Nikola Šuhaj: Zběh, lupič, nebo hrdina? Vždy se podělil s chudými, zastávala se ho jeho dcera | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nespoutaný Nikola Šuhaj: Zběh, lupič, nebo hrdina? Vždy se podělil s chudými, říkala jeho dcera

Nespoutaný Nikola Šuhaj: Zběh, lupič, nebo hrdina? Vždy se podělil s chudými, říkala jeho dcera

Byl to vojenský zběh a lupič nebo lidový hrdina, který "bohatým bral a chudým dával"? Skutečný osud podkarpatského zbojníka Nikoly Šuhaje se mnohem víc blíží první z variant. Poutavou legendu z něj učinil až ve své knize spisovatel Ivan Olbracht. Šuhaj, který se narodil před 120 lety, 3. dubna 1898 v Koločavě na dnešní Ukrajině, měl tragický konec. Zavraždili jej spolu s bratrem Jurou v srpnu 1921 tři jejich bývalí kumpáni, kteří je opili, umlátili sekyrami a poté zavolali četníky.

"Dělají z něj lupiče a vraha, ale on nic zlého neudělal, a pokud někomu něco vzal, vždy se podělil s chudými," tvrdívala vždy Anna Štajerová, jediná Šuhajova dcera. Svého otce ale nikdy nepoznala, narodila se jako pohrobek až čtyři měsíce po jeho smrti. Její matka Eržika zemřela v roce 1987, Anna pak v roce 2006 ve věku 85 let. Protože Šuhaj byl zbojníkem, je pochován (i s bratrem) v ústraní na kopci.

Pravým jménem Mykola Sjuhaj se narodil v chudé vesnici ve východních Karpatech, která je dnes oblíbeným cílem turistů z Česka. Zasloužil se o to hlavně literát Olbracht, který několik let pobýval na Podkarpatské Rusi a zpracovával příběhy vyprávěné místními lidmi. Zbojník Mykola (počeštěný na Nikolu) se stal hlavní postavou jeho románu Nikola Šuhaj loupežník (1933), který se stal i povinnou školní četbou a který jen do roku 1939 vyšel v neuvěřitelných 11 vydáních. Olbracht chtěl knihou, která byla přeložena do mnoha jazyků, zejména vzbudit zájem o bídný život lidí na tehdejší Podkarpatské Rusi.

Šuhaj byl zběhem z vojenského pluku a do konce první světové války se skrýval v okolí rodné Koločavy. Po návratu do vesnice se oženil se svou milou Eržikou a rok a půl vydržel žít celkem spořádaně. Díky krádežím se ale dostal do hledáčku četníků - po připojení Podkarpatské Rusi k Československu v roce 1919 - i těch československých. Poté, co se mu podařilo dostat z vězení na svobodu (údajně po zabití maďarského četníka), zorganizoval kolem sebe zbojnickou skupinu.

Koločavský rebel a jeho věrní si brali na mušku movité židovské obchodníky, údajně se neštítili ani vykrádání kostelů. Když se loupeže a násilí začalo stupňovat (Šuhaj v říjnu 1920 zastřelil na polonině Dandubě četníka Vojtěcha Kubína), četníci se rozhodli k zákroku. V květnu 1921 byla za dopadení Šuhaje (a jeho bratra) vypsána odměna ve výši 3000 korun, což byly tehdy velké peníze, za něž se dalo koupit i malé hospodářství.

Podle pamětníků byla celá Koločava proti tehdejší československé moci a stála za Nikolou. "Ti lidé tam tehdy měli své zákony, jež velmi často nešly dohromady se zákony takzvaně světskými," řekl k tomu před časem tamní rodák, brněnský fotograf Rudolf Štursa.

Šuhaj uvažoval podle svědectví své dcery Anny o tom, že se vzdá, chtěl o ale nejprve říct kamarádům. Dopaden byl i díky zradě společníků, kteří jej zabili proto, že loupili na jeho účet a báli se vyzrazení. Finále nastalo v polovině srpna 1921 na polonině Žalopka, kde tři sedláci z Koločavy kosili trávu. Z blízkého lesa vylákali Nikolu i Juru a nabídli jim pálenku. Když Nikola odložil pušku, jeden ze sedláků jej sekl sekerou do týla. Pak ubili i Juru a následně udělali obchod s četníky. Ti tvrdili, že Šuhaje zastřelili, vše ale bylo prozrazeno.

Vrchní strážmistr byl za trest přeložen a vrazi Nikoly Šuhaje strávili rok ve vyšetřovací vazbě, pak ale byli propuštěni a částečně finančně odškodněni. Do Koločavy se ale už nevrátili...

Šuhajův osud se v 70. letech dostal i na divadelní prkna - díky režiséru Zdeňku Pospíšilovi, dramatiku Milanu Uhdemu a hudbě Miloše Štědroně. Jejich verze nazvaná Balada pro banditu se stala jednou z kultovních inscenací brněnského Divadla Husa na provázku. Hlavní role v legendárním představení ztvárnili Miroslav Donutil, Iva Bittová a Bolek Polívka. Písně z muzikálu, jako Zabili, zabili, chlapa z Koločavy, Řekněte mamce prokrista či Ani tak nehoří, časem zlidověly.

Z představení vyšel režisér Vladimír Sís, který v roce 1978 muzikál převedl na filmové plátno (opět s Donutilem). Dílo se odlišovalo od tehdejších českých snímků řadou odvážných nápadů.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.