopadení Šuhaje (a jeho bratra) vypsána odměna ve výši 3000 korun, což byly tehdy velké peníze, za něž se dalo koupit i malé hospodářství.

Podle pamětníků byla celá Koločava proti tehdejší československé moci a stála za Nikolou. "Ti lidé tam tehdy měli své zákony, jež velmi často nešly dohromady se zákony takzvaně světskými," řekl k tomu před časem tamní rodák, brněnský fotograf Rudolf Štursa.

Šuhaj uvažoval podle svědectví své dcery Anny o tom, že se vzdá, chtěl o ale nejprve říct kamarádům. Dopaden byl i díky zradě společníků, kteří jej zabili proto, že loupili na jeho účet a báli se vyzrazení. Finále nastalo v polovině srpna 1921 na polonině Žalopka, kde tři sedláci z Koločavy kosili trávu. Z blízkého lesa vylákali Nikolu i Juru a nabídli jim pálenku. Když Nikola odložil pušku, jeden ze sedláků jej sekl sekerou do týla. Pak ubili i Juru a následně udělali obchod s četníky. Ti tvrdili, že Šuhaje zastřelili, vše ale bylo prozrazeno.

Vrchní strážmistr byl za trest přeložen a vrazi Nikoly Šuhaje strávili rok ve vyšetřovací vazbě, pak ale byli propuštěni a částečně finančně odškodněni. Do Koločavy se ale už nevrátili...

Šuhajův osud se v 70. letech dostal i na divadelní prkna - díky režiséru Zdeňku Pospíšilovi, dramatiku Milanu Uhdemu a hudbě Miloše Štědroně. Jejich verze nazvaná Balada pro banditu se stala jednou z kultovních inscenací brněnského Divadla Husa na provázku. Hlavní role v legendárním představení ztvárnili Miroslav Donutil, Iva Bittová a Bolek Polívka. Písně z muzikálu, jako Zabili, zabili, chlapa z Koločavy, Řekněte mamce prokrista či Ani tak nehoří, časem zlidověly.

Z představení vyšel režisér Vladimír Sís, který v roce 1978 muzikál převedl na filmové plátno (opět s Donutilem). Dílo se odlišovalo od tehdejších českých snímků řadou odvážných nápadů.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1